Hledat v komentářích
Investiční doporučení
Výsledky společností - ČR
Výsledky společností - Svět
IPO, M&A
Týdenní přehledy
 

Detail - články
Oznámení o valné hromadě ke splnění zákonných povinností mnohdy nestačí

Oznámení o valné hromadě ke splnění zákonných povinností mnohdy nestačí

24.7.2003 10:45
Autor: 

Čím dál užší, ale přesto stále početné skupiny emitentů registrovaných cenných papírů v České republice se nepochybně dotkne nedávné rozhodnutí Komise pro cenné papíry (Komise), podle kterého oznámení a následné zveřejnění zákonem vyžadovaných informací o nastávající valné hromadě emitenta ještě automaticky neznamená splnění všech jeho zákonných povinností v tomto směru.

Komise totiž nedávno na svých webových stránkách zveřejnila důležité rozhodnutí (KCP/3/2003), v němž jsou vysvětleny zásady tzv. průběžné informační povinnosti emitentů registrovaných cenných papírů.

V rozhodnutí Komise shledala porušení průběžné informační povinnosti jednoho ze sedmi emitentů akcií obchodovaných v obchodním segmentu SPAD na trhu BCPP. V daném případě emitent na žádost minoritního akcionáře svolal mimořádnou valnou hromadu, na jejímž pořadu jednání měla být rozhodnutí týkající se restrukturalizace emitenta a významného snížení jeho základního kapitálu. Oznámení o konání valné hromady emitent poskytl BCPP a RM-S a na základě tohoto oznámení zprávu o konání valné hromady uveřejnily BCPP a London Stock Exchange prostřednictvím svých obchodních systémů a RM-S na svých webových stránkách. Na základě toho tuto informaci ve stejný den uveřejnila též agentura ČTK. V následujících několika dnech došlo k prudkému propadu kurzu akcií emitenta. Pět dnů po oznámení bylo obchodování s jeho akciemi pozastaveno BCPP i RM-S. Ve stejný den emitent uveřejnil v souladu s obchodním zákoníkem oznámení o konání valné hromady.

Komise po provedeném řízení dovodila, že emitent takovýmto postupem porušil povinnost stanovenou zákonem o cenných papírech, průběžně zveřejňovat tzv. „kurzotvorné informace“.

Rozhodnutí Komise dále uvádí některé zásady, jimiž se řídí průběžná informační povinnost:

- Zákonný výčet kurzotvorných informací, na něž se vztahuje informační povinnost, je pouze příkladmý. Podle Komise je třeba jednotlivé skutečnosti zkoumat s přihlédnutím ke konkrétním okolnostem případu a výčet uvedený v zákoně je pouze určitým vodítkem.

- Kurzotvornou informací může být jakákoli informace, jež je dle názoru „rozumného investora“ (jakéhosi fiktivního „průměrného akcionáře“) způsobilá vyvolat změnu kurzu nebo zhoršit schopnost emitenta plnit závazky z cenného papíru.

- Informační povinnost se vztahuje na konkrétní skutečnosti, které dosahují určitého stupně realizace, a nejsou pouhými dohady.

- Informační povinnost podle Komise pro cenné papíry naopak nepokrývá domněnky, obavy, předpoklady. Otevřenou otázkou zůstává, jak by v této souvislosti byly posuzovány tzv. projections, tedy finanční odhady, které na vyvinutých kapitálových trzích představují zcela zásadní informaci, o níž se při svých rozhodnutích opírají jak emitenti tak investoři.

- Průběžná informační povinnost se obrací na širokou investorskou veřejnost (nikoli pouze na organizátora nebo vybrané subjekty), která musí být o veškerých kurzotvorných informacích informována včas a způsobem, který žádné investory nediskriminuje (v zahraničí se toto označuje jako princip fair disclosure), jen tak totiž může být předcházeno využívání důvěrných informací (insider trading).

- Průběžná informační povinnost není nutně splněna postupem podle jiných ustanovení právních předpisů, například splněním povinnosti informovat organizátory veřejných trhů nebo povinnosti informovat akcionáře o valné hromadě. Rozhodující bude též rozsah informace (v daném případě byla podle Komise podstatná informace o tom, jaký podíl na emitentovi měl minoritní akcionář, který svolání valné hromady požadoval, což by investorům umožnilo lépe posoudit, nakolik je pravděpodobné, že valná hromada navrhovaná rozhodnutí schválí) a časové měřítko (v daném případě došlo k propadu kurzu ihned po informování organizátorů veřejných trhů a tedy před tím než byla informována široká veřejnost a než tuto informaci mohla vzít v úvahu při svých investičních rozhodnutích).

- Rozhodnutí obsahuje náznak myšlenky, že informační povinnost emitenta by mohla být posuzována přísněji v případech spekulací mezi investory. Jinými slovy, i v případech, kdy emitent nemá povinnost informovat o určité skutečnosti, by mu tato povinnost mohla vzniknout, pokud nedostatek informací mezi investory v důsledku spekulací způsobí pohyby kurzu na veřejném trhu, zejména pokud se tak stane jako následek něčeho, co učiní emitent (například poskytne investorům neúplné informace, v daném případě například emitent investory neinformoval o identitě a podílu minoritního akcionáře požadujícího svolání mimořádné valné hromady).

Komise zatím neměla mnoho příležitostí se otázkami průběžné informační povinnosti zabývat a řada otázek proto zatím není v její rozhodovací praxi detailně vyřešena. Domníváme se však, že se jedná o problematiku, která zcela zásadně ovlivňuje fungování veřejných trhů, a v budoucnosti se k ní proto budeme pravidelně vracet.

Robert Rabas
Weinhold Legal

Důležité upozornění Weinhold Legal

Weinhold Legal

Váš názor
Na tomto místě můžete zahájit diskusi. Zatím nebyl zadán žádný názor. Do diskuse mohou přispívat pouze přihlášení uživatelé (Přihlásit). Pokud nemáte účet, na který byste se mohli přihlásit, registrujte se zde.
Aktuální komentáře

Související komentáře
Nejčtenější zprávy dne
Nejčtenější zprávy týdne
Nejdiskutovanější zprávy týdne
Denní kalendář hlavních událostí
Nebyla nalezena žádná data