Čím dál užší, ale přesto stále početné skupiny emitentů registrovaných cenných papírů v České republice se nepochybně dotkne nedávné rozhodnutí Komise pro cenné papíry (Komise), podle kterého oznámení a následné zveřejnění zákonem vyžadovaných informací o nastávající valné hromadě emitenta ještě automaticky neznamená splnění všech jeho zákonných povinností v tomto směru.
Komise totiž nedávno na svých webových stránkách zveřejnila důležité rozhodnutí (KCP/3/2003), v němž jsou vysvětleny zásady tzv. průběžné informační povinnosti emitentů registrovaných cenných papírů.
V rozhodnutí Komise shledala porušení průběžné informační povinnosti jednoho ze sedmi emitentů akcií obchodovaných v obchodním segmentu SPAD na trhu BCPP. V daném případě emitent na žádost minoritního akcionáře svolal mimořádnou valnou hromadu, na jejímž pořadu jednání měla být rozhodnutí týkající se restrukturalizace emitenta a významného snížení jeho základního kapitálu. Oznámení o konání valné hromady emitent poskytl BCPP a RM-S a na základě tohoto oznámení zprávu o konání valné hromady uveřejnily BCPP a London Stock Exchange prostřednictvím svých obchodních systémů a RM-S na svých webových stránkách. Na základě toho tuto informaci ve stejný den uveřejnila též agentura ČTK. V následujících několika dnech došlo k prudkému propadu kurzu akcií emitenta. Pět dnů po oznámení bylo obchodování s jeho akciemi pozastaveno BCPP i RM-S. Ve stejný den emitent uveřejnil v souladu s obchodním zákoníkem oznámení o konání valné hromady.
Komise po provedeném řízení dovodila, že emitent takovýmto postupem porušil povinnost stanovenou zákonem o cenných papírech, průběžně zveřejňovat tzv. „kurzotvorné informace“.
Rozhodnutí Komise dále uvádí některé zásady, jimiž se řídí průběžná informační povinnost:
- Zákonný výčet kurzotvorných informací, na něž se vztahuje informační povinnost, je pouze příkladmý. Podle Komise je třeba jednotlivé skutečnosti zkoumat s přihlédnutím ke konkrétním okolnostem případu a výčet uvedený v zákoně je pouze určitým vodítkem.
- Kurzotvornou informací může být jakákoli informace, jež je dle názoru „rozumného investora“ (jakéhosi fiktivního „průměrného akcionáře“) způsobilá vyvolat změnu kurzu nebo zhoršit schopnost emitenta plnit závazky z cenného papíru.
- Informační povinnost se vztahuje na konkrétní skutečnosti, které dosahují určitého stupně realizace, a nejsou pouhými dohady.
- Informační povinnost podle Komise pro cenné papíry naopak nepokrývá domněnky, obavy, předpoklady. Otevřenou otázkou zůstává, jak by v této souvislosti byly posuzovány tzv. projections, tedy finanční odhady, které na vyvinutých kapitálových trzích představují zcela zásadní informaci, o níž se při svých rozhodnutích opírají jak emitenti tak investoři.
- Průběžná informační povinnost se obrací na širokou investorskou veřejnost (nikoli pouze na organizátora nebo vybrané subjekty), která musí být o veškerých kurzotvorných informacích informována včas a způsobem, který žádné investory nediskriminuje (v zahraničí se toto označuje jako princip fair disclosure), jen tak totiž může být předcházeno využívání důvěrných informací (insider trading).
- Průběžná informační povinnost není nutně splněna postupem podle jiných ustanovení právních předpisů, například splněním povinnosti informovat organizátory veřejných trhů nebo povinnosti informovat akcionáře o valné hromadě. Rozhodující bude též rozsah informace (v daném případě byla podle Komise podstatná informace o tom, jaký podíl na emitentovi měl minoritní akcionář, který svolání valné hromady požadoval, což by investorům umožnilo lépe posoudit, nakolik je pravděpodobné, že valná hromada navrhovaná rozhodnutí schválí) a časové měřítko (v daném případě došlo k propadu kurzu ihned po informování organizátorů veřejných trhů a tedy před tím než byla informována široká veřejnost a než tuto informaci mohla vzít v úvahu při svých investičních rozhodnutích).
- Rozhodnutí obsahuje náznak myšlenky, že informační povinnost emitenta by mohla být posuzována přísněji v případech spekulací mezi investory. Jinými slovy, i v případech, kdy emitent nemá povinnost informovat o určité skutečnosti, by mu tato povinnost mohla vzniknout, pokud nedostatek informací mezi investory v důsledku spekulací způsobí pohyby kurzu na veřejném trhu, zejména pokud se tak stane jako následek něčeho, co učiní emitent (například poskytne investorům neúplné informace, v daném případě například emitent investory neinformoval o identitě a podílu minoritního akcionáře požadujícího svolání mimořádné valné hromady).
Komise zatím neměla mnoho příležitostí se otázkami průběžné informační povinnosti zabývat a řada otázek proto zatím není v její rozhodovací praxi detailně vyřešena. Domníváme se však, že se jedná o problematiku, která zcela zásadně ovlivňuje fungování veřejných trhů, a v budoucnosti se k ní proto budeme pravidelně vracet.
Robert Rabas
Weinhold Legal
Důležité upozornění Weinhold Legal