Ministerstvo financí pouze zpracovalo výpočty, co by znamenaly pro státní rozpočet změny jednotlivých položek daně z přidané hodnoty (DPH). Návrh případných změn teprve vzejde z debaty koaličních stran. Novinářům to dnes odpoledne řekl ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS). Koalice by se měla na způsobu konsolidace rozpočtu dohodnout nejpozději v prvním týdnu v květnu, Sněmovna by o něm měla začít jednat v červnu, dodal.
Česká televize (ČT) v neděli uvedla, že podle návrhu ministerstva financí by se měly nynější snížené sazby DPH deset a 15 procent sloučit na 14 procentech, zároveň by se měly některé položky přesunout ze snížených sazeb do základních. Stanjura se dnes ohradil proti tomu, že by to byl návrh ministerstva financí nebo jeho samotného. Podle něj zveřejněné údaje představují analytické výpočty, na jejichž základě bude koalice posuzovat případné změny.
Stanjura zdůraznil, že ODS teprve sestaví stranické stanovisko k úpravě DPH. Očekává, že stejně se zachovají ostatní koaliční strany, následně budou hledat kompromis. Předpokládá, že se nakonec podaří najít řešení, které by podpořily všechny vládní strany.
Ministr zároveň dodal, že konsolidace státního rozpočtu se bude z větší části týkat výdajové strany. Jednotlivá opatření ale chce komentovat teprve ve chvíli, kdy se na nich koaliční strany shodnou.
Také premiér Petr Fiala (ODS) dnes uvedl, že zveřejněné materiály ohledně DPH byly pouze pracovní podklady. Konečné návrhy na snížení schodku státního rozpočtu chce zveřejnit jménem vlády zhruba za měsíc.
Stanjura navrhuje dvě sazby DPH, základní 21 procent a sníženou 14 procent, informovala Česká televize.
Ministerstvo financí navrhuje v reformě daně z přidané hodnoty (DPH) dvě sazby místo nynějších tří. Základní by měla být ve stejné výši 21 procent a jedna snížená 14 procent. Nahradit by měly současné sazby ve výši 21, 15 a deset procent. V pondělí večer o tom informovala Česká televize (ČT). Podle ní ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) zároveň navrhuje přesunout část služeb a zboží z nejnižší desetiprocentní do té nejvyšší 21procentní. Šlo by třeba o vodné a stočné, točené pivo nebo vstupenky na sportovní a kulturní akce. Návrh by zvýšil příjmy státu zhruba o 24 miliard korun ročně.
Reforma DPH je součástí vládního plánu snížit v příštím roce schodek státního rozpočtu minimálně o 70 miliard korun. Koaliční partneři chtějí o sazbách i přesunech DPH ještě jednat, sněmovní opozice je zásadně proti. "Expertní návrh ministerstva financí jsme poslali všem vládním stranám a v nejbližších dnech nás čeká debata," řekl podle ČT Stanjura.
V návrhu na přesun do vyšší sazby jsou podle informací ČT například služby, které kvůli covidu a zavedení EET v roce 2020 do nejnižší sazby přesunula vláda Andreje Babiše (ANO). Ta tehdy snížila z 15 na deset procent daň u stravování, ubytování nebo sportovních akcí. Z 21 procent pak do nejnižší sazby přesunula zdanění točeného piva nebo práci kadeřníků.
Ministerstvo financí podle ČT plánuje přesun z deseti procent na 21 procent například u ubytovacích služeb, vodného a stočného, tepla, opravy obuvi, kožených výrobku a kol a také u sportovních a kulturních akcí. Zvýšit DPH z deseti na 14 procent chce ministerstvo například u léků, veřejné dopravy, stravovacích služeb, knih, novin a časopisů a bezlepkových výrobků. Naopak snížit DPH z 15 na 14 procent navrhuje u potravin a nealkoholických nápojů, zdravotnických pomůcek, stavebních prací či dětských sedaček, uvedla ČT.
O návrhu nyní budou vládní strany jednat, například Piráti chtějí diskutovat o ubytovacích službách, v případě přesunu do nejvyšší sazby by se to totiž dotklo i studentů ubytovaných na kolejích, řekl ČT předseda sněmovního klubu Pirátů Jakub Michálek.
Stanjura by rád návrh změny DPH předložil Sněmovně v červnu, poslanci by o něm definitivně mohli hlasovat na podzim, uvedla ČT.
DPH je dominantním daňovým příjmem státu, dlouhodobě tvoří zhruba 45 procent celkového daňového inkasa. Loni se na ní vybralo 536,2 miliardy korun, meziročně o 15,6 procenta více. Do státního rozpočtu přispěla DPH 345,2 miliardy korun. Z vybrané DPH získává získá 64,38 procenta státní rozpočet, 25,84 procenta připadá na obce a 9,78 procenta na kraje.