Podle člena bankovní rady Jana Procházky by česká centrální banka měla být schopna příští měsíc pokračovat v uvolňování měnové politiky, i když výhled na další kroky je zastřen směsí domácích a vnějších rizik.
Zatímco většina bankéřů v Praze minulý měsíc hlasovala pro ponechání klíčové úrokové sazby na úrovni 4 %, Prochazka a jeden další centrální bankéř usilovali o deváté snížení v řadě. Od té doby byly prosincové údaje o inflaci mírnější, než se očekávalo, a prohloubil se pokles dominantního výrobního sektoru.
„Údaje, které jsme zatím viděli, zřejmě podporují můj názor, že proces dolaďování by mohl být obnoven již v únoru,“ řekl 45letý Prochazka v úterním rozhovoru. „Po únoru budeme postupovat zasedání po zasedání a budeme velmi zohledňovat data.“

Po roce uvolňování měnové politiky, které snížilo základní úrokovou sazbu o 3 procentní body, čelí sedmičlenná bankovní rada dilematu, o kolik níže mohou sazby ještě klesnout. Ekonomika závislá na vývozu se snaží nabrat dynamiku, zatímco cenová rizika přetrvávají ve službách a na oživujícím se trhu s bydlením.
Jedním z klíčových faktorů pro rozhodnutí 6. února bude zveřejnění předběžných údajů o inflaci za leden, které budou oznámeny v den zasedání o sazbách. „Pokud lednové bleskové číslo inflace nevykáže nějaké extrémní přecenění, myslím, že další snížení sazeb je určitě možné,“ řekl Procházka. „Nemohu mluvit za své kolegy, ale neočekávám, že by se jejich názory výrazně lišily,“ uvedl Procházka
Viceguvernérka Eva Zamrazilová, jedna z nejopatrnějších členů bankovní rady, tento měsíc uvedla, že vidí rostoucí pravděpodobnost snížení sazeb na začátku roku 2025. Dohody o forwardových sazbách naznačují sázky na uvolnění sazeb o 50 až 75 bazických bodů během 12 měsíců, ale signalizují, že investoři jsou ohledně únorového snížení rozděleni.
Přetrvávající inflace v sektoru služeb zůstává klíčovým rizikem, které brání centrální bance zcela opustit restriktivní postoj své politiky, uvedl Procházka. Jedním z důvodů jsou přetrvávající dopady pandemie, během níž lidé opouštěli práci ve službách ve prospěch výrobního sektoru. Nyní služby potřebují najímat zaměstnance, což při nízké míře nezaměstnanosti zvyšuje mzdy.
„Vyhodnocujeme, zda politika zůstane přísná,“ řekl Prochazka. „Koneckonců sazby se blíží k úrovním, kdy už nebudou restriktivní, a všichni se shodujeme, že určitá míra restrikce je stále potřebná.“ Poslední tři měsíce podle něj přinesly signály, že se spotřebitelská nálada postupně zlepšuje, i když úspory domácností stále zůstávají nad dlouhodobým průměrem.
Domácí spotřeba pomohla ekonomice v loňském roce a měla by být hlavním motorem růstu i v roce 2025, zatímco trendy v zahraničí jsou spíše negativní. V důsledku toho bude možná nutné prognózu růstu pro celý letošní rok mírně snížit z předchozích 2,4 %, uvedl člen bankovní rady.
Pro investory je klíčová neutrální úroková sazba, kterou analýza zaměstnanců centrální banky uvádí na úrovni 3 %. Prochazka uvedl, že neutrální úroveň vidí výše, někde mezi 3 a 4 %, i když odmítl uvést přesný údaj. Přesto bankéř uvedl, že vývoj sazeb bude záviset na příchozích datech, dopadu obchodní politiky amerického prezidenta Donalda Trumpa, vývoji německého průmyslu a volatilních cenách, jako jsou potraviny a pohonné hmoty.
Prochazka dále uvedl, že by se rád dostal do pozice, kdy by banka mohla snížit nebo zvýšit sazby v závislosti na tom, co bude v danou chvíli vyžadovat ekonomický vývoj. „Považoval bych za vhodnější snížit sazby a pak připravit trh na možnost, že sazby půjdou buď dále dolů, nebo případně nahoru,“ řekl.
Zdroj: Bloombeg