V prvních třech měsících letošního roku hospodařila vláda se schodkem ve výši 27,6 mld. Kč. Oproti stejnému období minulého roku jde o viditelně lepší výsledek – o téměř 64 miliard korun. Tento rozdíl jde ale z podstatné části na vrub rozpočtovému provizoriu, které omezovalo měsíční výdaje vlády na dvanáctinu loňského rozpočtu. Právě z tohoto titulu meziročně klesly rozpočtové výdaje o téměř 8 %, zatímco příjmy vzrostly o 3,9 % díky růstu inkasa daní a pojistného a také vyšším příjmům z EU.
Režim rozpočtového provizoria skončil 21. března, a proto až další měsíce ukážou skutečnou kondici státního rozpočtu. Vláda letos počítá se schodkem 310 mld. Kč, negativní dopady konfliktů na Blízkém východě ale zvyšují riziko překročení plánovaného deficitu. A to navzdory tomu, že státní rozpočet aktuálně z energetického šoku profituje – z titulu dražších pohonných hmot rostou příjmy ze spotřební daně a DPH. Pokud by měly ceny pohonných hmot vydržet na současných úrovních, pak do konce roku odhadujeme dodatečný příjem pro státní kasu v řádu vyšších jednotek miliard korun.
V důsledku íránského šoku ale hrozí zpomalení růstu české ekonomiky – a společně s tím i slabší dynamika příjmů státního rozpočtu. Ministerstvo financí v lednové predikci odhadlo letošní růst ekonomiky na úrovni 2,4 %. To nám nyní přijde jako příliš ambiciózní – náš revidovaný odhad počítá s růstem reálného HDP o 2,1 %, přičemž rizika jsou vychýlena ve směru ještě pomalejšího růstu v závislosti na rozsahu a délce trvání konfliktu.
Na stole je navíc i otázka možných kompenzací vysokých cen energií pro spotřebitele a firmy. Vláda zatím správně vyčkává a neuchyluje se k plošným a drahým opatřením, která nebývají příliš efektivní – příkladem je zastropování cen pohonných hmot. Jako nejvhodnější se nyní jeví cílená a rychlá podpora nejzranitelnějších skupin ve společnosti. Pokud by však ceny energií dále rostly a v horizontu týdnů by se žádná úleva nedostavila, pak jsou plošná opatření, která by zvýšila tlak na veřejné rozpočty, rozhodně ve hře.
Z pohledu vlády je zároveň nepříjemné sledovat razantní růst úrokových sazeb u státních dluhopisů. Od začátku konfliktu vzrostl výnos desetiletého státního dluhopisu o zhruba 0,5procentního bodu na 4,9 %. To prodražuje financování státního dluhu, jehož obsluha by už tak měla letos zatížit státní rozpočet částkou přesahující 100 miliard korun.
TRHY
Koruna
Další úleva napětí na globálních trzích včera koruně pomohla zpět pod hladinu 24,50 EUR/CZK. Geopolitická situace ale zůstává napjatá, a to zvláště před blížícím se prodlouženým víkendem, kdy má americký prezident Trump tendenci dělat zásadní rozhodnutí, aby měly trhy dostatek času vše vstřebat a nereagovat příliš impulzivně. Právě další eskalace konfliktu, resp. kombinace dražších energií a silnějšího dolaru je pro korunu nyní hlavním rizikem, jehož naplnění by mohlo rezultovat v opětovné prodejní tlaky.
Eurodolar
Spekulace na ukončení války v Perském zálivu před včerejší promluvou prezidenta Trumpa k americkému národu opět zesílily. To nejprve vedlo k poklesu ropy a tím i k nárůstu kurzu eurodolaru, aby se následně ukázalo, že americký prezident hodlá v bombardování Íránu pokračovat ještě další dva až tři týdny, aby USA (s Izraelem) dosáhly svých cílů. To před Velikonocemi vneslo na trhy další nejistotu a ropa s dolarem opět začaly globálně posilovat.
Zatímco válečná nejistota bude před Velikonocemi narůstat, tak nelze zapomínat také na data. Včera byl zveřejněn předskokan pátečních payrolls – ADP report – který dopadl vcelku dobře, stejně jako únorové maloobchodní tržby. Obojí indikuje, že zítra zveřejněné statistiky z trhu práce v USA by nemusely vypadat špatně, což by samozřejmě dolaru dále prospělo.