Být kontrariánem před americkými prezidentskými volbami nebyl žádný med, být jím po těchto volbách je skoro nemožné. Šeptanda trhu o bídném výhledu dolaru dostala v posledních několika dnech oficiální posvěcení ze strany nejpovolanější – amerického FED. Prezident FED v Dallasu Robert McTeer ve vztahu k potenciálnímu nedostatku externích finančních prostředků pro financování amerických deficitů konstatoval – „jednalo by se o krizovou situaci, která by vyústila v rapidní růst úrokových sazeb a rapidní pokles hodnoty dolaru.“
Robert McTeer evidentně navštěvoval jiné kurzy angličtiny než Alan Greenspan – to co říká je jasné a srozumitelné. Na druhé straně – být krátký v dolaru v okamžiku, kdy je krátký v podstatě každý okolo, je mnohem menší legrace, než jít proti trendu. Pomineme-li krátkodobé výkyvy, dolar by za těchto „technických“ okolností klidně mohl růst. Museli bychom ale zcela zapomenout na křehkou ekonomiku, roční schodek rozpočtu ve výši 400 miliard dolarů, schodek obchodní bilance ve výši 600 miliard dolarů, náklady na vydržování armády čítající 150 000 vojáků v Iráku a v Afghánistánu, nadhodnocený akciový trh, minimální manévrovací prostor na úrokových sazbách, závislost na dovážené ropě, Severní Koreu, Irán, Irák, Palestinu, Čínu a Taiwan. Jak si dovolil poznamenat klasický zástupce „medvědů“ Stephen Roach:
„Z mého pohledu je americká ekonomika problémem, který jenom čeká na odhalení. Za hlavní důvod tohoto názoru považuji rekordní propad úspor domácností, rekordní schodek běžného účtu, rekordní úroveň zadlužení domácností a rekordní dluhy státu a vlády. Ještě nikdy v historii Amerika tolik natlačila na pilu“.
Býti kontrariánem ve vztahu k dolaru je tedy více než nebezpečné. Kdyby to ale bylo jednoduché, udělal by to každý…
Petr Žabža, Patria Direct
Zdroj: Tim Price, Ansbacher Wealth