Představitelé Ukrajiny zkoumají možnosti restrukturalizace ukrajinského dluhu, protože hrozí, že se možnosti financování válkou zničené země vyčerpají. Uvedla to agentura Bloomberg s odvoláním na tři informované zdroje. V jednání je však několik scénářů a rozhodnutí se očekává až koncem léta. Ukrajina má čas nejméně do 1. září, kdy podle agentury Bloomberg bude muset splatit 1,4 miliardy USD (33,1 miliardy Kč).
Podle citovaných zdrojů rady a analýzy ohledně finanční a dluhové situace Ukrajině nabízí Mezinárodní měnový fond (MMF). Jednou ze zvažovaných možností je tzv. consent solicitation (žádost o souhlas), tedy žádost emitenta dluhu o souhlas držitelů dluhopisů se změnou podmínek vydaných cenných papírů. Další možností je využití ruských zmrazených aktiv jako zástavy, právní realizovatelnost takového nápadu je ale nejistá.
Mluvčí MMF uvedl, že pracovníci fondu jednají s ukrajinskými úřady od začátku invaze na konci února a jednání stále pokračují. K možnosti restrukturalizace dluhu se však přímo nevyjádřil. Ministerstvo financí v Kyjevě zprávu odmítlo komentovat.
Jednání o restrukturalizaci signalizují snahu ukrajinské vlády udržet si dobré vztahy s globálními investory, zejména proto, aby byla země schopna financovat svoji poválečnou obnovu. Promeškání splátky mezinárodních dluhopisů pro emitenty představuje riziko ztráty přístupu na světové dluhové trhy na několik let.
Restrukturalizace ukrajinských dluhopisů ve stylu snížení dluhové zátěže by mohla pomoci zajistit, že peníze od hlavních spojenců na obranu a humanitární pomoc nebudou přesměrovány na splácení dluhopisů.
Ukrajinské dluhopisy v dolarech a eurech se obchodují pod úrovní, která naznačuje riziko potíží a restrukturalizace. Podle Bloombergu se dluhopisy splatné v září obchodují s více než 40procentní slevou vůči jejich nominální hodnotě. Ukrajinská vláda ale uvádí, že je odhodlána své zahraniční dluhové závazky splácet.
Ukrajinská centrální banka odhaduje, že ekonomika země může letos klesnout o nejméně 30 procent. Domácí hřivna je pod stále větším tlakem. Centrální banka proto na svém posledním zasedání na počátku června zvýšila základní úrokovou sazbu na 25 procent z deseti procent, aby podpořila domácí měnu.