Sankey Research hovoří o vysoké poptávce po ropě, ale také o ještě vyšší nabídce, výraznou hranicí pro celé odvětví jsou podle něj ceny ropy na 60 dolarech. vidí další pokles inflace a sazby by v USA mohly podle jeho ekonoma jít dolů už v březnu. Nejpopulárnější sázku na trhu pak stále představují velké technologické firmy a krátké pozice na čínském trhu.
Inflace dolů, sazby také: Hlavní ekonom Jan Hatzius v rozhovoru pro Yahoo Finance uvedl, že trhy čekaly v letošním roce prudké snižování sazeb, jejich očekávání ale nyní poněkud korigovala. Podle ekonoma je přitom trend klesající inflace stále patrný a na úrovni jádrové inflace jej potvrzují i čísla za prosinec. A právě inflace bude rozhodujícím faktorem i co se týče vývoje sazeb. Nyní je podle ekonoma nejpravděpodobnější, že v USA se sazby vydají směrem dolů v březnu či květnu, u ECB by to mohl být duben a v případě Bank of England květen.
„Centrální bankéři zatím nepotvrzují, že sazby půjdou v následujících měsících dolů a kdybych byl na jejich místě, také bych to nedělal,“ uvedl Hatzius. Podle něj je totiž lepší, když si centrální bankéři nechají taková prohlášení až na chvíli, kdy bude jasné, že sazby dolů skutečně zamíří. Momentálně je lepší, když si nechávají otevřené i další možnosti. Hatzius míní, že současné sazby Fedu budou příliš vysoko, pokud inflace bude dál klesat, a to by Fed motivovalo k jejich snížení i v případě, že by ekonomice nehrozilo výraznější zpomalení. Platit by to mělo zejména o mírném snižování sazeb.
Ekonom se také podílel na studii, která se zaměřovala na potenciální dopad umělé inteligence na trh práce. K tomu v rozhovoru řekl, že podle ní by v delším období deseti až patnácti let tato technologie mohla nahradit významný počet hodin odpracovaných lidmi. Zhruba by to podle odhadů mohlo být 25 %. Nahrazována by mohla být zejména „administrativní práce nižších úrovní“. K tomu studie tvrdí, že umělá inteligence by měla lidskou práci především doplňovat, ale nenahrazovat. I když „bude skupina lidí, která ztratí pracovní místo.“ U nich musí společnost najít „způsob, jak je znovu integrovat do ekonomiky.“
Výjimeční ještě výjimečnější: v posledním průzkumu mezi svými klienty zjistila, že sedmička nejpopulárnějších technologických akcií na trhu je v lednu nejfrekventovanější sázkou. Bylo tomu tak i v posledních měsících, ale podle následujícího grafu popularita těchto titulů stále roste. Opak platí o čínských akciích – graf ukazuje, že krátké pozice na nich představují druhou nejfrekventovanější sázku (krátké pozice jsou spekulací na pokles ceny daného aktiva):
Zdroj: X
Na třetím místě v oblíbenosti figurují opět dlouhé pozice na japonských akciích, i když jejich popularita ve srovnání s prosincem minulého roku o něco klesla.
Sektory během snižování sazeb: v následujícím grafu porovnává historické výkony jednotlivých sektorů (relativně k celému trhu) poté, co centrální banka začala snižovat sazby. V minulosti si tedy obvykle vedl nejlépe sektor zdravotní péče a zboží běžné spotřeby. Neztrátovější byly technologie a finanční tituly spolu s utilitami a materiály:
Zdroj: X
Ropa a energetické akcie: Paul Sankey ze Sankey Research hovořil na CNBC o vysokých zásobách ropy, ceny této komodity kolem 75 dolarů jsou ale podle něj pro ropné společnosti stále dobré. „Obavy začínají mít při cenách u 60 dolarů.“ Tam by se ceny dostaly v případě, že by „Saúdská Arábie zaplavila trh svou ropou“. Při současných cenových úrovních ale budou energetické společnosti na akciovém trhu generovat vysoký tok hotovosti.
Sankey uvedl, že poptávka po ropě se nyní nachází mimořádně vysoko, ale i přesto se na trhu hromadí zásoby kvůli vysoké nabídce. K uvedeným 60 dolarům za barel ropy dodal, že jde o úroveň, se kterou standardně počítá celé odvětví. Dokumentoval to na příkladu , kde podle něj za základní scénář používají právě tuto cenovou úroveň a od ní se odvíjejí i očekávané zisky a výplata hotovosti akcionářům. Pokud by se pak průměrná cena dostala nad toto číslo, může například snížit své zadlužení, nebo vyplatit akcionářům více hotovosti. Podle experta k vysoké nabídce výrazně přispívá těžba v USA. Na její omezení by pak „možná musely ceny klesnout i pod 60 dolarů“.