Ekonom Jakob Feveile a jeho kolegové se na stránkách VoxEU zaměřují na americkou měnu a její domnělou pozici jako globálního bezpečného přístavu. Tedy aktiva, ke kterému se investoři obracejí v době větší nejistoty a rizika. Co ekonomové zjistili? Mimo jiné uvádějí: „Americký dolar se liší od tradičních bezpečných přístavů, jako je japonský jen a švýcarský frank.“
Americký dolar je podle ekonomů obvykle považován za bezpečnou měnu, ale tato jeho pozice je stále více zpochybňována zejména v souvislosti s vývojem po ohlášení vysokých cel v minulém roce. Data přitom ukazují, že „na rozdíl od klasických bezpečných měn, jako je japonský jen a švýcarský frank, dolar během rizikovějších období posiluje pouze dočasně.“ Během takových událostí navíc dolar vůči jenu a švýcarskému franku oslabuje. Výjimkou jsou epizody globálních tenzí v oblasti likvidity, které jsou charakterizovány nedostatkem dolarů na globálních trzích.
Takové období tenzí v dolarovém financování vede podle ekonomů k rozšířenému a dlouhodobějšímu posilování dolaru. Dolar se pak „v posledních letech stále více odchyluje od chování tradičních bezpečných měn. To je pozoruhodné vzhledem k jeho roli globální rezervní měny a jeho celkovému postavení na finančních trzích.“ Pozice bezpečných přístavů se může i sama posilovat, pokud investoři běžně nakupují měny takových zemí v době zvýšeného rizika. Ale ve hře je podle expertů více faktorů.
Obvyklé chování jenu a švýcarského franku se podle ekonomů připisuje zejména jejich roli financujících měn v tzv. carry trades. Tyto obchody probíhají v případě, že si investoři půjčují v měně, se kterou jsou spojeny nízké úrokové sazby a investují tyto prostředky tam, kde jsou sazby vyšší. Investoři mají ale tendenci tyto carry trades v dobách zvýšené nejistoty ukončit a zavřít otevřené pozice. To znamená, že měny zemí, kde si půjčovali, posilují, protože jsou do nich zpět převáděny dříve investované prostředky.
Podle některých názorů je zase klíčovým faktorem určujícím status bezpečného přístavu čistá pozice zahraničních aktiv země. To odpovídá pozici jenu a franku, ale ne dolaru, jelikož USA od globální finanční krize nahromadily výrazně zápornou pozici čistých zahraničních aktiv. Pozice dolaru je spíše spojována s jeho ústřední rolí, kterou hraje na globálních trzích a v mezinárodním měnovém systému. Tato vlastnost pak naznačuje, že dolar může v dobách finančních tenzí posilovat, i když není klasickou bezpečnou měnou, a to právě kvůli výše popsanému nedostatku dolarů na globálních trzích.
Feveile a jeho kolegové na základě analýzy dat tvrdí, že chování amerického dolaru se skutečně liší od chování tradičních bezpečných měn: Dolar trvale a plošně posiluje pouze během období silného globálního tlaku pramenícího z nedostatku dolarové likvidity. Oslabení dolaru po tzv. „dni osvobození“, kdy americká vláda oznámila své plány ohledně vysokých cel, tudíž nebylo zase tak překvapivé. Den osvobození představoval šok a obrat směrem k bezpečným přístavům, ale nespustil nedostatek likvidity na globálních trzích. Chování kurzu americké měny tak odpovídalo tom, jak se obvykle v takových situacích choval, včetně jeho znatelného oslabení k jenu a franku.
Podle ekonomů by dolar mohl v následujících letech svou pozici ještě více ztrácet. Zahraniční aktiva USA se totiž dostávají čím dál tím více do záporu, zahraniční investoři také drží odlišné složení amerických aktiv. Zvýšili svůj podíl na amerických akciích a zároveň snížili podíl na amerických státních dluhopisech. V důsledku toho jsou jejich aktiva denominovaná v dolarech více vychýlená k těm rizikovým.
Za druhé platí, že v posledních letech se dolar stal v porovnání s ostatními zeměmi G10 relativně vysoce výnosnou měnou. V důsledku toho není pravděpodobné, že by na rozdíl od jenu a švýcarského franku sloužil jako financující měna v carry trade. K tomu ale ekonomové dodávají: „Navzdory tomuto vývoji zůstává americký dolar dominantní platební měnou na celém světě a nadále hraje ústřední roli na globálních trzích s likviditou. V důsledku toho stavu je pravděpodobné, že dolar bude v obdobích globálního finančního stresu opět posilovat.“