Pozítří zasedne bankovní rada k projednání velké situační zprávy obsahující nové prognózy inflace a hospodářského růstu. Pravděpodobnost změny úrokových sazeb je velmi nízká. Ostatně z 27 ekonomů přispívajících do ankety agentury Reuters neočekává pohyb úrokových sazeb ČNB nikdo.
Inflace se v posledních měsících vyvíjí v souladu s predikcí ČNB. Nicméně struktura je poněkud odlišná, než se očekávalo. Ceny potravin jsou o něco vyšší, ceny pohonných hmot a jádrová inflace naopak o něco nižší. Vzhledem ke zpožděním v transmisním mechanismu je pro ČNB důležitý vývoj inflace za 12 až 18 měsíců. V tomto horizontu by podle našich projekcí měla jádrová inflace (tj. inflace bez regulovaných cen, změn daní, potravin a pohonných hmot) setrvat pod dvěma procenty. Inflaci měřenou na celém spotřebním koši bude navíc na uzdě držet menší rozsah změn nepřímých daní. Rizikem vyšší inflace jsou pouze ceny potravin, kde by se mohl projevovat efekt srovnávání cenových hladin. Tuto hypotézu podporuje výrazné zvýšení objemu obchodu se zemědělskými komoditami a potravinami po vstupu do EU. Celkově ale ve srovnání s říjnovou prognózou ČNB převažují protiinflační rizika, jejichž hlavním zdrojem je riziko opětovného zpomalení hospodářského růstu v zemích eurozóny a výrazné posílení kurzu koruny. To se zřejmě projeví posunem nových prognóz inflace z dílny ČNB směrem dolů vzhledem k původně očekávané trajektorii.
Nejbližším termínem s vyšší pravděpodobností změny úrokových sazeb je červenec letošního roku. Tou dobou bude bankovní rada rozhodovat o měnové politice v pozměněném složení. Počty hrdliček a jestřábů jsou jedna věc, prognózy externího ekonomického vývoje, modelový aparát ČNB a jeho obsluha věc druhá.