Nejvyšší soud mu sice první celní salvu zrušil, americký prezident Donald Trump ale od své agresivní tarifní politiky nehodlá upustit. Jeho administrativa už připravuje využití nových nástrojů, které mají vytvořit „opravenou“ celní zeď, jež se bude dopadům původních opatření z jara loňského roku hodně blížit. Jaké země mohou na nových clech vydělat, a jaké naopak utrpí? Na to se podívala agentura Bloomberg.
Cíl Trumpa se i po shození původních cel Nejvyšším soudem nemění: ochrana domácí ekonomiky a tlak na obchodní partnery. Zásadní rozdíl oproti takzvanému „Dni osvobození“ z 2. dubna 2025 spočívá v právním základu. Místo plošných opatření nyní Bílý dům sází na cílená vyšetřování údajně neférových obchodních praktik, přičemž klíčová jsou zejména dvě témata: využívání nucené práce a nadměrná průmyslová kapacita. Postupy se opírají o paragraf 301 obchodního zákona z roku 1974, který umožňuje zavádět odvetná cla.
Ne všechny země se ale dostaly do hledáčku amerických úřadů. Jakmile na konci července vyprší dočasné desetiprocentní clo uplatňované plošně, některé státy mohou dokonce získat lepší přístup na americký trh než dříve. Jiné naopak čeká zhoršení podmínek, zjistil Bloomberg.
Vedle vyšetřování hraje roli i systém výjimek: Spojené státy se snaží nezvyšovat ceny u vybraného dovozu, například u technologií pro umělou inteligenci, zemědělské techniky (traktory) nebo některých komodit (brazilská káva). Zároveň si ale administrativa ponechává možnost seznam zboží zatíženého cly dále rozšiřovat.
Otazník visí také nad státy, které mají s USA uzavřené obchodní dohody s dohodnutými stropy cel, zejména v automobilovém průmyslu. To se týká třeba Evropské unie, Japonska, Jižní Koreje, Indie či Velké Británie. Američtí představitelé tvrdí, že tyto dohody zůstávají v platnosti, praxe ale může být složitější. Naznačit další vývoj by mohla návštěva obchodního zmocněnce USA Jamiesona Greera v Indii.
Kdo tedy může vydělat?
Filipíny
Zatímco loni na jaře čelily filipínské exporty do USA 19procentnímu clu, tak nový návrh – odvíjející se od sankcí za nucenou práci – počítá se snížením zhruba na 12,5 procenta. Země není součástí vyšetřování kvůli nadbytečné kapacitě, takže další navýšení se neočekává. Oproti původnímu stavu by tak šlo o citelné zlepšení. Dovoz z Filipín do USA přitom letos výrazně roste, když v prvních čtvrtých měsících letošního roku činil 7,7 miliardy dolarů (+51% y/y).
Jihoafrická republika
Tato země patřila mezi ty nejvíce zasažené, když schytala hned 30procentní sazbu. Po skončení vyšetřování kvůli nuceným pracím by se sazba měla výrazně snížit (podobně jako u Filipín na 12,5 %). To by alespoň částečně zmírnilo propad jihoafrického exportu do USA, který letos meziročně prudce klesl.
Menší ekonomiky
Z nové podoby celní politiky mohou těžit i menší obchodní partneři Spojených států. Některé země se dostanou z extrémně vysokých sazeb zpět k běžnému režimu doložky nejvyšších výhod. Příkladem je Pákistán, Myanmar, Laos nebo Lesotho. To může motivovat nadnárodní firmy k přesunu částí dodavatelských řetězců právě do těchto regionů, píše Bloomberg.
Kdo si pravděpodobně pohorší
Singapur
Městský stát patří k zemím, které mohou na nové vlně cel prodělat. Na jaře 2025 nebyl terčem mimořádných sazeb, ale vztahovalo se na něj plošné desetiprocentní clo. Nyní zemi hrozí kombinace opatření souvisejících s nucenou prací i nadbytečnou kapacitou.
Lidé v Singapuru si „velmi dobře uvědomují“, že nová celní zeď je pro ně problém, uvedla Deborah Elmsová, vedoucí obchodní politiky v Hinrichově nadaci. „Seděli na pohodlných, zvládnutelných deseti procentech a nyní jim hrozí, že budou zatlačeni do horší situace,“ dodala.
Problémem je i role Singapuru jakožto jednoho z nejrušenějších globálních překladišť zboží, což znamená, že do jeho přístavů a průmyslových zón vstupuje spousta surovin, které jsou poté vyváženy jako hotové výrobky, a to zvyšuje administrativní i celní zátěž pro americké dovozce.
U koho je zatím nejasno?
Kanada a Mexiko
Obě země formálně těží z výjimek v rámci severoamerické dohody USMCA, realita je ale komplikovanější. Kanada čelí sektorovým clům, zejména na kovy, a Trump opakovaně hrozí přehodnocením celé dohody. Mexiko se snaží vyjednat úlevy pro automobilový průmysl, zatímco Washington tlačí na zvýšení podílu amerických komponentů. Výsledek jednání tak zůstává nejistý.
Evropská unie
EU se snaží dokončit ratifikaci obchodní dohody s USA před termínem, který Trump stanovil na 4. července. Pokud se tak nestane, hrozí zvýšení cel na evropské automobily z 15 procent na 25 procent. Evropský parlament minulý týden pakt schválil, členské země dají svůj konečný souhlas pravděpodobně koncem tohoto týdne.
Situaci dále od minulého týdne komplikuje nové vyšetřování zaměřené na Německo v oblasti farmaceutického sektoru, kde se Trumpova administrativa odvolává na „trvalé nedoplatky za inovativní farmaceutické produkty“.
Čína
Peking je dnes v lepší pozici než na začátku Trumpova druhého mandátu. Namísto dříve hrozících extrémních sazeb se efektivní clo pohybuje výrazně níže, a to kolem 21 procent, míní Bloomberg Economics. Přesto zůstává vztah dvou největších ekonomik světa křehký. Podzimní jednání o obchodním příměří mohou situaci znovu změnit, obzvlášť s ohledem na čínský vliv v oblasti strategických surovin.