Dočasné příměří mezi Spojenými státy a Íránem přineslo na trhy znatelnou úlevu. Nejsledovanější cena severomořské ropy Brent propadla o zhruba 13 % na 95 dolarů za barel, na což reagovaly euforicky globální akciové trhy, o něco střízlivěji posilovaly i dluhopisové trhy. Naopak ztráty si připisuje americký dolar, jehož role bezpečného přístavu se stává pro investory méně atraktivní.
Akciové trhy aktuálně zaceňují výrazně optimistický scénář – tedy že konflikt fakticky skončil a po dvoutýdenním klidu zbraní bude následovat trvalá mírová dohoda. A s ní i rychlá normalizace energetických toků skrze Hormuzský průliv, díky čemuž bude mít aktuální ekonomický šok jen krátkého trvání. To by byla pochopitelně skvělá zpráva, má to ale jeden háček.
Již v prvních 24 hodinách byl klid zbraní několikrát narušen. Írán dál útočí na státy Perského zálivu a včera zasáhl i klíčový saúdský ropovod k Rudému moři, který částečně nahrazuje Hormuzský průliv. Izrael, nad jehož kroky nemá Donald Trump plnou kontrolu, mezitím zintenzivnil údery na Libanon. Reakce Íránu na sebe nenechala dlouho čekat – žádné okamžité a úplné otevření Hormuzu se zatím nekoná, jak ukazují data z úžiny (za poslední den proplulo jen sedm lodí).
I proto se nám zdá, že akciové trhy jsou možná až příliš optimistické a realitu nyní lépe reflektují dluhopisové trhy. Na ty dorazila po uzavření příměří rovněž úleva, ale rozhodně ne euforie. Nejistota je totiž i nadále enormní a spousta otázek zůstává nezodpovězených. Tou nejdůležitější je, zda časově omezené, politicky křehké a vojensky snadno narušitelné příměří vydrží i za dva týdny.
Ke ztlumení negativních ekonomických dopadů je nyní zásadní brzké zprůchodnění Hormuzského průlivu. Ropa sice na papírovém trhu výrazně zlevnila, když se z její ceny odmazala „prémie za paniku“, fyzický trh však zůstává v extrémní nerovnováze, jíž může ulevit jen obnovení toků přes Hormuz.
I z pohledu české ekonomiky je úleva na trzích vítanou zprávou, která by se měla relativně svižně projevit v nižších cenách pohonných hmot na čerpacích stanicích. Příměří zároveň zvyšuje šanci, že negativní energetický impuls do ekonomiky bude jednorázovým šokem – tedy snižuje pravděpodobnost naplnění extrémně negativních scénářů pro růst HDP tuzemské ekonomiky, celkovou inflaci i úrokové sazby ČNB.
TRHY
Koruna
Česká koruna oceňuje dočasné, byť velmi křehké (viz úvodník) americko-íránské příměří a posílila pod hladinu 24,40 EUR/CZK. Situace ale zůstává i nadále napjatá, což znamená, že zisky koruny nemusí být prozatím trvalé. Dnes ráno budou publikovány únorové výsledky tuzemského průmyslu a stavebnictví, nicméně půjde o „stará“ čísla vzhledem k propuknutí konfliktu na Blízkém východě.
Člen bankovní rady Jakub Seidler včera poskytl rozhovor Hospodářským novinám (před uzavřením příměří), ve kterém upozornil, že aktuální šok přichází v nepříjemnou chvíli, kdy jsou po inflační vlně stále křehká inflační očekávání. To zvyšuje riziko rychlejšího/intenzivnějšího přenosu nabídkového šoku do dalších částí ekonomiky a zároveň klade zvýšené nároky na komunikaci ze strany centrální banky, stejně jako včasnost její případné reakce.
Eurodolar
Včera eurodolar zažil klasický příklad rotace rizika. Ropa se po neočekávané dohodě o příměří mezi USA a Íránem propadla o více než 13 %, což nejprve podpořilo rizikový sentiment a poslalo EUR/USD nahoru nad 1,17. Po zveřejnění podrobného zápisu FOMC měnový pár lehce korigoval zisky, neboť potvrdil mírně jestřábí postoj Fedu a obavy z inflačních rizik. Měnovému páru také večer neprospělo to, že negativní korekce ceny ropy se rovněž začala vypařovat.
Vzhledem k tomu, že příměří mezi USA a Íránem je porušováno a cena ropy roste, tak trh musí i nadále sledovat vývoj v Perském zálivu. Nicméně dnes odpoledne přijdou na řadu také zajímavá data z USA, neboť budou ve hře spotřebitelské výdaje a cenový deflátor za měsíc únor. Pro Fed bude důležitý především výsledek jádrové inflace (PCE), kdy trh odhaduje poměrně silný meziměsíční přírůstek o 0,4 % (náš nowcast implikuje nižší číslo).
Zlotý
Polská centrální banka bude dnes odpoledne rozhodovat o úrokových sazbách a navzdory překotným událostem, které se odehrály od posledního zasedání, lze téměř s jistotou očekávat, že oficiální úrokové sazby zůstanou beze změny. NBP na rozdíl od ECB volila s ohledem na proinflační dopad vyšších cen ropy velmi opatrnou rétoriku. To se nakonec ukázalo velmi prozíravé, a to nejen s ohledem na poslední íránské TACO, ale i fakt, že se polská vláda rozhodla snížením nepřímých daní na benzín a naftu proinflační efekt potlačit. NBP tak může několik měsíců zůstat v módu „počkáme a uvidíme“, kam se ropa a polská inflace na jaře dostane.