Návratnost akcií v následujících deseti letech podle dlouhodobého cyklu

Goldman Sachs přišel s určitými predikcemi dlouhodobějšího vývoje na akciovém trhu. Tyto predikce by odpovídaly dlouhodobým cyklům na trhu, ale investory by jejich naplnění asi moc nepotěšilo. Podobné by to mimochodem bylo v případě, že bychom pro predikce použili historické vztahy mezi valuacemi a budoucí návratností.

Goldman Sachs v následujícím grafu ukazuje vývoj desetiletí plovoucí návratnosti amerického akciového trhu. V každém bodě křivky tak vidíme, jakou průměrnou roční návratnost trh generoval za předchozích deset let. Zaujmout mohou jasné cykly, začínající u nulové, či dokonce záporné desetileté návratnosti a vrcholící mezi 15 – 20 %:


Zdroj: X

Podle některých studií je dlouhodobá návratnost akciového trhu kolem 10 %, čemuž by graf mohl odpovídat. Pokud bychom přitom předpokládali, že dlouhodobá riziková prémie amerického trhu se může pohybovat mezi 5 – 6 % a bezrizikové sazby v průměru kolem 4 – 5 %, sedí nám realizovaná návratnost na požadovanou. A to vše mimo jiné ukazuje, proč bychom neměli dávat takovou váhu poměru kapitalizace trhu k HDP. Ten by totiž měl „přirozeně“ růst právě proto, že návratnost akcií je výrazně nad růstem nominálního produktu (tento efekt by musely vyvážit jen velmi vysoké odkupy a dividendové výnosy).

Pointa grafu od GS je ale zřejmě hlavně v predikcích, které ekonomové banky v obrázku vyznačují. V podstatě odpovídají tomu, že by měl probíhat další cyklus, který nyní zamíří do své sestupné fáze. GS konkrétně predikuje, že ta za deset let přinese ve středním scénáři návratnost 3 %. Tj., za deset let by se v takovém scénáři investoři otočili zpět a jejich průměrná roční desetiletá návratnost by dosáhla 3 %. Což by nepotěšilo. Zejména pokud budeme předpokládat, že bezrizikové výnosy se nevrátí na extrémně nízké úrovně.

GS v podstatě tvrdí, že investoři nyní dělají ohromnou chybu, když drží akcie za současných cen a valuací. Ona 3 % průměrné návratnosti by se s návratností požadovanou rýmovala jen pokud by bezrizikové sazby byly u nuly a riziková prémie někde u 3 %. Ona chyba by se pak dala rozložit na valuační a ziskovou část – buď by v budoucnu nastal znatelný pokles valuací, a/nebo by zisky ani zdaleka nedosáhly na současná očekávání. Obojí by pak generovalo návratnost hluboko pod tou požadovanou/očekávanou.

Popsaný scénář se moc nerýmuje ani s tím, že by umělá inteligence a další nové technologie prudce zvedly produktivitu a zlepšily výsledky firemního sektoru. Což neznamená, že by se celkově tyto technologie výrazně neprojevovaly. Konec konců řadu let se hovořilo o tom, že nových technologií je zejména v digitálním světě hodně, ale na produktivitě se moc neprojevují. V souvislosti s uvedeným grafem můžeme v podstatě říci, že podle investorů by AI a spol. měly způsobit, že současný cyklus bude „jinak“.