Komentář doplněnIndex cen průmyslových výrobců se v květnu potřetí v řadě zvýšil o 0,8 % a meziroční míra inflace v tomto segmentu ekonomiky díky tomu již dosáhla 4,9 %. Na konci loňského roku byla o rovné čtyři procentní body nižší. Podobně jako v předchozích dvou měsících se o vysokou inflaci postaral vzestup cen kovů a ropy. Po krátké přestávce v dubnu se navíc opět přidalo také výrazné zdražení v potravinářském průmyslu.
Po akciové bublině na přelomu desetiletí, rychlém zhodnocování koruny před dvěma lety a spekulacím na růst cen nemovitostí před vstupem do EU zasáhl (nejen) české hospodářství v letošním roce další cenový šok. Světem a českou ekonomikou letos hýbou železo a ropa. Zotavení hospodářského růstu v téměř celém ekonomicky vyspělém světě, rozmach Číny a Indie a omezená možnost přizpůsobení nabídky (v případě ropy také existence kartelové dohody) vyústily v prudký růst cen základních surovin, tj. ropy, železných a barevných kovů. V koksování a rafinérském zpracování ropy dosáhla meziroční inflace již 26,5 %. Ceny ve výrobě kovů a kovodělných výrobků se ve srovnání s loňským rokem zvýšily o 14,5 %. Vyšší inflace v této oblasti byla naposledy v roce 1991. Růst cen surovin ve světě se ovšem týká také například kaučuku a dřeva. Českou ekonomiku ovšem zdražení dřeva na světových burzách nezasáhlo, neboť na rozdíl od železných, rud, barevných kovů a ropy jsou dostatečné domácí zdroje této suroviny. Růst dovozních cen surovin navíc v posledních týdnech alespoň částečně tlumí posilování koruny.
O slovo se v květnu přihlásil opět také potravinářský průmysl. Po dvou letech příznivého cenového vývoje přišla v oblasti zemědělské produkce korekce směrem vzhůru. Výrazně jí napomohlo také loňské suché léto. Rostlinné výrobky tak v průměru meziročně zdražily o 36,6 % (obiloviny o 34,3 %, brambory o 113,6 %).
Rychlý růst cen surovin a výrobních cen nezůstává bez odezvy v nejvíce sledovaném cenovém indexu, tj. ve spotřebitelských cenách. Vzhledem k charakteru tohoto cenového šoku by Česká národní banka nemusela být znepokojena, nebýt obav o sekundární dopady ropně-železného šoku a zdražování potravin. Právě započtení vlivu růstu cen těchto komodit na ostatní ceny v ekonomice (např. dopravní služby, ceny ve stavebnictví nebo pohostinství) může být jazýčkem na vahách při rozhodování o úrokových sazbách. Na konci letošního roku očekáváme, že meziroční inflace v průmyslových produkčních cenách dosáhne 5,5 %.
David Marek, Patria Online