Komentář doplněnPrůměrná hrubá měsíční mzda se ve 2. čtvrtletí letošního roku meziročně zvýšila o 740 Kč (4,3 %) na 17.817 Kč. V novodobé historii ČR mzdy nikdy nerostly pomaleji. Příčinou je především výrazné snížení 13. platů ve státním sektoru.
Srovnatelná řada dat o průměrných mzdách nyní sahá pouze do roku 1998, při pohledu na mzdová data před tímto rokem, je ovšem pravděpodobné, že aktuální tempo růstu nominálních mezd je nejnižší od začátku transformace českého hospodářství. Ve firemním sektoru se růst mezd (+5,9 %) po vzedmutí v 1. čtvrtletí vrátil na úroveň loňského roku. Reálná mzda ovšem kvůli vyšší inflaci roste pomaleji. Opět se patrně projevila adaptivní inflační očekávání při jednání o mzdách. Loňská nízká inflace nastavila nízkou laťku pro letošní očekávání inflace.
Nejpodstatnější věci se ovšem děly ve státním sektoru. Vzhledem k tomu, že se vláda neodvážila řešit hlavní zdroje rostoucích rozpočtových schodků, hledala úspory všude jinde, kde se dalo, a nevynechala ani 13. platy zaměstnanců veřejné sféry. Letos stát rozdával prémii na dovolenou pouze ve výši 10 % mzdy místo dosud obvyklých 50 % mzdy. Výsledkem je meziroční pokles průměrné mzdy v nepodnikatelském sektoru o 102 Kč (0,6 %) na průměrných 17.462 Kč. Reálně mzdy státních zaměstnanců klesly 3,1 %. Nicméně k poklesu jejich životní úrovně letos nedojde. Při zavádění šestnáctitřídní stupnice mzdových tarifů, místo dosavadní dvanáctitřídní, si většina státních zaměstnanců polepšila a jejich průměrná mzda se v 1. čtvrtletí zvýšila téměř o deset procent. Budeme-li počítat se snížením 14. platů ve stejné míře jako u 13. platů, měla by se průměrná mzda v nepodnikatelském sektoru letos zvýšit o 4,0 %, reálně o 1,1 %.
V rámci reformy veřejných rozpočtů si vláda také naplánovala ušetřit na mzdách redukcí svých zaměstnanců. Letos, za rok i napřesrok by měly jejich řady prořídnout o dvě procenta, celkem o 29 tis. osob. V 1. pololetí letošního roku se ovšem počet zaměstnanců v nepodnikatelské sféře snížil prozatím jen o 0,2 %.
Oblíbeným tématem bývá hodnocení, zda mzdy rostou příliš rychle či příliš pomalu. Přesnou odpověď nyní poskytnout nelze. Chybí informace o produktivitě práce. Vezmeme-li ovšem naše odhady HDP, deflátoru HDP a již známé údaje o zaměstnanosti ve 2. čtvrtletí, dojdeme k meziročnímu poklesu jednotkových mzdových nákladů o 4,3 %. Vzhledem k růstu jednotkových mzdových nákladů v předchozích dvou letech, je současná korekce klíčovým prvkem k udržení konkurenceschopnosti. Za celý letošní rok očekáváme zvýšení průměrné mzdy o 6,0 % (reálně o 3,1 %), což by mělo vést k poklesu jednotkových mzdových nákladů o 1,5-2,0 %.
David Marek, Patria Online