Včera publikovaná data za třetí čtvrtletí potvrdila stabilizaci veřejného zadlužení v eurozóně. To se již více než rok drží na úrovni 88 % HDP, zhruba o pět procentních bodů výše než před začátkem pandemie a sérií následných šoků v čele s energetickou krizí. Napříč měnovou unií ale stále přetrvávají významné rozdíly, a to jak v celkové velikosti zadlužení, tak i samotném post-pandemickém vývoji.
Premiantem v konsolidaci veřejných financí je – pro někoho možná překvapivě – Řecko. Přestože jeho dluh zůstává stále nejvyšší v eurozóně, od konce roku 2019 kleslo řecké zadlužení o 25procentních bodů na 158 % HDP. Od covidových maxim v roce 2021 řecká vláda díky svižnému růstu ekonomiky a postupné fiskální konsolidaci snížila své zadlužení dokonce o 54 p.b.
Na opačné straně spektra se nachází Francie, která v důsledku vládního chaosu ani nezačala stabilizovat veřejné rozpočty. Celkové zadlužení se tak za posledních pět let zvýšilo o téměř 16 p.b. na 114 % HDP, což je třetí nejvyšší dluh v celé eurozóně. Vzhledem k neschopnosti francouzských politiků doručit potřebné rozpočtové škrty/navýšení příjmů navíc vážně hrozí další zhoršení fiskální situace. Toho se ostatně obávají i trhy. Svědčí o tom rozšiřující se spread mezi německým a francouzským desetiletým vládním papírem, který je nejvyšší od dob dluhové krize eurozóny.
V Česku došlo k nárůstu zadlužení v podobném rozsahu jako ve Francii. Skokové zvýšení z 29,6 % na 43,6 % HDP je výsledkem vyšších veřejných výdajů a nižšího daňového inkasa zejména kvůli zrušení tzv. superhrubé mzdy, které do rozpočtu zaseklo trvalou sekeru zhruba 120 mld. Kč. I s přispěním fiskálního balíčku se však podařilo veřejný dluh stabilizoval a ten tak zůstává jeden z nejnižších v Evropské unii.
V relativně krátkém čase budou evropské vlády čelit tlaku na další růst zadlužení. Americký prezident Trump dává vcelku jasně najevo, že mu nebude stačit 2% závazek HDP vynaloženého na obranu. Realisticky se můžeme pohybovat v rozmezí 3-3,5 % HDP. Evropa musí také více investovat, aby posílila svou inovační kapacitu a dlouhodobě nakopla hospodářský růst. Ten je totiž – i ve světle stárnutí populace a mizerné demografické křivky – nejlepší cestou, jak dlouhodobě stabilizovat zadlužení.
*** TRHY ***
Koruna
Koruna se bez větších výkyvů obchoduje v relativně úzkém pásmu 25,10-25,20 EUR/CZK. Z letargie tentokrát korunu nevyvedl ani komentář člena bankovní rady ČNB Jana Procházky. Ten se v rozhovoru pro agenturu Bloomberg vyjádřil ve prospěch obnovení cyklu snižování sazeb na blížícím se únorovém zasedání centrální banky. Zásadní bude z jeho pohledu výsledek lednové inflace – my odhadujeme její pokles na meziroční 2,5 %, což by měl být dostatečný desinflační impuls k redukci sazeb. V tomto kontextu se ostatně nedávno vyjádřila i viceguvernérka Eva Zamrazilová, která na rozdíl od Jana Procházky zastávala na prosincovém zasedání vcelku vyhraněný jestřábí postoj.
Eurodolar
Na Světovém ekonomickém fóru v Davosu sice včera zazněla spousta projevů ECB, ty však nepohnuly ručičkou na kompasu ECB v uvažování o budoucí politice. Obecně se domníváme, že existuje velmi široký konsenzus, aby se na lednovém a březnovém zasedání pokračovalo ve snižování sazeb o 25 bazických bodů, což zatím nemá na eurodolar zásadnější vliv. Peněžní trhy v eurozóně diskontují kumulativní snížení sazeb o 75 bazických bodů v první polovině letošního roku s tím, že k závěrečnému posunu o 25 bazických bodů má dojít někdy během druhé poloviny roku 2025.
Dnešek opět bez významnějších událostí (pokud tedy mezi ně nepočítáme týdenní data z amerického trhu práce). Čeřit vodu na devizových trzích by však mohla v následujících 24 hodinách Bank of Japan, která velmi pravděpodobně zítra ráno zvýší úrokové sazby (z 0,25 % na 0,5 %).
Akcie
Hlavní zámořské indexy včera pokračovaly v růstu a atakovaly historická maxima. Hnány byly hlavně pokračující rally v sektoru Big Tech, ke které se přidaly solidní korporátní výsledky. S takřka 1 % růstem S&P 500 na chvíli překonal historická maxima. Nvidia opět vedla technologické akcie a akcie společnosti Oracle přidaly takřka 7 %. Netflix přidal 10 %. Po silných výsledcích rostly také akcie Travelers Cos. a Procter & Gamble. Akcie Salesforce prudce vyskočily o 2 %, následně ale začaly zisk drobně vracet a v závěru obchodování se ustálily na růstu o 1,8 %. V loňském roce se akcie společnosti zhodnotily o 19 %. Hlavní akciové indexy uzavřely včerejší den následovně: S&P 500 +0,68 %, Nasdaq 100 +1,33 % a Dow Jones +0,30 %.