Ministerstvo financí by v průběhu týdne mělo zveřejnit své nové makroekonomické prognózy. Již nyní ovšem do mediálního éteru prosákly informace o třech klíčových parametrech - hrubém domácím produktu, nezaměstnanosti a inflaci.
Odhad růstu HDP byl pro letošní rok snížen na 2,7% z dosavadních 3,0% v souvislosti se zpomalením hospodářského růstu v zemích EU a srpnovými povodněmi. Prognóza Patrie činí 2,3% (před povodněmi 2,7%). Mezi našimi prognózami a odhady MF tedy zůstává téměř stejná odchylka. Vzhledem k nejistotě, kterou do odhadů vnáší obtížně odhadnutelný dopad povodní, je tento rozdíl poměrně nevýznamný. Pro příští rok se odhad MF plně shoduje s naší prognózou: 3,3%. Zatímco naše prognóza je na této úrovni již delší dobu, MF jí nyní snížilo z doposud předpokládaných 3,6%.
Přizpůsobení horším ekonomickým podmínkám doznala také prognóza míra nezaměstnanosti. Dosavadní optimistický odhad průměrné míry nezaměstnanosti v letošním roce (9,0%) již byl neudržitelný a byl posunut na 9,2%, což se shoduje s naším odhadem. Na konci letošního roku by se měla míra nezaměstnanosti přiblížit desetiprocentní hranici a v lednu příštího roku ji překročit. Průměrná míra nezaměstnanosti v příštím roce je ministerstvem odhadována na 9,9% oproti dříve předpokládaným 9,2%. Zde jsme poněkud více optimističtí, očekáváme 9,6%.
Prognózy míry inflace (průměrné inflace) ponechalo MF pro letošní a příští rok beze změny a obě nadále činí 2,0%. Patria letos očekává průměrnou inflaci na úrovni 2,1%, příští rok 2,3%. Karty v ruce však částečně drží vláda a parlament, neboť hodnotu inflace mohou významně ovlivnit změny sazeb spotřebních daní, případně DPH.
Aktualizace prognóz MF následuje obdobný posun, kterým prošly prognózy většiny ostatních ekonomů, jež se touto činností zabývají. Nové prognózy se od průměrných hodnot ostatních odhadů významně neliší. Je důležité, že prognózy MF nejsou účelově ovlivněny potřebou "zkrášlit" návrh státního rozpočtu na příští rok. Vzhledem k tomu, že ohlášený rámec pro schodek státního rozpočtu na příští rok (157,3 mld. Kč) byl původně sestaven na předchozích, příznivějších, prognózách, bude zajímavé, jak se k novým číslům postaví vláda při předkládání návrhu státního rozpočtu sněmovně. Vyšší nezaměstnanost si totiž vyžádá více prostředků na pasivní politiku nezaměstnanosti a sociální dávky a nižší příjmy u daně z příjmu fyzických osob a pojistného na sociální zabezpečení. Řešení jsou jen tři: zvýšit již tak hrozivý schodek, škrtat ve výdajích nebo hrát mrtvého brouka. Podle velmi hrubého odhadu by podle nového scénáře MF chybělo v rozpočtu o 5 mld. Kč více, než se původně předpokládalo. Pokud by MF akceptovalo všechny požadavky ostatních resortů, jež převýšily předpokládaný rámec výdajů o 37 mld. Kč, a naplnily se nové prognózy MF, pohyboval by se na konci příštího roku schodek státního rozpočtu na úrovni 200 mld. Kč, tj. 8,2% HDP.
David Marek