Napřed dobrá zpráva. Z ministerstva financí před chvílí přišla informace, že schodek státního rozpočtu v minulém roce dosáhl 93,5 miliard korun, což je o 22,1 miliardy méně, než bylo schváleno Poslaneckou sněmovnou (po úpravách). K nižšímu schodku přispěly zejména vyšší příjmy, jež převýšily schválenou hodnotu o 15 miliard korun. Nejvíce k tomu přispěla daň z přidané hodnoty. Základní sazba DPH sice letos klesla z 22 % na 19 %, daňové inkaso i cenovou hladinu ovšem výrazněji ovlivnily přesuny ze snížené pětiprocentní sazby do základní sazby. Přičteme-li zrychlení hospodářského růstu a obratu v obchodu, je vysvětlení zřejmé. Vyšší daňové sazby a chuť k utrácení podpořila také výběr spotřebních daní. Solidní růst mezd, i přes škrty 13. a 14. platů v nepodnikatelském sektoru, zase vedl k příznivému inkasu daně z příjmu právnických osob. Zrychlení růstu HDP v posledních dvou letech se příznivě projevilo také u inkasa firemních daní. Na straně výdajů si vláda pomohla seškrtáním pololetních odměn. 13. platy letos činily jen 10 % běžných měsíčních mezd, místo obvykle vyplácené poloviny platu. V případě 14. platů, vláda částečně ustoupila tlaku odborů a vyplácela čtvrtinu platu navíc. Podtrženo sečteno, nižší schodek státního rozpočtu je výsledkem zvýšení daní, rychlejšího hospodářského růstu a snížením platů ve státním sektoru. Tomu se souhrnně říká reforma veřejných rozpočtů.
Nyní ta horší zpráva. Pohled na celkové veřejné rozpočty po očištění čisté půjčky a dotace transformačním institucím ukazuje zvýšení deficitu na cca 123 miliard z předloňských 99 miliard, resp. v poměru k HDP z 3,9 % na 4,5 %. Klíčový ukazatel stability veřejných financí v ČR, cyklicky očištěné primární saldo veřejných rozpočtů, se podle našich výpočtů zhoršil z 3,0 % HDP na 3,3 % HDP. Tento ukazatel by se měl pohybovat v blízkosti nuly, neboť je již očištěn o vliv hospodářského cyklu. Odpadá tak srovnání s jakoukoli arbitrární úrovní, třeba třemi procenty HDP jako v případě maastrichtských kritérií a Paktu stability. Od rovnováhy se tedy české veřejné rozpočty v loňském roce vzdalovaly. Je jistě dobře, že se vláda, resp. pouze ministr financí, pokouší reformovat tuto oblast, bez tohoto úsilí by situace byla jistě horší, rozpočtová statistika ale ukazuje, že prozatím nastalo minimální zlepšení. A prozatím není důvod očekávat radikální obrat ani v letošní roce a dalších letech. Nezbude než přestat chodit kolem horké kaše, tj. sociálních dávek, penzijního systému a financování zdravotnictví. Zásadním reformám musí předcházet řádná diskuse, ale nebylo už deset let dost?