Profesor financí na Wharton School Jeremy Siegel v rozhovoru pro Knowledge at Wharton uvedl, že americké akciové trhy po dva roky generovaly vysokou návratnost, která v roce 2024 předčila ekonomova očekávání. Pro rok 2025 čeká mírnější zisky, „mezi nulou a deseti procenty s určitým ochlazením na technologiích.“
Siegel by ale na uvedený odhad „nevsadil život, protože trend je stále silný stejně jako investiční příběh.“ Míní tím umělou inteligenci a další nové technologie, které sektoru pomáhají dosahovat nových maxim. V hlavním scénáři by ale profesor čekal, že na této rovině dojde k určitému uklidnění. K nižším ziskům akcií by mohla mimo jiné přispět vyšší konkurence v odvětví včetně té u společnosti NVIDIA a jejích nových čipů. Otázkou je také další tempo v implementaci a investicích do nových technologií.
Valuace leží podle experta vysoko, ale ne přehnaně. K tomu připomněl, že se to týká zejména technologií, ty ale byly doposud také schopny naplnit zisková očekávání. Následující graf srovnává vývoj ziskovosti amerických společností v technologickém sektoru a mimo něj. Mezera se začala rozevírat po roce 2014 a výrazně ji zvýšily poslední roky, kdy ziskovost mimo technologie zhruba stagnuje, ale technologický sektor ji prudce zvyšuje:
Zdroj: X
Nejistotu na akciích může zvedat část politických plánů Donalda Trumpa, včetně těch spojených s imigrační politikou a cly. Hovoří se také o deregulaci, kterou firmy vnímají jako velké pozitivum. Profesor k tématu uvedl, že k prudkému skoku nahoru u sentimentu menších a středně velkých firem došlo po prvním zvolení Donalda Trumpa americkým prezidentem a něco podobného se opakuje nyní. Během jeho prvního funkčního období přitom k žádné velké vlně deregulace nedošlo. Každopádně firemní sektor nyní vnímá tuto oblast jako pozitivum.
U cel a imigrace panuje zatím nejistota, zpočátku může Trump tato témata používat jako nástroj k vyjednávání, ale nikdo neví, jak se poté situace vyvine. Siegel v této souvislosti připomněl i to, že šéf Fedu Jay Powell také hovořil o tom, že centrální banka v této souvislosti nemůže jednat preventivně, protože není způsob, jak další vývoj nějak odhadnout. Jisté je pouze to, že Trump během svého prvního funkčního období cly hrozil a některá z nich také zavedl. „A mimochodem Bidenova vláda je ponechala v platnosti.“
Trump má podle profesora v oblibě velmi silná prohlášení, se kterými začne svá vyjednávání a pak z nich slevuje. V případě cel a imigrace si podle ekonoma musí být vědom inflačních důsledků jím navrhované politiky. Zároveň Trump pozorně sleduje vývoj na trzích, který mu také může dávat najevo, že jím navrhované kroky by pro akcie byly výrazně negativní.
Zdroj: Knowledge at Wharton