Ačkoliv euro v poslední době razantně posílilo, nezdá se, že by Evropská centrální banka mohla uvolnit svou měnovou politiku a podpořit chatrný ekonomický růst. ECB na svém posledním zasedání 6. června měnové sazby nezměnila, pozitivně zapůsobilo v té době aktuální číslo o květnové inflaci, která se pravděpodobně (údaj je předběžný) snížila na 2,0%, což je horní mez pro ECB. Výsledkem dvoudenního zasedání banky ve Vídni, které dnes končí, je však varování před inflací.
Problémem je, že nízká květnová inflace není důsledkem nízkých jarních cen, ale statistickým fenoménem. Ve stejném období minulého roku totiž prudce vzrostly ceny potravin a energií, což zvýšilo základnu pro meziroční srovnání. ECB se tedy vrací k pesimistickému názoru na budoucí inflaci, která by mohla letos dosáhnout 2,1% až 2,5% (ještě v prosinci banka odhadovala inflaci 1,1% pro letošek).
ECB je nespokojena zejména s mzdovým vývojem, jejímž příkladem jsou vyjednané mzdy odbory IG Metall v Německu. Banka se obává roztočení mzdově-inflační spirály. Naopak spokojenost panuje s vývojem eura, jehož síla poskytuje bance chvíle oddechu v čase rozhodování o sazbách. Euro se podle vyjádření členů bankovní rady konečně pohnulo ve směru své fundamentální hodnoty.
Červnová měsíční zpráva a dnešní útržkovité tiskové výroky členů bankovní rady ECB signalizují, že banka na svém červencovém zasedání sazby nezmění. Důkazem budiž věty o „potřebě dalších důkazů o oživení ekonomiky eurozóny“ nebo stížnosti na nedostatek makroekonomických údajů. Ponecháme-li jistou názorovou nesladěnost a kredibilitu ECB dnes bez komentáře, zdá se, že ačkoliv je ekonomický výhled „dobrý“, stále panují jisté obavy, a proto by banka neměla zatím přistoupit ke zvýšení sazeb, přestože riziko inflace opět vzrostlo. ECB odhaduje letošní růst HDP v eurozóně na 1,9 až 1,5%, MMF dnes snížil své odhady na 1,3% z naposledy odhadovaných 1,4%.
Radim Krejčí