Česká národní banka včera ponechala sazby beze změny na 3,5 % a celkový tón zasedání vyzněl lehce jestřábím směrem. Guvernér Aleš Michl zdůraznil, že letošní pokles inflace je převážně jednorázový a klíčová pro další kroky bude dynamika mezd a inflace ve službách. Koruna na rozhodnutí reagovala posílením, zatímco trhy v regionu i globálně zůstávají citlivé na zvýšenou averzi k riziku, pohyby na kryptoměnách, zasedání ECB a nadcházející japonské volby.
Česká národní banka včera ponechala úrokové sazby beze změny na 3,5 % a na tiskové konferenci guvernér Aleš Michl korigoval stávající očekávání trhu spíše lehce jestřábím signálem. A to zejména v následujících bodech:
Za prvé, ČNB stále vypadá alespoň na povrchu relativně jednotně – bankovní rada se rozhodla podpořit stabilitu sazeb poměrem 7:0. I když možnost poklesu úrokových sazeb se debatovala, zatím nikdo z členů bankovní rady necítil nutnost vymezit se vůči „konzervativnímu“ hlavnímu proudu preferujícímu pobyt sazeb lehce nad neutrální úrovní.
Za druhé, nová prognóza i komentáře guvernéra jednoznačně vnímají letošní pokles inflace jako jednorázový fenomén daný primárně zlevněním energií. To, co rozhodne o pohybu sazeb, bude další vývoj dynamiky mezd a inflace ve službách – poslední čísla stále ukazují na zvýšenou dynamiku v obou oblastech. Je pravda, že situace by mohla více nahrávat snížení sazeb, pokud by ČNB na místo inflace ve službách kladla větší důraz na jádrovou inflaci – v ní je vedle služeb zastoupeno i obchodovatelné zboží (např. elektronika nebo textil), kde inflační momentum v posledních měsících rychle padá.
A za třetí, ČNB v nové prognóze předpokládá velmi svižný hospodářský růst – v tomto i v příštím roce o 2,9 % (versus naše 2,3 %). Patří tak opět k nejoptimističtějším hlasům na trhu, a to pravděpodobně kvůli předpokladu výraznějšího pozitivního dopadu fiskální politiky na útraty domácností. I proto pravděpodobně prognóza nakonec implikuje o něco vyšší trajektorii úrokových sazeb a potřebu jejich nárůstu na konci tohoto roku.
Co tedy čekat dál? Přes relativně jestřábí vyznění dnešního zasedání zůstává pravděpodobnost dalšího poklesu sazeb v tomto roce relativně vysoká. Část členů bankovní rady by totiž ráda ještě „dotáhla do konce“ cyklus uvolňování měnové politiky a sundala zcela „nohu z brzdového pedálu“. My zatím ponecháváme v platnosti náš základní výhled počítající se stabilitou sazeb, ale budeme bedlivě sledovat zejména další vývoj inflačního momenta ve službách a mzdovou dynamiku. Právě ty rozhodnou o tom, zda v letošním roce nakonec uvidíme ještě lehký pokles sazeb.
TRHY
Koruna
Navzdory výplachu na globálních akciových trzích koruna zpevnila pod hranici 24,30 EUR/CZK. K tomu ji nejdříve dopomohla lednová inflace, která poklesla na 1,6 %, čímž se nenaplnily obavy trhů o výrazně nižším čísle. Následné zasedání ČNB se neslo v relativně jestřábím duchu – ať už jde o novou prognózu, rétoriku guvernéra Michla nebo jednotu v hlasování o stabilitě úrokových sazeb.
Dnes budeme sledovat setkání Jana Fraita s analytiky, kde zazní detailnější pohled na novou prognózu, ale i názory viceguvernéra, který byl před zasedáním relativně největší holubicí. Vedle toho se dočkáme výsledku průmyslové výroby a stavebnictví za poslední měsíc roku 2025.
Eurodolar
Včerejší zasedání ECB mělo být vrcholem seance, ale zcela zapadlo ve víru dalších událostí, které hnaly averzi k riziku vzhůru. ECB tedy ponechala sazby beze změny, ale toho si prakticky nikdo nevšímal, neboť mezitím probíhal dramatický výprodej Bitcoinu a technologických akcií po celém světě. Zajímavé přitom bylo, že dolar se v této situaci vrátil k tradičnímu paternu, kdy averze k riziku vyvolala návrat do dolaru (a to přesto, že byl konfrontován se slabšími daty z amerického trhu práce).
Uvidíme, zdali tento návrat vydrží i dnes, kdy se přece jenom situace na trhu s kryptoměnami a technologickými akciemi stabilizuje. Dodejme však, že v závětří jsou víkendové parlamentní volby v Japonsku, které mohou ovlivnit pár USD/JPY a zasáhnout nepřímo i eurodolar.
Zlotý
Včera odpoledne proběhla tiskovka prezidenta NBP Glapinského, která po středečním překvapivém ponechání oficiální úrokové sazby na úrovni 4,0 %, zřejmě otevřela prostor pro to, doručit tento krok na březnovém zasedání. Na otázku ohledně možného snížení sazeb NBP na příštím zasedání totiž Adam Glapinski odpověděl: „Můj názor je, že jestli naše (nová kvartální) prognóza neukáže nic znepokojujícího (a nic nenasvědčuje tomu, že by se tak mohlo stát), a pokud nenastanou žádné nečekané události (zahraniční ale i vnitřní), tak moje odpověď je ano (pro redukci sazeb)“.
Co se týče dlouhodobého horizontu sazeb, guvernér Glapinski uvedl, že do konce roku 2026 bude Polsko blízko inflačního cíle, což by za jinak stejných podmínek umožnilo snížit sazby na 3,5 %. Glapinski však rovněž zdůraznil, že nemůže vědět co se stane za 2 roky a že oficiální sazby pod 3,5 % v delším horizontu jsou nejisté.
Z výše uvedeného nám vychází, že náš výhled pro NBP – tj. redukce oficiální sazby na 3,75 % ještě v prvním čtvrtletí a následné jemné doladění na terminální úroveň 3,50 % v průběhu roku – je stále relevantní.
Upozornění pro investory:
Investování do virtuálních aktiv (např. Bitcoin) či investičních nástrojů navázaných na virtuální aktiva je spojeno s řadou rizik, na která upozorňuje např. EBA (European Banking Authority) v článku „Crypto-assets: ESAs remind consumers about risks“ ze dne 17.3.2021. Tato upozornění naleznete ZDE. Patria Finance a.s. obecně nedoporučuje investovat do nástrojů navázaných na virtuální aktiva z důvodu rizik, která jsou s nimi spojena.