Hledat v komentářích
Investiční doporučení
Výsledky společností - ČR
Výsledky společností - Svět
IPO, M&A
Týdenní přehledy
 

Detail - články
Vyhlášení boje diskriminaci na trhu práce

Vyhlášení boje diskriminaci na trhu práce

21.6.2004 12:18
Autor: 

Parlament schválil počátkem letošního roku novelu zákoníku práce, která do našeho právního řádu transponovala požadavek evropských směrnic na rovné zacházení v pracovněprávních vztazích. Detailní úprava zákazu přímé i nepřímé diskriminace a posílení soudní ochrany zaměstnanců při porušení tohoto zákazu nabyla účinnosti 1. března 2004.

Do českého právního řádu tak byl novelou zákoníku práce vtělen téměř absolutní zákaz diskriminace v pracovněprávních vztazích, kdy je připuštěno pouze takové nerovné zacházení mezi zaměstnanci, které vychází buď ze samotné povahy práce nebo které je upraveno v zákoníku práce samotném, tj. například stanovení zvláštních pracovních podmínek žen a mladistvých.

Zaměstnavatel se dle nové právní úpravy dopouští přímé diskriminace například tehdy pokud podmiňuje poskytování určitých výhod např. dosažením určitého věku. Nepřímou diskriminací je zdánlivě neutrální rozhodnutí zaměstnavatele, které je zákonem zpravidla povolené, ale ve svém důsledku vede ke znevýhodnění určitého zaměstnance či skupiny zaměstnanců, která je vymezena určitým odlišujícím znakem jako je např. pohlaví, jazyk, věk či zdravotní stav. Takovým rozhodnutím může být například nařizování dovolené většině zaměstnanců po dohodě s nimi a jiným zaměstnancům v termínech určených jednostranným rozhodnutím zaměstnavatele a pro dané zaměstnance zcela nevhodných.

Za nepřímou diskriminaci může být považován i postup zaměstnavatele, který nařizuje pouze některým zaměstnancům práci přesčas a tím jim umožňuje dosažení vyššího výdělku, zatímco ostatním tato možnost dána není. Na druhé straně může být stejné jednání považováno za znevýhodňování zaměstnanců, kterým byl přesčas nařízen, protože se jim zkracuje jejich volný čas. Nařízení přesčasu lze samozřejmě podepřít objektivními důvody, jako je např. zkušenost a kvalifikace daného zaměstnance atd. Příslušné soudy by tedy při posuzování případů, kdy je tvrzeno diskriminační jednání zaměstnavatele, měli posuzovat dané jednání s přihlédnutím ke všem jednotlivostem daného případu, tj. nikoliv paušálně podřadit určitý typ jednání pod zakázaný typ diskriminace.

Schválená novela současně novelizovala i občanský soudní řád, jímž výrazně posílila pozici zaměstnanců v rámci soudních řízení týkajících se diskriminace v pracovněprávních vztazích. Je to totiž zaměstnavatel, který bude muset prokázat, že se vůči danému zaměstnanci nedopustil žádného diskriminačního jednání.

Jedním z typů zákonem připuštěné diskriminace jsou určitá „pozitivní opatření“ ve prospěch méně zastoupeného pohlaví, pokud jimi má být dosaženo rovnoměrného zastoupení mužů a žen u zaměstnavatele, u kterého je doposud nerovnoměrné zastoupení mužů a žen.

Na závěr je nutno uvést, že Evropská komise se v nedávné době opět zaměřila na boj s diskriminací, a to zejména v nových členských zemích. Přitom mimo jiné konstatovala pomalou a nepřesnou harmonizaci národního práva v členských státech, Českou republiku nevyjímaje.

Evropská komise členským státům zejména vytýká nedostatečná opatření ohledně zdravotně postižených a starších zaměstnanců. Na počátku června proto připravila plán určitých praktických kroků tzv. Green Paper, který předložila veřejnosti k diskusi. Ve svém boji proti diskriminaci zamýšlí iniciovat větší přeshraniční spolupráci a posílení principu rovných příležitostí posílit také hmotnou podporou z účelových fondů EU.

Markéta Lindnerová
Weinhold Legal (autor je externím spolupracovníkem Patria Online, jeho názory nereprezentují oficiální stanovisko společností skupiny Patria)

Důležité upozornění Weinhold Legal


Reklama
Nově na Patria.cz - obchodní signály na forexu podle technických indikátorů ADX, Williams R% a klouzavých průměrů!
Váš názor
  • pravo na pracovisti
    18.12.2004 22:07

    Myslim si, ze autorka nema jeste mnoho zkusenosti s ruznymi zamestnavateli ale hlavni myslenky jsou zrejme. 1. Prescas je narizovan po dohode se zamestnancem alespon u slusnych firem a u tech druhych mnoho schopnych lidi dlouho nezustane. Schopnych lidi neni nikde dost. 2. Dale otazka soudniho procesu je realna pouze v krajnim pripade. V nekterych oborech se lide znaji vzajmene at jsou v kterekoliv firme a tato udalost neprida na serioznosti zamestnance ani zamestnavatele. 3. Proste jedna vec je podle me pravo a druha je spravedlnost. Coz autorka zna urcite i z vlastni zkusenosti. Nic neni cernobile a pokud si obe strany zachovaji zdravy rozum a neprestanou komunikovat, tak je ty\u vzdy sance na vyreseni bez soudni instituce, coz je vzdycky riskantni a nejsite.
    Bot
  • hmm
    21.6.2004 15:00

    Chápu to dobře, že pokud zaměstnavatel nařídí přesčas zaměstnanci A a nenařídí to zaměstnanci B (např. proto, že je to matka s dětmi), tak se jedná o diskriminaci zaměstnance A, protože zaměstnavatel nemá co se rozhodovat podle rodinného stavu, a zároveň o diskriminaci zaměstnance B, protože mu "zabraňuje si vydělat"? (existuje dost velké riziko, že by B musel(a) občas s dětmi k doktorovi, což zaměstnavatel musí(?) povolit?) Ve stejném duchu, pokud zaměstnavatel bude nařizovat přesčasy pracovnici B, tak se nebude jednat o diskriminaci ani A ani B, protože v tomto oboru je méně žen než mužů. Což ovšem naštve B, protože by radši byla s dětmi doma...
    ondra
  • Zase papír, kterým se vláda samotná neřídí
    21.6.2004 13:20

    Jaký si myslíte, že bude mít dopad připravované placení nemocenské zaměstnavatelem prvních 14 dní nemoci, kompenzované snížením odvodů o tuším 2%? Jednoduchý, lidi s chronickými nemocemi (ne nutně s chronickou nechutí pracovat), nebo i jen častěji nemocné, nebudou zaměstnavatelé brát vůbec. Bude to diskriminace? Doporučuji provést srovnání odhadu dopadů, které by na skupinu nemocných a skupinu flákačů mělo zrušení povinného státního nemocenského pojištění (tedy pojištění proti ztrátě výdělku při nemoci).
    Kozina+
    • Zase papir. ..
      18.12.2004 22:14

      Ja to vidim tak, ze slusny zamestnavatel na kratkodobe nemoci krere nejsou prilis caste 3dny bere jako by nemocny pracoval, pri dlouhodobejsi nemoci si normalni zamestnanec bere zpocatku dovolenou. Normalni zamestnanec byva nemocny delsi dobu tak 1 x za 10let. A v pripade vazne nemoci je to reseno individualne. Nekde jsem slusel, ze je u nas denne nemocnych 7 lidi ze 100. To neunese zadny duchodovy system.
      Bot
Aktuální komentáře

Související komentáře
Nejčtenější zprávy dne
Nejčtenější zprávy týdne
Nejdiskutovanější zprávy týdne
Denní kalendář hlavních událostí
ČasUdálost
PL - Jednání NBP, základní sazba
8:00DE - Průmyslová výroba, m/m
9:00CZ - Obchodní bilance - nár. pojetí, mld. Kč
9:00CZ - Průmyslová výroba, y/y
10:30UK - Průmyslová výroba, m/m