Hledat v komentářích
Investiční doporučení
Výsledky společností - ČR
Výsledky společností - Svět
IPO, M&A
Týdenní přehledy
 

Detail - články

Soudný člověk přece bublinu pozná

30.11.2006 10:43

Při pohledu na historický vývoj tržních bublin a jejich krachů snad každého napadne, jak se to vůbec mohlo stát. Ať již jde o neopodstatněný nárůst cen jednotlivých akcií, či ten, který jde přes většinu trhu, při zpětném posouzení se zdá být nadmíru jasné, že dané aktivum zdaleka nemělo tu hodnotu, která mu byla investory přisuzována. Většině vysvětlení dominuje to, že šlo o komplexní jev, novou situaci, ve které bylo těžké se orientovat a ke které výrazně přispěly sociálně-psychologické jevy jako je stádové chování, přehnané sebevědomí, atd.

Experimenty ale ukazují, že tržní bublina vznikne poměrně lehce i v jednoduchém a přehledném prostředí. Např. experiment provedený na Univerzitě v Arizoně se zakládal na tom, že skupině obchodníků byla udělena možnost obchodovat s virtuální akcií, která na konci každého dne vyplatila virtuální dividendu. Její hodnota mohla být na konci každého dne 0, 8, 28, nebo 60 centů, obchodovalo se 15 dní.

Průměr oněch hodnot dividend je 24 centů – nejlepším odhadem toho, kolik akcie daný den vyplatí, je toto číslo. Hodnota akcie tak první den obchodování byla 15 x 24 centů (počet obchodovaných dní a nejlepší odhad vyplacené částky každý den), což je 3,6 USD (suma průměru hodnot pro 15 dní). Hodnota druhý den klesá o 24 centů, protože se bude obchodovat již jen 14 dní, atd. Hodnota akcie je tedy pro každý den lehce odvozena na základě zbývajícího počtu dní a na základě onoho průměru možných dividend pro každý den. Nejde tedy odvozování hodnoty akcie za pomocí zdlouhavých a na nejistotě založených analýz odvětví, finančních projekcí, určení volného cash flow, nalezení vhodné diskontní sazby, atd. Všichni obchodníci tedy měli mít přesný odhad hodnoty akcie v každém okamžiku obchodování, nečekali na nové informace, nemuseli je rychle vyhodnocovat, věděli, že všichni na trhu mají informace stejné a že by je měli být schopni lehce vyhodnotit.

Přesto se během experimentu stalo to, že cena oné virtuální akcie na „trhu“ od druhého do osmého dne znatelně převyšovala úroveň danou její hodnotou. Ke konci obchodování se pak cena opět začala přibližovat hodnotě a poslední dny ji v podstatě kopírovala.

Bublina se tedy zformovala i na trhu, kde měli všichni naprosto stejné informace, měli stejný náhled na věc, čelili stejné míře nejistoty a jejich možnost odhadnout hodnotu aktiva byla 100%. Až k samému konci obchodování, když už o hodnotě akcie nebylo „pochyb“, začala její cena kopírovat nejlepší odhad její hodnoty. Dodávám, že uvedený experiment probíhal jak za pomoci profesionálních traderů, tak za pomoci studentů. Obojí s velmi podobnými výsledky.

Když byl do experimentu připojen limit velikosti dividendy na minimální úrovni 15 centů, bublina se prodloužila (!). Důvodem je zřejmě vyšší ochota riskovat díky tomu, že je omezeno riziko maximální ztráty. Toto tak indikuje, že technická stránka věci a různá omezení mohou znatelně přispět k „neracionálnímu“ chování. Mimo jiné to dle mého názoru mírně zpochybňuje tezi, že lehce predikovatelná výplata dividend (tj. menší fluktuace dividend ve srovnání se zisky, o kterou se většina dividend platících firem snaží) je kontraproduktivní. Firmy se toto snaží dělat proto, aby snížily míru nejistoty a následně nežádoucí fluktuace akcie. Uvedené naznačuje, že tak ale zároveň mohou podpořit spekulační aktivity a neracionální chování, ty pak mají přesně opačný efekt.


Váš názor
  • dvojí pohled
    30.11.2006 12:09

    Dá se to brát tak, že po každém dni, klesá hodnota o průměrnou dividendu. Ale taky tak, že po podprůměrné dividendě stoupá pravděpodobnost výplaty nadprůměrné dividendy. Nějak z článku nevyčtu, zda šlo pouze o sázky na dividendy nebo skutečné obchodování s pohyblivou tržní cenou té akcie. V prvním případě by logicky měla být snaha nakoupit první den a poslední den prodat. V tom druhém se spekuluje mimo dividendy se skutečným pohybem kurzu a nikoli s vnitřní hodnotou akcie. Techničtí tradeři se nesnaží určovat vnitřní hodnotu akcie, ale momenty obratu trendu a jeho délku. Čím je každý takový pohyb způsoben, je nezajímá. Jsou v něm zahrnuty všechny pohnutky obchodníků. I ty, které s vnitřní hodnotou akcie vůbec nesouvisí. Pokud navíc celý trh ví totéž, musel by nutně na začátku obchodování vzniknout totální převis poptávky a na konci totální převis nabídky. Obchodovat je možné jen v situaci, kdy se najde alespoň jeden trader s odlišným názorem.
    Jirka
  • Večerníček nebo raníček?
    30.11.2006 10:46

    A JESTLI NEUMŘELI,TAK ŽIJÍ DODNES.
    Hajaja
Aktuální komentáře

Související komentáře
Nejčtenější zprávy dne
Nejčtenější zprávy týdne
Nejdiskutovanější zprávy týdne
Denní kalendář hlavních událostí
Nebyla nalezena žádná data