Kanadský ekonom David Rosenberg míní, že americká ekonomika znatelně pocítí politiku nové vlády, a to v negativním slova smyslu. Podle ekonoma se totiž projeví rostoucí míra nejistoty (viz včerejší Víkendář v odkazech pod článkem). Ve druhé části rozhovoru se mimo jiné detailně věnoval tomu, jak by na kroky Spojených států měla reagovat Kanada, které podle něj Trump v určitém smyslu udělal velkou službu.
Rosenberg poukázal na to, že v Kanadě jsou vládní deficity pod 2 % HDP a dluhy u 40 % HDP. Jsou to podobná čísla jako v Německu a americké deficity a dluhy se nachází výrazně výš. „Pokud by v Kanadě přišla rozvahová krize, bylo by to na úrovni domácností, ne státu.“ Tento fiskální prostor by pak podle ekonoma měl být nyní využit i na to, aby Kanada razantně reagovala na kroky Spojených států a mimo jiné zastavila některé experty do USA. Trump totiž „slyší jen na dvě věci, první z nich je akciový trh a druhá jeho popularita u voličů.“ Pokud je Kanada dokáže ovlivnit, a to zejména ve státech, kde mají republikáni velkou voličskou podporu, může dosáhnout „konce této šílenosti“.
Trump může podle ekonoma využívat k prosazení svých zájmů mezery v zákonech, ale nemůže takto ovládat fiskální vývoj a zadlužení. A Spojené státy mají na této rovině výrazně menší prostor než Kanada. Ta by pak podle Rosenberga měla použít svou páku ve formě vývozů nerostných surovin, elektřiny a některých dalších položek na to, aby vyvinula na Spojené státy tlak. Kanadu přitom Trump chce jako další stát USA proto, že má své přírodní zdroje. „Je to stejné jako s Grónskem, my jsme Grónsko na streroidech.“
Rosenberg poukázal na to, že Trump se přirovnává k Williamu McKinleymu. Ten prosadil v roce 1890 zákon o výrazném růstu cel, která měla chránit Spojené státy před zahraniční konkurencí. Rosenberg připomněl, že americká ekonomika se pak po několik let nacházela v recesi a v roce 1894 byla cla úplně zrušena. Co by měla nyní dělat kanadská centrální banka? „Budou snižovat sazby,“ odpověděl ekonom. Inflační efekt cel bude podle něj jen omezený a přechodný. Proti inflaci vyvolané cly by totiž působil efekt hospodářského ochlazení a celkově by tedy bylo namístě, aby centrální banka sazby snižovala a ekonomickou aktivitu podpořila.
Rosenberg konkrétně odhaduje, že sazby půjdou v Kanadě k 1 % a možná ještě níže. Poukázal v této souvislosti na ECB, která jde se sazbami také níže a „nehovoří o tom, že by tomu byl konec.“ K tomu podle ekonoma přichází v Evropě velká stimulace, „ke které se Kanada ještě nedostala.“ Podporu by v novém prostředí přitom potřebovali zejména vývozci. K tomu ekonom dodal, že „Trump Kanadě prospěl, protože ji probral.“ Nová vláda by tak mimo jiné měla uvažovat o diverzifikaci jejích exportů a politice těžby nerostných surovin. K tomu by bylo vhodné snížit míru zdanění firemního sektoru. I tak by měl být použit zmíněný fiskální prostor, který země podle experta má.
Na otázku týkající se zlata ekonom řekl, že stále předpokládá jeho růst, i když nyní prochází toto aktivum fází konsolidace. Připomněl, že cena kovu doposud výrazně rostla, to očekává i v dalších letech. Jde přitom o aktivum, u kterého nejde odhadovat vnitřní hodnotu, podobně jako třeba u akcií. Funguje tu ale jednoduchý vzorec: „Jedna děleno C, kde C je míra jistoty.“ Čím větší je tedy nejistota, o to zajímavější je zlato jako investice.
Zdroj: BNN Bloomberg