Umělá inteligence je všeobecně vnímána jako něco, co výrazně změní vývoj produktivity a inovací. Na stránkách VoxEU to uvádí Eugenio Cerutti a jeho kolegové, podle nichž ale související makroekonomické důsledky zůstávají nejisté, zejména z globálního hlediska. Které země by podle těchto ekonomů mohly z AI nejvíce těžit a kde budou přínosy mírnější?
„Globální adopce nových technologií a umělé inteligence ukazuje značné rozdíly mezi vyspělými ekonomikami, rozvíjejícími se trhy a zeměmi s nízkými příjmy. Tyto rozdíly vyplývají ze strukturálních, ekonomických a institucionálních faktorů včetně přístupu k vysoce kvalitním datům a regulaci. Některé země jsou v pozici, kdy mohou do inovací založených na umělé inteligenci investovat značné prostředky, pro jiné je náročné implementovat i základní systémy. Výsledkem jsou prohlubující se rozdíly v konkurenceschopnosti, produktivitě a rozvoji lidského kapitálu. Ty pak mohou prohloubit stávající nerovnosti a vytvářet nové.“
Ekonomové k uvedenému dodávají, že „asi 60 % pracovních míst v rozvinutých ekonomikách je vysoce vystaveno umělé inteligenci, ve srovnání se 42 % na rozvíjejících se trzích a pouze 26 % v zemích s nízkými příjmy.“ Různá připravenost k adopci nové technologie „odráží institucionální a digitální vyspělost země“. Vytvořen byl i „index připravenosti na umělou inteligenci“, který používá Mezinárodní měnový fond. Ten ukazuje, že „vyspělé ekonomiky obecně těží ze silné infrastruktury, kvalifikované pracovní síly a pevných institucionálních rámců, zatímco mnoha zemím s nízkými příjmy chybí samotné základy pro implementaci a rozvoj technologií umělé inteligence.“
Ekonomové také modelují možné makroekonomické dopady umělé inteligence a tvrdí následující: Ve scénáři s vysokým růstem celkové produktivity faktorů (TFP), který předpokládá nulová omezení při implementaci technologií spojených s AI, se globální produktivita během deseti let zvýší o 2,4 %. To pak zvedne světový produkt o téměř 4 %. Ve scénáři s nižším růstem TFP vychází konzervativnější růst produktivity o 0,8 % a produktu o 1,3 % během deseti let.
„Za těmito globálními průměry se však skrývají značné rozdíly. Spojené státy, které se umístily na nejvyšších příčkách jak v připravenosti, tak v expozici vůči umělé inteligenci, by v prvním scénáři zaznamenaly nárůst produktu o 5,4 %. Ostatní vyspělé ekonomiky včetně Evropy a Japonska jsou v těsném závěsu za USA. Naproti tomu země s nízkými příjmy zaznamenávají nárůst produkce pouze o 2,7 % a rozvíjející se trhy se pohybují v rozmezí 3,0% – 3,5% tempa růstu.“
Zdroj: VoxEU, MMF