Včera největší opoziční strana veřejně oznámila své představy o nápravě veřejných rozpočtů. Prozatím se jedná o základní teze, které mají daleko k rozpracovanosti návrhu ministra financí Bohuslava Sobotky. V návrhu ODS se ovšem objevuje jedna důležitá revoluční myšlenka – negativní důchodová daň. Zavedení negativní daně představuje řešení daňové a sociální politiky v jednom.
Myšlenka negativní daně je velmi jednoduchá. Zákonem se stanoví určitá mez a každý, jehož příjem tuto mez přesáhne odvede určité procento z rozdílu svého příjmu přesahujícího tuto mez. Naopak kdo má příjem menší než stanovenou mez, dostane určité procento z toho, co mu do této meze chybí. Negativní daň v podstatě představuje sociální dávku. Celý systém lze potom ovládat třemi parametry: hranicí mezi pozitivním a negativním zdaněním a sazbami pro pozitivní a negativní daň. Rozdílem mezi sazbami negativní a pozitivní daně lze nastavit míru solidarity státního přerozdělování. V materiálu ODS je z těchto parametrů konkrétně uvedena pouze sazba pozitivní daně (15%). Z ilustrace fungování negativní daně v materiálu ODS je zřejmé, že autoři použili jako hraniční bod hrubý příjem ve výši 10 000 Kč a sazbu negativní daně 50%. Pokud by byl Váš hrubý příjem (po zaplacení sociálního a zdravotního pojištění) nulový, obdrželi byste dávku ve výši (10 000 – 0)*50%, tj. 5 000 Kč. Při příjmu ve výši 10 000 Kč, by transfery byly nulové.
Druhou možností, o níž se diskutuje, je plošná (rovná) sociální dávka. V tomto případě neexistuje žádné nezdanitelné minimum. Každá vydělaná koruna je zdaněna. Zároveň ovšem každý dostává fixně stanovenou sociální dávku. Není obtížné ukázat, že za určitých okolností je tato varianta shodná s lineární negativní daní (se stejnými sazbami pro negativní a pozitivní daň). Stačí, aby se při shodných daňových sazbách plošná sociální dávka rovnala násobku nezdanitelného minima u negativní daně a daňové sazby.
Jednoznačným přínosem obou variant negativní daně je administrativní jednoduchost. Nevýhodou je značné omezení možností sociální politiky. Plošná sociální dávka či nezdanitelné minimum například neumožňuje zvýhodnit rodiny s dětmi nebo péči o tělesně postižené. Hodnocení kroku tímto směrem přesahuje čistě ekonomické analýzy.
Porovnání se současným systém daní a sociálních dávek komplikuje složitost obou současných systémů. Na straně daní je to progrese sazeb a existence více odpočtů z daňového základu, u sociálních dávek je to existence mnoha dávek s rozdílným způsobem výpočtu výše a možností získání dávek. Proto jsme se pro ilustraci pokusili jen o srovnání čistého příjmu (hrubý příjem po odečtení sociálního a zdravotního pojištění a daní, a po přičtení sociálních dávek) v případě obou variant negativní důchodové daně a čistého příjmu zaměstnance z trojčlenné rodiny (manžel/ka + dítě od 6 do 10 let) za současných podmínek. Křivka NDD přestavuje variantu obsaženou v materiálu ODS (různé sazby negativní a pozitivní daně). Varianta s plošnou dávkou (3 500 Kč) by měla odpovídat návrhu, který představil poslanec Vlastimil Tlustý. Z grafu je patrné, že v případě návrhů z dílny ODS by si každý polepšil … až na státní pokladnu. V podstatě totiž nejde o nic jiného, než jak přerozdělit součet hrubých příjmů zaměstnanců mezi stát a občany pomocí daní a transferů. O kolik více získají domácnosti, o tolik méně zůstane ve státním rozpočtu. Rozpočtově nejnákladnější je za zvolených parametrů jednoznačně varianta s rovnou (fixní) sociální dávkou. Protiargumentem je příznivý vliv nižších daňových sazeb na ekonomickou aktivitu a v posledku i na daňové příjmy. V tomto ohledu nejsou prognózy hospodářského růstu v reformních tezích ODS zrovna skromné. V letech 2005 až 2010 by se měl roční růst HDP pohybovat mezi 5,0 a 7,5%. Je otázkou, zda tvůrci reformy a projekcí opravdu věří v takovou akceleraci hospodářského růstu, nebo byla použita metoda „aby to vyšlo“.
Zajímavé dále je, že pro zaměstnance z našeho příkladu s hrubým příjmem mezi 7 000 a 11 000 Kč je mezní přírůstek čistého příjmu při zvýšení hrubého příjmu vyšší než v případě zbývajících variant. Motivace ke zvýšení příjmu je tedy vyšší. Pro skupinu s vyšším příjmem, která nemá nárok na sociální dávky, jsou ovšem výhodnější varianty diskutované v ODS. Příčinou je odstranění daňové progrese.
Obr. 1: Čistý příjem v případě různých variant daní a sociálních dávek
Výpočty: Patria Online
David Marek