Měnový výbor (FOMC) centrální banky Spojených států (Fed) na dnešním zasedání bude rozhodovat o nastavení úrokových sazeb (rozhodnutí ve 20:15 hodin). Základní úroková sazba na federální fondy je teď ve Spojených státech na 1,75%, tj. na minimální úrovni dosahované v šedesátých letech. Pozornost se na dnešním jednání bude pravděpodobně soustředit na řešení problémů s ekonomickým růstem, případně na slabost kapitálového trhu.
Fed dnes sazby asi nezmění, nicméně pravděpodobně vyjádří své obavy o ekonomický vývoj, tj. nasměruje svůj pohled spíše na rizika hospodářského růstu (a možnosti pádu do „dvojné“ recese) než na inflaci. Ke změně sazeb Fed asi přistoupí až na podzim (v září), získá-li další dodatečné informace potvrzující ekonomické problémy. Maloobchodní tržby za červenec (dnes ve 14:30) vzrostly o 1,2% v souladu s průměrným odhadem na trhu. Červnové číslo bylo revidováno směrem nahoru, tj. na +1,4% z +1,1% - vývoj tržeb tak potvrzuje odhady, že Fed sazby nezmění.
Na druhou stranu nelze ani vyloučit, že Fed sazby sníží již dnes, ačkoliv by si to někteří analytici pravděpodobně vysvětlili jako panický krok. Pokud bude Fed považovat slabost finančních trhů a krachy velkých firem za alarmující, nebude váhat a sazby sníží. FOMC bude mít možnost rozhodnout se na základě poslední neveřejné zprávy o situaci v oblasti poskytování úvěrů a půjček. Kromě toho ze záznamů z předchozích jednání je zřejmé, že členové výboru berou v úvahu i deflační rizika japonského typu. V případě hrozící deflace by FOMC rozhodně razantně zakročil a snížil sazby dokonce o více než 25 bps. Snížení sazeb je však přesto nepravděpodobné.
Diskonty srpnových futures kontraktů na zápůjční fondy signalizují 30%-ní možnost snížení sazeb. Nezmění-li Fed sazby, dojde na peněžním trhu k mírnému růstu úroků. Co se týká akciového trhu, nelze vyloučit, že si investoři očekávaný krok Fedu vyloží jako neschopnost nebo neochotu banky podat burzám pomocnou ruku, Wall Street by poté poklesl. Snížení sazeb by pomohlo dolaru (zájem o dolar by byl důsledkem zájmu o investice do amerických cenných papírů), který začal minulý týden po třech týdnech růstu vůči euru opět oslabovat. Snížením sazeb by však dolar mohl ale teoreticky i utrpět, vezmeme-li v úvahu snížení úrokového diferenciálu, tento případ je však málo pravděpodobný. Záležet bude také na tom, jak Fed zhodnotí ekonomiku a zda bude trvat na svém dosavadním vyrovnaném (z pohledu rizika inflace a ek. růstu) pohledu.
Snížení sazeb by bylo jasným signálem pro investory. Wall Street by ožil ve vlně spekulací v obnovený růst americké ekonomiky – nižší sazby by působily na akciový trh několika kanály: snížily by se ceny ostatních finančních aktiv a akcie by mohly být investiční alternativou, snížily by se náklady firem na úvěrové zdroje, zvýšila by se spotřeba domácností podpořená nižšími spotřebními úvěry.
Radim Krejčí