Česká republika se po loňském nelichotivém hodnocení za poslední rok v očích Evropské komise výrazně zlepšila. Ani to však nestačilo k tomu, abychom se zařadili v připravenosti na vstup do EU na úroveň Maďarska, Polska a Estonska a i letos jsme zůstali opět až za těmito zeměmi. Česká republika tak zůstává v hodnocení spolu se Slovinskem až ve třetí skupině, přičemž vedoucí pozici zaujímá Kypr a Malta, které EK považuje již za fungující tržní ekonomiky. Takové závěry přináší dnes zveřejněná Zpráva Evropské komise.
Evropská komise v případě České republiky ocenila zlepšení ekonomické stability a dokonce se domnívá, že je česká ekonomika připravena čelit konkurenci přicházející z EU. S příznivým hodnocením se setkalo také urychlení privatizace a restrukturalizace a EK si povšimla také větší legislativní aktivity. Výrazné zlepšení exportní výkonnosti české ekonomiky při převažující orientaci exportu na země EU se stalo dalším světlým bodem dnes zveřejněné zprávy, stejně jako silný příliv kapitálu při udržitelném schodku běžného účtu. Pochvala se týká rovněž lepší spolupráce vlády a centrální banky.
Nicméně, jak se dalo očekávat, Zpráva z Bruselu se negativně vyjadřuje k připravované novele zákona o ČNB. Evropská komise považuje novelu zákona za neslučitelnou s právem EU, což znamená, že v případě jejího přijetí by musela být opět změněna, budeme-li usilovat o integraci do evropských struktur.
I nadále nám EU vytýká nedostatečnou implementaci legislativy, existenci nekalých obchodních praktik a malou transparenci českého kapitálového trhu. Jedna z hlavních výtek směřuje k vývoji veřejných financí. Tímto problémem se zabývala také zpráva MMF. Prohlubující se schodek veřejných financí by se totiž mohl stát překážkou vstupu do Hospodářské a měnové unie. Nicméně již při hodnocení možnosti o vstup do EU budou zvažována kritéria stability makroekonomického vývoje. Další záporný posudek směřuje do oblasti vytváření mimorozpočtových fondů a kumulaci potenciálních závazků v transformačních institucích.
Opatrně se Zpráva EU vyjadřuje ke kauze IPB, což se rovněž dalo očekávat. V této souvislosti byla vyslovena výtka, že těmto problémům bylo možné se vyhnout silným a nezávislým dohledem nad bankovním sektorem.
Za poslední rok se hodnocení EK k připravenosti ČR výrazně zlepšilo, to nelze popřít. Na druhé straně nás však tento zjednodušený závěr nesmí uspokojit. Jak by také mohl, když ČR „hledí Maďarsku, Polsku a Estonsku stále jen na záda“. To, že jsme na vstup do EU připraveni lépe než ostatní kandidáti (Slovensko, Rumunsko, Bulharsko, Litva atd.) asi není nejlepší vizitka. Nezbývá než pokračovat minimálně v takovém úsilí, jaké bylo patrné v posledním roce a zamyslet se na tím, co už se sice stává notoricky známými hesly, které však skrývají holou pravdu o stavu české ekonomiky.
(Monika Procházková a David Marek)