Posun od lovců a sběračů k zemědělským komunitám, které zůstaly geograficky stabilní a pěstovaly plodiny, nastal v době zemědělství založeném na motykách. Společnost byla v té době stále silně rovnostářská, ale příchod pluhu taženého voly situaci výrazně změnil, viz včerejší víkendář. Vytvoření společnosti, kde se bohatství koncentrovalo v rukou omezeného počtu lidí, pak začaly napomáhat další faktory.
Studie „The Origins of Enduring Economic Inequality” tvrdí, že značná nerovnost bohatství, která byla výsledkem technologických změn v zemědělství na několika místech z pozdního neolitu a doby bronzové, mohla mít jen krátké trvání. Jenže přišel i proces „politické centralizace“, který doplňoval rostoucí nerovnost bohatství. Obojí mělo za následek vznik toho, co se dá považovat za „první archaické protostáty v Mezopotámii“.
Podle vědců tedy nerovnost v bohatství postupně vznikla a přetrvávala „na současných úrovních a v některých případech i nad ní“. Přispíval k tomu pokračující proces utváření státu, v jehož rámci „sjednocená elita efektivněji monopolizovala používání útlaku“. Následně pak nastala doba otroctví, kdy práce otroků dávala vznik materiálnímu bohatství, které mohlo být ve vlastnictví bohatých domácností po celé generace.
Ekonom Tim Taylor ke studii a jejím závěrům píše: „Všimněme si tvrzení, že před několika tisíci lety panovaly „trvalé nerovnosti v bohatství“, a to „na úrovni současné a v některých případech nad ní“. Všimněte si, že se jedná o nerovnosti v bohatství, nikoli v příjmech. I když u společnosti s velkým podílem otroků se zdá být prakticky jisté, že měla i vysokou nerovnost příjmů. Všimněme si role technologií: Pluh tažený voly byl robotem pozdního neolitu a rané doby bronzové. Vytlačil z trhu pracovní sílu a způsobil, že půda byla vzácná a pracovní síly bylo nadbytek.
Za povšimnutí podle ekonoma stojí i pohled na práci. Tedy to, jak se v průběhu času mění názor na skutečnost, zda je práce „vzácná“ nebo „nadbytečná“. A jak politické a sociální instituce mohou sloužit k zeslabení nebo zvýšení majetkové nerovnosti tím, že ovlivní způsoby, kterými lze bohatství vytvářet a dědit včetně toho, zda „lze z lidí udělat bohatství prostřednictvím otroctví“.
Následující mapa z Our World in data porovnává státy podle tzv. Giniho koeficientu. Jeho nízké hodnoty ukazují na malou ekonomickou nerovnost v zemi, hodnoty blížící se jedné ukazují naopak na nerovnost vysokou. Ta podle obrázku panuje třeba na jihu Afriky, nižší nerovnost je naopak typická pro řadu evropských zemí:
Zdroj: The Conversable Economis, Our World in Data
https://conversableeconomist.com/2024/12/27/inequality-from-the-neolithic-era-to-the-bronze-age/