Komentář doplněn
Průmyslová výroba v ČR se v září zvýšila o 0,5 % ve srovnání s předchozím měsícem, meziročně stoupla o 6,6 % (resp. o 8,8 % po očištění o kalendářní variace). Těžištěm růstu produkce zůstává výroba a kovů a kovodělných výrobků.
Podobně jako stavební sektor začal průmysl v 2. polovině letošního roku zpomalovat tempo růstu produkce. Od března do července byla meziroční tempa růstu dvouciferná. Důvodem nižšího růstu celkové průmyslové produkce je především výrazné zpomalení růstu ve výrobě elektrických a optických přístrojů a ve výrobě dopravních prostředků. V případě výroby elektrických a optických přístrojů dosahovaly meziroční přírůstky v březnu a červenci 20 až 40 procent. V září to bylo již jen 3,8 % a vysvětlení nízkou srovnávací základnou zde neplatí, neboť loni v září výroba v tomto odvětví klesla o 0,7 %. Výrobu v odvětví motorových vozidel zvyšuje především produkce dílů a příslušenství, neboť v ČR vznikla řada firem orientovaná na subdodávky pro západoevropský automobilový průmysl. Problém je v tom, že poptávka po automobilech prakticky v celé Evropě klesá, což negativně dopadá na západoevropské automobilky. Údaje o německé průmyslové výrobě to dokládají. Se západní Evropou jsou spjata i další odvětví. Podíl tržeb z přímého vývozu na celkových tržbách v průmyslu mírně přesahuje 50 %. Poslední data z eurozóny ovšem nejsou příliš povzbudivá. Průmyslová výroba v eurozóně v srpnu klesla o 0,6 % (výroba zboží dlouhodobé spotřeby o 2,6 %). V Německu se v srpnu i září snížila o 1,2 %. Dnes Destatis, německý statistický úřad, navíc oznámil, že tempo růstu HDP ve 3. čtvrtletí zpomalilo na 0,1 % z 0,4 % ve 2. kvartálu (mezičtvrtletní změny), resp. z 1,9 % na 1,3 % v případě meziročních změn.
Stabilní příspěvek k růstu průmyslové produkce nyní generuje pouze výroba kovů a kovodělných výrobků těžící ze silné poptávky v zahraničí i na domácím trhu.
Průmysl bývá v české ekonomice hlavním zdrojem změn nezaměstnanosti. V září se poprvé po třech letech zaměstnanost v průmyslu zvýšila. Ve srovnání s loňským zářím pracovalo v průmyslu o 1.300 osob více (0,1 %). Průměrná mzda vzrostla o 6,7 % (reálně o 3,6 %). Při zvýšení produktivity práce o 7,9 % se tak jednotkové mzdové náklady meziročně snížily o 1,1 %. Při opětovném zhoršení situace na západoevropských trzích je udržení či zvýšení konkurenceschopnosti poklesem jednotkových mzdových nákladů stěžejním faktorem.
David Marek, Patria Online