Schodek státního rozpočtu dosáhl v minulém roce 271,4 mld. Kč, oproti schválenému plánu 282 mld. Kč. I přes mírné meziroční zlepšení v rozsahu 17 mld. Kč, jde v nominálním vyjádření o pátý nejhlubší schodek v historii České republiky. Příznivější je pohled na schodek státního rozpočtu v poměru k HDP, který se od covidových maxim 6,5 % snížil v minulém roce zhruba na polovinu.
Příjmy státního rozpočtu se v minulém roce zvýšily o 2,7 % (+51 mld. Kč). Díky obnoveném růstu reálných mezd a znovuzavedení nemocenského pojištění zaměstnanců k tomu přispělo zejména inkaso pojistného (+63 mld. Kč). Významně narostlo také inkaso daně z příjmů fyzických osob, u kterého působilo pozitivně i zvýšení daní pro vysokopříjmové zaměstnance. Daňové příjmy narostly také z titulu změny rozpočtového určení daní, meziročně zhruba o 11 mld. Kč.
Naopak k poklesu daňového inkasa došlo v případě daně z příjmů právnických osob (-11 mld. Kč), jež bylo dle Ministerstva financí způsobeno vysokou srovnávací základnou roku 2023. V meziročním srovnání lehce poklesl také výběr daně z neočekávaných příjmů na 37 mld. Kč (-2,5 mld. Kč.)
Celkové výdaje se zvýšily o 1,6 % (+34,1 mld. Kč) a neopakoval se tak skokový nárůst z předminulého roku. Nejvíce rostly tradičně běžné výdaje (+34,5 mld. Kč), tažené vyššími důchody a ostatními sociálními dávkami. K podstatnému navýšení došlo ke konci roku v případě investičních nákupů Ministerstva obrany (+37 mld. Kč), díky čemuž se výdaje na obranu dostaly poprvé za devatenáct let nad 2 % HDP. Kapitálové výdaje sice přesáhly původní plán vlády o 25 mld. Kč, ve srovnání s předminulým rokem však stagnovaly na úrovni 210 mld. Kč
Vzhledem k vysokým schodkům minulých let se i v roce 2024 prudce navýšily výdaje na obsluhu státního dluhu – meziročně o 20 mld. Kč na 89 mld. Kč. Ještě v roce 2022 přitom byly náklady na financování veřejného dluhu ani ne poloviční. Významně naopak klesly běžné transfery podnikatelům (-71 mld. Kč), neboť velká část byla spojena s energetickou krizí a dotacemi do oblasti energetiky.
Celkově lze hodnotit hospodaření vlády v minulém roce stále jako rozpačité. Deficit státního rozpočtu sice meziročně mírně poklesl, stále ale zůstává – i při normalizaci ekonomického vývoje – až příliš vysoký. Výsledek navíc vláda porovnává s novelizovanou verzí rozpočtu, kdy došlo k navýšení deficitu o 30 mld. Kč kvůli povodním, nicméně náklady na povodňové škody zatížily v minulém roce rozpočet jen 14 mld. Kč.
Pro letošní rok počítá vláda se stále vysokým schodkem 241 mld. Kč. Odhadovat, jaký však bude finální výsledek, je nyní extrémně složité. Za prvé, rok 2025 je volebním, což historicky znamenalo navýšení některých výdajových stránek rozpočtu. Za druhé, rizikem ve směru nižšího daňového inkasa je možná až příliš optimistický odhad růstu ekonomiky o 2,6 %. Za třetí, letošní rozpočet obsahuje neobvykle mnoho nejasností. Ať již jde o chybějící dvě desítky miliard na solární dotace, nadhodnocený odhad příjmů z emisních povolenek nebo nejasné zdroje financování nepedagogických pracovníků. I proto vidíme vcelku jasná rizika pro nenaplnění plánovaného schodku státního rozpočtu.
Celkový deficit veřejných financí dle našeho odhadu v minulém roce poklesl na 2,8 %. Díky konsolidačnímu úsilí vlády je tak Česko jedinou středoevropskou ekonomiku, kde se schodek vrátil pod maastrichtská 3 % HDP. V letošním roce by se měl deficit veřejných financí dále mírně snížit, za předpokladu svižnějšího růstu ekonomiky, přílišného neustřelení schodku státního rozpočtu od cíle a nadále vysoce přebytkového hospodaření krajů a obcí.