Česká národní banka na svém dnešním měnovém zasedání naplnila předpoklady analytiků a rozhodla o ponechání základní úrokové sazby na 3,5 procenta. Zároveň v nové makroekonomické prognóze zlepšila výhled českého hospodářského růstu. Bankovní rada tak učinila poté, co Český statistický úřad zveřejnil data lednové inflace, jež meziročně klesla na 1,6 procenta. Vyvstává tak otázka, zda centrální banka letos sazby sníží.
Bankovní rada byla při dnešním rozhodnutí o ponechání základní úrokové sazby beze změny na 3,5 procenta jednomyslná, rizika ve směru vyšší i nižší inflace vidí jako vyrovnaná. Ponechala beze změny také lombardní a diskontní úrokovou sazbu. Lombardní sazba, za kterou si obchodní banky mohou půjčit u centrální banky peníze proti zástavě cenných papírů, zůstala na 4,5 procenta. Diskontní sazbu, na níž jsou navázané například penále za nesplácené úvěry, centrální banka drží na 2,5 procenta.
Optimistická prognóza
Hrubý domácí produkt podle dnes zveřejněné prognózy letos vzroste o 2,9 procenta, listopadová predikce ČNB čekala růst 2,4 procenta. Centrální banka zároveň snížila odhad očekávané inflace. V průměru by měla být 1,6 procenta, listopadová prognóza očekávala 2,2 procenta.
Rychlejší hospodářský růst si podle ČNB udrží Česko i v roce 2027, kdy by se HDP měl rovněž zvýšit o 2,9 procenta. Inflace v příštím roce podle centrální banky opět zrychlí a dosáhne 2,1 procenta. "Letošní přechodný pokles inflace odráží především dopad převedení poplatků za obnovitelné zdroje energie na státní rozpočet," podotkl guvernér ČNB Aleš Michl.
ČNB je ve výhledu pro letošní rok optimističtější než ministerstvo financí, jehož lednová prognóza očekávala růst HDP 2,4 procenta. Centrální banka také očekává umírněnější vývoj spotřebitelských cen, protože podle predikce ministerstva financí dosáhne letošní průměrná inflace 2,1 procenta.
Prognóza ČNB rovněž očekává silnější kurz koruny, než s jakým počítala listopadová predikce. Letos bude podle aktuální prognózy průměrný kurz koruny 24,40 CZK/EUR, proti listopadovému odhadu by česká měna měla být o 20 haléřů silnější. V příštím roce by měla koruna mírně oslabit na průměrných 24,50 CZK/EUR.
Výhled na další krok
Prognóza předpokládá stabilitu úrokových sazeb v první polovině letošního roku. Ve směru vyšší inflace podle Michla mohou působit pokračující rychlý růst mezd, dodatečný růst výdajů veřejného sektoru nebo zrychlení růstu množství peněz v ekonomice kvůli úvěrování domácností a vládních institucí. Naopak ve směru nižší inflace může působit silnější kurz koruny nebo slabší hospodářský výkon některých evropských zemí. Nejistotou pro výhled zůstává vývoj války na Ukrajině.
Na budoucích zasedáních bude bankovní rada přihlížet k novým datům geopolitice, trhům i změnám měnových politik centrálních bank. Příští krok může být nahoru i dolů, všechny možnosti jsou otevřené, uvedl guvernér ČNB. Už dnes se přitom diskutovalo o možném uvolnění měnové politiky, ale "pro snížení sazeb bychom potřebovali vidět nižší momentum u jádrové inflace," dodal Michl.
Zatím k poslednímu uvolnění měnové politiky sáhla bankovní rada loni v květnu, kdy snížila základní úrokovou sazbu o čtvrt procentního bodu na současnou úroveň. Ke změně postoje ji nevedl ani dnes zveřejněný předběžný odhad lednové inflace, která zvolnila na 1,6 procenta a dostala se tak pod dvouprocentní cíl ČNB.
Od sazeb centrální banky se odvíjejí úroky bankovních vkladů a úvěrů. Podnikům vyšší úroky přinášejí dražší úvěry na investice a provoz, domácnostem zase dražší půjčky na bydlení. Zároveň ale při vyšších úrocích roste zhodnocení vkladů na účtech.