Bankovní rada České národní banky (ČNB) dnes podle očekávání znovu ponechala základní úrokovou sazbu na sedmi procentech. Informovala o tom mluvčí ČNB Petra Krmelová. Sazba se naposledy měnila před rokem, kdy ji ČNB zvýšila o 1,25 procentního bodu na současnou úroveň. Bankovní rada dnes také potvrdila závazek, že bude i nadále bránit nadměrným výkyvům kurzu koruny.
Pro toto rozhodnutí hlasovalo 5 členů bankovní rady, 2 členové hlasovali pro zvýšení sazeb o 0,25 procentního bodu.
Nezměnila se ani výše lombardní a diskontní sazby. Lombardní sazba, za kterou si obchodní banky mohou půjčit u centrální banky peníze proti zástavě cenných papírů, zůstala na osmi procentech. Diskontní sazba, na kterou jsou například navázána penále za nesplácené úvěry, je nadále šest procent.
Česká národní banka prohlásila, že bude i nadále bránit nadměrným výkyvům kurzu koruny.
"Úrokové sazby ČNB se nachází na úrovni, která tlumí domácí poptávkové tlaky. Zpomaluje růst korunových bankovních úvěrů pro domácnosti i firmy, což brzdí růst množství peněz v ekonomice. Reálné úrokové sazby se při zohlednění výhledu inflace v ročním horizontu po řadě let nacházejí na zřetelně kladných úrovních. Měnové podmínky byly v posledních čtvrtletích přísné i vlivem zhodnocení koruny vůči euru," uvedla banka ve svém prohlášení
Rozhodnutí bankovní rady odpovídá očekávání analytiků. Podle nich data z ekonomiky ukazují nižší
inflační tlaky než v minulosti, proto měla bankovní rada méně důvodů podpořit zvýšení
sazeb než na květnovém zasedání. Tehdy se pro stabilitu
sazeb vyslovili čtyři členové rady, tři navrhovali zvýšení o 0,25 procentního bodu.
"ČNB dnes úrokové sazby ponechala bez změny v souladu s očekáváním trhu a konsensem analytiků. Údaje z ekonomiky se od posledního měnového jednání začátkem května vyvíjely spíše mírně protiinflačně, a to jak z pohledu vývoje inflace samotné, tak i cen průmyslových výrobců, nižších maloobchodních tržeb či slabší dynamiky mezd," uvedl analytik České bankovní asociace Jakub Seidler. Trh v současnosti podle něj předpokládá, že ČNB začne v září letošního roku již sazby snižovat a do konce roku se sníží o zhruba procentní bod na šest procent.
Od sazeb centrální banky se odvíjejí úroky bankovních vkladů a úvěrů. Podnikům vyšší úroky přinášejí dražší úvěry na investice a provoz, domácnostem zase dražší půjčky na bydlení.
Rozhodnutí neutahovat měnovou politiku nahrály aktuální údaje z ekonomiky, souhlasil Bohuslav Čížek ze Svazu průmyslu a dopravy. "Jde zejména o potvrzující se postupný pokles některých inflačních tlaků, který je zřejmý například ze snížené meziroční dynamiky růstu cen průmyslových výrobců či dokonce poklesu u cen zemědělských výrobců, jež se projevuje v celkových hodnotách spotřebitelské inflace. Proinflačně však působí stále silné, byť v souladu s očekáváním ČNB, mzdové tlaky a vládní politika," poznamenal.
Michl: Působení fiskální politiky vytváří proinflační riziko do budoucna
Působení fiskální politiky vytváří proinflační rizika do budoucna. Na tiskové konferenci po dnešním jednání bankovní rady to řekl guvernér České národní banky (ČNB) Aleš Michl. Vládní balíček ke konsolidaci veřejných financí hodnotí jako vykročení správným směrem, jeho vyhodnocení ale podle něho bude možné, až po schválení Parlamentem bude známa jeho konečná podoba.
Michl uvedl, že podmínkou cenové stability jsou podle bankovní rady zodpovědná rozpočtová politika a umírněný mzdový vývoj. Pokud vláda nebude snižovat deficit státního rozpočtu, mzdy porostou nad očekávání a výrazně ožije spotřeba domácností, potom ČNB zvýší úrokové sazby, řekl.
Už po květnovém jednání bankovní rady Michl označil rozpočtovou expanzi za největší současný proinflační faktor. Loni skončil rozpočet ve schodku 360,4 miliardy korun, pro letošek je plánovaný 295 miliard korun. Ke konci května byl průběžný výsledek hospodaření státu v deficitu 271,4 miliardy korun.
Za další riziko působící ve směru vyšší inflace označil guvernér ČNB hrozící ztrátu ukotvení inflačních očekávání a související riziko vzniku mzdově-inflační spirály. Ve směru rychlejšího poklesu inflace by naopak mohl působit výraznější než očekávaný útlum domácí spotřebitelské a investiční poptávky. Nejistotou prognózy podle Michla zůstávají další vývoj konfliktu na Ukrajině a dostupnost a ceny energií.
Tisková konference po jednání rady proběhla v 15:45 za účasti guvernéra ČNB Aleše Michla. Na ní představil důvody dnešního rozhodnutí. Záznam konferenci můžete sledovat níže:
Zdroj: ČTK,ČNB, patria.cz