Již jsem na tomto místě psal, že zdravotnictví a především jeho financování představují snad nejobtížnější problém ve fungování veřejného sektoru ve všech rozvinutých zemích a že žádná česká vláda nebyla doposud schopná se se zdravotnictvím systémověji zaobírat. Platí také často opakované tvrzení, že zdravotnictví je vystaveno všem typům tržních selhání, které ekonomie zná, a reforma zdravotnického systému je proto mimořádně obtížná.
Nicméně i ve zdravotnictví lze srovnávat a ze srovnání se poučit. Jak je na tom české zdravotnictví v mezinárodním srovnání, budeme-li srovnávat srovnatelné, tj. s podobnými zeměmi jako je Česká republika? České zdravotnictví je relativně drahé, zatímco my vydáváme na zdravotnictví necelých 8 % HDP, v Maďarsku je to 7 %, Polsku 6 % a v Estonsku 5,5 % HDP (data jsou za rok 2001).
V Česku je také nejvýraznější role státu. Státní výdaje tvoří 92 % všech výdajů na zdravotnictví, což nemá ve střední Evropě obdoby. Nejvíce se nám blížilo Slovensko, ale to přijalo reformy, které je směřují k zemím jako je Maďarsko či Slovinsko, kde stát kryje 75 % zdravotnických výdajů. V Polsku je to jen něco málo přes 70 % všech výdajů.
Taková výše výdajů představuje pro český stát výrazné břemeno: Téměř 15 % veřejných rozpočtů končí ve zdravotnictví, zatímco v Maďarsku a Polsku je to 11 %, a na Slovensku jen 9 %.
Proč je tomu tak? V Čechách jsme se na začátku 90. let rozhodli pro pojišťovny a doufali, že pojišťovny přinutí poskytovatele zdravotní péče poskytovat kvalitní a finančně únosné služby. Zapomněli jsme ovšem, že aby tohoto pojišťovny dosáhly, musí dostat do rukou nástroje jak efektivní léčbu vyžadovat. Pokud pojišťovny musí podepsat smlouvu s každým poskytovatelem zdravotní péče a musí proplatit všechno, co jim tento pošle, jejich zájem na efektivnosti systému je minimální.
Proto je například v Čechách nejvíce nemocničních lůžek na obyvatele na světě. Na sto tisíc obyvatel u nás připadá 1137 lůžek, zatímco v Maďarsku 800, Polsku 700, Slovinsku 500 a v celé „staré patnáctce EU“ jen něco málo přes 600 lůžek. K čemu, proboha, potřebujeme téměř dvojnásobek lůžek než ostatní země?
Vedoucí katedry Evropské ekonomické integrace a hospodářské politiky na Institutu ekonomických studií FSV UK. V letech 1998 až 2001 hlavní ekonom Patria Finance.
(autor je externím spolupracovníkem Patria Online, jeho názory nereprezentují oficiální stanovisko společností skupiny Patria)