Hledat v komentářích
Investiční doporučení
Výsledky společností - ČR
Výsledky společností - Svět
IPO, M&A
Týdenní přehledy
 

Detail - články
Do roka a týdne … přišla rozpočtová reforma

Do roka a týdne … přišla rozpočtová reforma

23.06.2003 16:36
Autor: 

Od voleb do Poslanecké sněmovny uplynul rok a týden a vláda po půlročním projednávání konečně schválila návrh reformy veřejných rozpočtů. Je ovšem pravdou, že práce na reformě vládě netrvala celý půlrok, neboť přednost dostaly volba prezidenta, regulace nájemného, hlasování o důvěře vlády a naposled reklamní kampaň na Evropskou unii. Přitom budoucnost veřejných rozpočtů může být pro budoucnost českého hospodářství důležitější než všechny uvedené záležitosti. O návrhu reformy již byly popsány tisíce řádků a potištěny desítky stran denního a odborného tisku z různých úhlů pohledu. Proto se zaměřme jen na klíčové nedostatky dnešního novorozeněte.

Jádrem deficitů veřejných rozpočtů jsou mandatorní výdaje. Logicky by tedy reforma veřejných rozpočtů měla udeřit právě zde. Jenže vláda chodí kolem této oblasti jako kolem horké kaše. Na jedné straně sice bude vyhlášen stop-stav počtu státních zaměstnanců a jejich mzdy neporostou tak, jak původně měly. Na straně druhé ze sociálních dávek se návrh reformy dotýká jedné okrajové - příspěvku na dopravu. Zásadnější systémové změny v sociální politice jsou navrhovány na neurčitou budoucnost, což patrně znamená do dalšího volebního cyklu. Podobně se návrh reformy vyhýbá důchodové reformě a nezbytným změnám ve zdravotnictví. Navrženou reformu veřejných rozpočtů lze chápat jako střednědobou stabilizaci. V průběhu její realizace by se mělo začít pracovat na dlouhodobé stabilizaci. Vzhledem k sociálním nákladům doprovázejícím změny v sociální politice, zdravotnictví a důchodech, má však šanci takovou reformu připravit více reformně naladěná vláda, a to ještě krátce po volbách. Pro tuto vládu je již patrně pozdě.

V otázce daní, pomineme-li zde harmonizační úpravy nepřímých daní, se naprosto nezbytným ukazuje postupné snižování sazby daně z příjmu právnických osob. Nicméně na konci tohoto procesu by sazba neměla být 24%, ale na úrovni sazeb v Maďarsku (18%) a plánované úrovni na Slovensku a v Polsku (19%). Nemůže-li tak učinit tato vláda v průběhu svého funkčního období, neboť ona a předchozí vlády nechaly zajít zhoršování státních financí příliš daleko, měla by alespoň do dlouhodobějšího výhledu zahrnout možnost dalšího snižování daní. Domácí podnikatelé a zahraniční investoři by mohli alespoň doufat. Pro daňovou politiku již není omezením jen tvar Lafferovy křivky, ale také mezinárodní konkurence.

Charakter reformy jako dočasné stabilizace veřejných financí určuje také definice jejího cíle. Současná vláda se rozhodla dotáhnout první úsek štafety na schodek ve výši 4% HDP. Ale co bude dál? Konečným cílem rozpočtové reformy by měla být nula a nikoli čtyři nebo tři procenta HDP, jinak nás čeká stejný osud, jemuž nyní čelí Francie či Německo. Tamní ekonomiky by potřebovaly podpořit hospodářský růst fiskálním stimulem, který ovšem není možný, ani vhodný, vzhledem k předchozímu špatnému rozpočtovému hospodaření. Stejně na tom budeme i my, pokud snížíme rozpočtové schodky jen k hornímu limitu povolenému Paktem stability a růstu. Snížit rozpočtový schodek z 6% HDP na nulu v průběhu tří let by mohlo krátkodobě přinést výrazný negativní dopad do hospodářského růstu. Ale proč není reforma veřejných rozpočtů naplánována na delší časové období s konečným cílem nula? Logickou námitkou je, že za vývoj po roce 2006 současná vláda nemůže ručit. Ovšem nic nebrání tomu, aby současná vláda provedla potřebné změny a načrtla cestu vedoucí ke konečnému cíli. Přes všechny výhrady je situace ohledně nápravy veřejných financí velmi příznivá. Kdo by ještě před rokem a pár dny, kdy padaly velikášské předvolební sliby, očekával, že se vláda začne veřejnými rozpočty seriózně zabývat.

David Marek

V naší nové anketě můžete jednoduše hlasováním vyjádřit svůj názor na připravovanou reformu veřejných financí. Otázka v Anketě zní Souhlasíte s návrhem rozpočtové reformy ve stávající podobě? Myšlenku a svoje mínění potom můžete rozvést v diskusi Fóra s názvem Povede rozpočtová reforma k pádu koaličního kabinetu?


Váš názor
  • Reforma veřejných rozpočtů
    23.06.2003 21:13

    To, co pan nazývá "harmonizační úpravy nepřímých daní" je dětinská víra v to, že bude možno vybrat na těchto daních v roce 2006 o 43,2 mld. Kč více, než kdyby k reformě nedošlo. Statisticky to je 4.300 Kč na osobu, 17.200 na 4-člennou rodinu ročně. Což vychází z předpokladu, že se udrží současná úroveň spotřeby. Přitom je aritmeticky dokazatelné, že jestliže osoba nebo rodina nevytváří úspory nebo není ochotna spotřebovávat úspory, potom nemůže vyšší daň bez snížení spotřeby financovat. Pokud v důsledku ostatních opatření bude i na příjmové stránce oslabena, potom se tento efekt daňového výpadku zvyšuje. Výpočty vlády proto nejsou reálné, k těmtopříjmům nedojde. Dále je hezké, jak pan Marek nejpodstatnější daňové opatření přejde s takovouto lehkostí: "harmonizační úpravy nepřímých daní". Nejedná se o harmonizační úpravy, nýbrž i vědomě zvolenou politiku přesunu přímého zdanění k nepřímému. Přeřazení sazeb a dosažení minimálních sazeb lze učinit i výnosově neutrálně, a to snížením základní sazby DPH. Všechny harmonizační předpisy by byly splněny, spotřeba domácností by se nezměnila, konkurenceschopnost nákupů v ČR by vzrostla. Kdo bude nakupovat po vstupu do EU v Česku? Německé ceny jsou mnohem nižší, sazba DPH tomu ještě napomáhá. Po vstupu odpadnou celní řízení, soukromé dovozy i zásilkové služby budou fungovat bez administrativních překážek. Proč by měla ČR kopírovat maďarskou a slovenskou sazbu daně z příjmu právnických osob? Činí tak Rakousko, které je obklopeno Maďary, Slováky a Slovinci? Samozřejmě nečiní, protože nezavádí tržní hospodářství 13 let, ale 50 let, a má zkušenosti s daňovou teorií, praxí a systémy. To, co čeští ekonomové vymýšlejí o stěhování firem do těchto zemí je buď v praxi nemožné nebo je daňovým podvodem, vetšinou obojím. ČR by se neměla orientovat na balkánské země, nýbrž na úspěšných evropských zemích. K tomu patří kvalitně fungující státní správa, kvalitně vyškolená pracovní síla, dobrá infrastruktura a investiční pobídky. Ubohá státní správa je to, co zahraniční investory nejvíce roztrpčuje. Pokud se má zlepšit podmínky pro podnikání, potom pouze cestou snížení odvodů do pojistných systémů. Současná výše 35% odrazuje investory daleko více než výše daní. Dále pak nabádá k práci na živnostenské listy a k nelegálnímu zaměstnávání zahraničních dělníků. Před 30 lety jsou opustil ČR a odešel do sousední země EU, kde jsem vystudoval hospodářské vědy na univerzitě. Bohužel jsem se nechal vyslat před 10 lety zpět do Čech. Dívat se na poťouchlé krůčky k tržnímu hospodářství v ČR je skutečně velmi bolestné. Za strachu před nákazou jsem alespoň zabránil, aby se mé děti naučili česky, obávám se mentální nákazy.
    • Proč tak silná slova?
      24.06.2003 11:14

      Musím uznat, že v lecčems s Vámi souhlasím, nicméně nechápu,proč používáte tak silná slova o mentální nákaze? Promiňte, ale z Vašeho komentáře docházím k názoru, že se považujete za něco víc. Vážně si myslíže, že lidé z balkánu a ostatních tranzitivních ekonomik jsou méněcenní? Nedokazujete tím nic jiného, že jste jen ubožáček, který se sem přišel vytahovat ze západu. Ty "osvědčené recepty" přece fungují v jiných podmínkách. Jako absolvent hospodářských věd na univerzitě byste měl vědět, že v ekonomii nemůžete bezhlavě přejímat něco, co někde funguje. Kde máte záruku, že to bude jinde fungovat úplně stejně? Kromě toho, naše země by se dala přirovnat k poválečnému Německu a když už se něčím inspirovat, tak jedině Ludwigem Erhardem a jeho reformami. Naproti tomu se socialisté u nás snaží vytvořit stát blahobytu, z čeho jej chtějí financovat už neříkají. A ještě jedna poznámka na závěr. Říkáte, že nižší daně u sousedů nezpůsobí přesuny firem. Kde jste na to přišel? Jako ekonom byste měl vědět, že se každá firma snaží optimalizovat svou daňovou povinnost. A české firmy, zejména poblíž slovenských hranic už o přesunu o několik kilometrů hlasitě hovoří. Doporučil bych Vám, až nás budete zase příště chtít poučovat, tak si nejdřív opatřete kvalitní informace. A btw. nemyslím, že zrovna současné Německo by pro nás mělo být vzorem, jak by měla vypadat tržní ekonomika, vždyť si samo neví rady, jak se vypotácet z recese. A není to nic jiného než důsledek státu blahobytu. Němci jsou dnes rozežraní a zlenivělí, to je jejich problém. Takže nákazy se spíš obávám já.
      Petr Musil
Aktuální komentáře
19.04.2024
15:36Celkový akciový optimismus na úrovních z let 2001/2002. Posouvá se základní psychologické nastavení investorů?
13:24Perly týdne: Akcie a zlato za poslední desetiletí a co (ne)čekat od Applu i celého trhu
12:48Reuters: Německá vláda mírně zvýší odhad letošního růstu ekonomiky
11:48Jak na DIP? A na čem čeští investoři letos nejvíce vydělali? Zjistěte na webináři Patrie v úterý 23. dubna od 16:00
11:24Jakub Blaha: Konec transparentnosti Netflixu zastínil obzvlášť dobré výsledky  
10:58Páteční dopoledne je červené, po přestávce se do hry opět vložil Blízký východ  
9:25Netflix reportoval nejlepší první kvartál od roku 2020. Překvapil počtem předplatitelů
9:07Rozbřesk: Proč je česká koruna odolnější vůči silnému dolaru?
8:43Akciové trhy zrudly pod tíhou obav z konfliktu na Blízkém východě, Netflix překvapil vysokým počtem platících uživatelů  
6:03Evercore: Hlavním příběhem je mimořádná odolnost ekonomiky
18.04.2024
22:02S&P 500 poklesl popáté v řadě; investoři čekají na Netflix  
17:45Růst cen akcií a cena za riziko
17:23DJIA dnes v čele a ECB se od Fedu neodpoutá  
15:59Deloitte: Cena nájemného v prvním čtvrtletí vzrostla o procento na 295 Kč/m2
15:20Lee: I kdyby sazby šly letos dolů jen jednou, pro akcie by to stále bylo dobré prostředí
12:56Vasle: Rozdílná měnová politika ECB a Fedu má své limity
11:52Výhled TSMC překonal odhady díky podpoře poptávky po AI čipech
11:36Akcie se zvedají. Jak pevnou oporu dodají firmy?  
9:54Ifo: Německé firmy letos plánují snižování investic
9:05Rozbřesk: Zachrání Super-Mario (znovu) Evropu?

Související komentáře
Nejčtenější zprávy dne
Nejčtenější zprávy týdne
Nejdiskutovanější zprávy týdne
Kalendář událostí
Nebyla nalezena žádná data