Od stěhování národů přestály slovanské národy ve střední Evropě četná úskalí. Bitvy s Franky, německé kolonizátory, morové rány, střídání nadvlády Rakouska, Pruska a někdy i Ruska, obě světové války i socialistické experimenty. Po překonání poslední z nástrah dějin svitla středoevropským zemím naděje v podobě členství v Evropské unii. Po začlenění do evropské integrace, o níž snil již Karel IV., ale paradoxně číhá na Slovany další velké hrozba. Jejich populace stárne a bude se výrazně ztenčovat.
V patnácti státech, které tvořily Evropskou unii před přijetím zemí střední a východní Evropy, by se měla celková populace změnit jen minimálně. Pro střední Evropu jsou ovšem demografické prognózy bez nadsázky děsivé. V České republice, Maďarsku, Polsku, Slovinsku a Slovensko v příštích letech klesne celková populace o více než osm miliónů osob. Tipněte si, kde bude relativní pokles populace nejvýraznější. Odpověď naleznete v první tabulce.
 |
Kdyby demografická prognóza nepočítala s migrací byly by ve všech středoevropských zemích výsledky ještě o něco horší. Pokles populace je ovšem pouze jedním z výsledků demografických procesů. Dalším aspektem je stárnutí populace. Nejenže bude v Evropě méně Slovanů, ale ti, co zůstanou, budou v průměru starší. Implikace pro vývoj ekonomik jsou zřejmé. Absolutní pokles populace a její stárnutí znamenají méně pracovních sil, za jinak stejných podmínek. Absolutní výkon těchto ekonomik bude v lepším případě růst výrazně pomaleji, než nyní, v horším případě stagnovat či klesat. S tím souvisí role a význam zemí střední Evropy v Evropské unii (a tedy i vliv na rozhodování v tomto uskupení) a v globální ekonomice. Slovanským národům příliš nepomůže ani rozšíření Evropské unie na Balkán. Prognózy pro Bulharsko a Rumunsko jsou ještě děsivější. V prvním případě by měl celkový počet obyvatel klesnout o 35 procent, v druhém o 22 procent. Nad Slovany v EU se stahují mračna.
Změna struktury zbývající populace děsí odborníky na penzijní systémy. V pětici středoevropských zemí nyní na jednu osobu starší 65 let připadá pět osob v produktivní věku (15-64 let). V polovině století již bude poměr pouze jeden ku dvěma. Konkrétní změny poměrů vyjádřené mírou závislosti přináší graf níže. Jak je vidět nejhůře by na tom mělo být Slovinsko. V těsném závěsu je ovšem ČR. Sny o penzi jsou pro dnešní třicátníky spíše noční můrou.