Hledat v komentářích

Investiční doporučení

Výsledky společností - ČR

Výsledky společností - Svět

IPO, M&A

Týdenní přehledy

 

Detail - rozhovor
ČNB vykoupila potřebu ekonomiky na 30 let dopředu, říká šéf korporátního bankovnictví ČSOB

ČNB vykoupila potřebu ekonomiky na 30 let dopředu, říká šéf korporátního bankovnictví ČSOB

20.4.2017 10:49

Na trhu je obrovský převis něčeho, co nemá žádnou korelaci k reálné ekonomice. Ta bude tedy zásadně ovlivněna tím, jak se trh bude vyrovnávat s ukončením intervence, říká po pádu kurzového závazku ČNB na koruně vůči euru vrchní ředitel Korporátního bankovnictví ČSOB Ján Lučan. U velkých firem dle něj kotva na koruně vedla k přísnějšímu řízení rizik a ještě většímu přirozenému zajištění, které vede i k eurizaci české ekonomiky. Malé firmy? Devět z deseti se nezajistilo ani to nemají v plánu a celkově pak firmy příliš počítají s jednostranným vývojem koruny – jejím posílením. „Poslední tři roky celý Londýn ví, že koruna je zajímavý kšeft. Výsledkem podle našeho názoru může být především vysoká volatilita koruny,“ uvažuje Ján Lučan.

Patria.cz: Jak se díváte na konec intervencí ČNB na koruně?

Podle nás skutečně všechny důvody pro kurzový závazek pominuly. Teď je zajímavé se bavit o tom, co se může dít dále. Jednoduchý názor je, že česká koruna posílí a zůstane to tak. My si to úplně nemyslíme. 

Patria.cz: Proč? 

Vidíme, jak obrovské množství transakcí bylo za tři a půl roku na trhu na koruně uzavřeno. Ihned po zavedení závazku na koruně měla spousta exportérů jednodušší život, ale především trh přilákal enormní objem spekulačního kapitálu. Větší, než jakýkoli přebytek obchodní bilance. Větší, než objem samotných intervencí ČNB. 

Patria.cz: Jaký čekáte další vývoj ze strany investorů, spekulantů na koruně?

Nepochybně bude docházet k uzavírání těchto spekulačních pozic, avšak místo švýcarského scénáře to spíše povede k dlouhodobé volatilitě a kolísání kurzu na obě strany. Investoři či chceme-li spekulanté budou hledat své protistrany a ne vždy je nacházet.

Nakoupeno bylo řádově 80 miliard eur. Reálná potřeba eur v české ekonomice se přitom pohybuje řádově kolem 3 miliard eur. Jinými slovy: ČNB vykoupila veškerou potřebu české ekonomiky na zhruba 30 let dopředu. Na trhu je obrovský převis něčeho, co nemá žádnou korelaci k reálné ekonomice. Ta bude tedy zásadně ovlivněna tím, jak se trh bude vyrovnávat s ukončením intervence. Můžeme se dočkat volatility v takovém rozsahu, o kterém firmy vůbec neuvažují. 

Patria.cz: Jak jsou na tom samotné firmy z pohledu očekávání vývoje na koruně a zajištění? 

Z průzkumu ČSOB, který jsme dělali mezi pěti stovkami malých a středních firem i živnostníků vyplynulo, že zhruba polovina z nich se vůbec neobává posílení koruny, obavu vyjádřila pouze pětina. Z průzkumu dále vyplývá, že téměř 90 procent firem se proti posílení koruny nezajistilo a dvě třetiny firem ani žádná opatření nechystají. Pouze pětina firem zajištění kurzu koruny zvažuje a jen tři procenta jej mají reálně v plánu. 

Graf: Míra zajištění exportérů (zdroj dat: ČNB)

a

Patria.cz: Kolik jich zajištěno je?

Proti posílení koruny zhruba 13 procent z oslovených živnostníků a malých a středních firem.  S tím navíc souvisí očekávání části firem, že koruna půjde jen jedním směrem, tedy posílí. Firmy vůbec nepočítají s variantou, že by koruna mohla také oslabovat. Výkyvy a nestabilita měnových trhů přitom mohou nepřipravené firmy a podnikatele, zejména ty, kteří pracují s nižšími maržemi, přivést do svízelné situace, v krajním případě i existenčně ohrozit. 

Patria.cz: Jakým způsobem? 

Od firem opakovaně slyšíme a vnímáme, jak rychle si na stabilitu na koruně k euru zvykly. Do takové míry, že si dokonce nehlídaly ani vývoj na dalších měnách. Hlavní zpráva pro firmy by přitom teď měla být, že se vrací období nestability a rizika. Ono slepé spoléhání na „stabilitu“ jsme zaznamenali už, když výrazně posílil dolar. Řada firem to podcenila právě i proto, že existoval závazek na koruně k euru. Několik firem v Česku dokonce zkrachovalo proto, že měly náklady v dolarech, výnosy v korunách a někde byla důvodem skutečně pouze otevřená devizová pozice. 

Patria.cz: Jsou firmy opravdu tak křehké?

Jde o to, že v řadě odvětví ekonomiky jsou EBITDA marže tři, čtyři, pět procent. Pokud je taková firma vystavena měnovému riziku, může ji to ohrozit nebo i zabít. Z míry zajištěnosti menších firem jednoznačně plyne, že tato víra ve stabilitu ovlivňovala myšlení finančních ředitelů. 

Řada malých firem říká, že je výkyv kurzu koruny prostě nezajímá. Pokud vlivem kurzu firma najednou má lepší výsledky, zisk, dobře pro ni – ale může ji to vnitřně zlenivět. I tak ale stejným vývojem může být zasažena celá řada jejich klientů, a poptávka po jejích vlastních produktech může klesnout touto cestou…

a

Foto: Kulatý stůl vrchního ředitele Korporátního bankovnictví ČSOB Jána Lučana a analytika ČSOB Petra Dufka na téma firmy a koruna 5. 4. 2017, den před pádem kurzového závazku ČNB.

Patria.cz: Co větší firmy? 

Ty velké disponují controllingem a řízením rizik, reportují managementu. Z našich zkušeností a rozhovorů s firmami vidíme, že je naučila intervence především ještě přísněji sledovat rizika a ještě výrazněji se přirozeně zajišťovat. To vede krom jiného k eurizaci ekonomiky. 

Patria.cz: Jak si to představit? 

Velká firma, která má sílu, si například vynutí účtování v eurech i od českého dodavatele s výrobou v Česku, aby si ochránila sama svá rizika. Dlouhodobou skutečností je eurizace v realitním sektoru, zejména pokud jde o nájmy a investice do obchodních a business center. Odtud se pozvolna rozšiřuje do dalších oblastí ekonomiky.

Dalším fenoménem je to, že české firmy si zvykly brát si úvěry v cizí měně, obrovská je preference eurových úvěrů. Toto ale nejsou jen reality nebo business centra, je to kalkul a očekávaná příležitost, která se ale nemusí vyplatit. Rozsah těchto investic rozhodně nevysvětluje plně razantní nárůst eurových zdrojů. Část z toho je spekulace. Firmy to vnímaly či ještě vnímají tak, že je výhodné si teď půjčit eura, v případě posílení české koruny efekt může být zajímavý, firmy ale nejsou připraveny na splácení při slabším kurzu. A toto riziko nemají zajištěno.

Graf: Meziroční změna stavu úvěrů nefinančních podniků (zdroj: ČNB)

a

Patria.cz: Otázkou jsou i hranice, ve kterých ČNB korunu ponechá. Guvernér Rusnok prohlásil, že nejméně první týdny chce ČNB nechat korunu hledat si novou „rovnováhu“.

Ano. Například 10 % ještě nemusí vyprovokovat ČNB k akci, ale firmě může při oslabení koruny přinést 10% zdražení splátek úvěrů. To může řadě firem vymazat například na dva roky zisk či ji dokonce uvrhnout do ztráty. To je něco, co není dle naší zkušenosti vnímáno.

Patria.cz: Čekáte tedy, že by koruna mohla i oslabit, nějak enormně? 

Hlavním „problémem“ ČNB bude, co s nakoupenými eury udělat. Pokud by je začala výrazně pouštět na trh, korunu prudce posílí. Pokud by koruna oslabovala pod vlivem situace a pozic na trhu, ČNB to dle našeho názoru velmi ráda využije. 

Řada firem ale bere nikoli jako spekulaci ale jako sázku na jistotu, že koruna posílí. Jenže od první vlny spekulantů budou nakupovat další, pak další a výsledkem podle našeho názoru může být především vysoká volatilita koruny. Poslední tři roky celý Londýn ví, že koruna je zajímavý kšeft. Intervence ČNB, protože je velmi specifická, přilákala tradery a vytvořila obrovskou příležitost ke spekulaci. ČNB by nekoupila eura za 2,5 bilionu, pokud by jí to protistrany neprodaly.

Zahraniční spekulanté – bez jakékoli hanlivé příchutě tohoto slova, jde o velmi prestižní banky - jsou také důvodem proč korunové dluhopisy na krátkém konci výnosové křivky nesou záporný výnos. Tato část investorů z trhu a svých hned tak neuteče. Problém budou řešit, až jimi držené dluhopisy dojdou do splatnosti. Tito zahraniční investoři, londýnské banky, pak mohou být tlačeni do realizace pozic, byť třeba s mírnou ztrátou. Faktem ale je, že nikdo netuší, kdo z investorů či chceme-li spekulantů má skutečně jakou exit strategii a co, jaké instrumenty vlastní. Víme pouze objem.

Patria.cz: Dostali jsme se k tématu státních dluhopisů. Může dojít k poklesu cen? Růstu výnosů? Co to bude znamenat pro firmy? 

Nízké výnosy na dluhopisech jsou jistě dosaženy tím, že se ekonomice daří. Ale stejně jistě ne pouze tím. Také nárůstem zahraniční poptávky se spekulativním prvkem. Pro mne je tedy otázkou, za kolik dokáže ČR po konci kurzového závazku refinancovat svůj dluh. Stát v poslední době hodně využívá krátkodobé splatnosti, postupně ale dojde i na ty delší. Otázkou je, na jakém horizontu a v jakém objemu dokáží státní dluhopisy nakoupit české penzijní fondy. 

České banky, které jsou největším držitelem české korunové likvidity, nebudou kupovat české dluhopisy se záporným výnosem v zásadě nikdy, vždy mají lepší alternativy. Naopak, z pohledu londýnské banky je mnohem elegantnější a levnější cestou spekulace na koruně investice do českých státních dluhopisů než jiné cesty. 

Výnos státního dluhopisu je pro banky zásadním benchmarkem, za kolik půjčovat do ekonomiky. Pokud tedy porostou výnosy státních dluhopisů, přepíše se to do sazeb, za které budou banky půjčovat u firemních úvěrů i hypoték.

 
 
 

Čtěte více:

Rusnok (ČNB) pro Patria.cz: Co s rezervami? Sedneme si nad strategií
2.2.2017 17:16
Trh je překoupený a pravděpodobnost oslabení české koruny po opuštění ...
16.3.2017 17:54
Mark Rutte bude zcela jistě nizozemským premiérem. Z Geerta Wilderse 1...
Jaroslav Mužík z ČSOB Asset Management pro Patria.cz: Poradenství, ne individuální nákupy. To je budoucnost fondového byznysu v ČR
15.4.2017 12:07
Budoucnost fondového byznysu leží v poradenství. Kdo dokáže nabídnout ...
Šéf financí ČEZ Novák pro Patria.cz: Vyplácet víc můžeme po dobu náběhu příležitostí investovat
22.3.2017 14:58
Nárůst výroby elektřiny z jaderných elektráren, nové technologie a nav...
Rusnok pro Patria.cz: Podmínky pro přísnější měnovou politiku zjevně splněny nejsou
30.3.2017 16:09
„Veškeré podmínky splněny zjevně nejsou,“ odpověděl guvernér ČNB Jiří ...

    Offline rozhovory
    Martin Novák, CFO ČEZ: Nenecháme si ujít příležitost ze služeb energetického trhu. Jen v ČR má kapacitu 700 miliard Kč
    8.8.2017 18:44
    700 miliard korun na českém trhu a 600 miliard euro na německém trhu...
    Hyunho Sohn z Fidelity: K akciím technologických firem jsem stále obezřetně optimistický
    11.7.2017 13:23
    Hyunho Sohn, Portfoliomanager Fidelity Global Technology Fund nemá pos...
    Vladimír Müller, majitel Dr. Müller Pharma: Když je člověk zatvrzelý a jde si za svým, prosadí se
    1.7.2017 12:17
    Společnost Dr. Müller Pharma vybudoval Vladimír Müller v Hradci Králov...
    Jiří Konečný, majitel Elko EP: Bez inovací bychom ve světě neuspěli
    24.6.2017 11:02
    Firma Elko EP stojí na inovacích. Se svým systémem pro chytré budovy s...
    Šéf ELTON Martin Pabiška: Hodinářský obor se vrací k řemeslné práci
    17.6.2017 13:03
    ELTON, hodinářská firma vyrábějící slavné hodinky Prim, otevřela Marti...
    Rodinné firmy, budoucnost energetiky i logistika. Tak vidí klíčová témata šéf ČSOB Advisory Štěpán Černohorský
    15.6.2017 17:34
    Dnes předávání otěží v českých rodinných firmách, proměna tradiční i n...

    Online rozhovory
    Pieter Cleppe (Open Europe) pro Patria.cz: Macron by měl hlavně okleštit sociální stát
    20.6.2017 17:25
    Nový francouzský prezident Emmanuel Macron dostal v nedělních parlamen...

    Váš názor
    • Hodnoty
      20.4.2017 12:40

      "Nakoupena byla eura za řádově 80 miliard korun. Reálná potřeba eur v české ekonomice se pohybuje kolem 3 miliard korun." - To jste řádově trošku mimo ne? Tak na úrovni větší zahraniční firmy.. ČNB udává objem nakoupených rezerv něco přes 2,4 bil. Kč, z toho zahraniční spekulace jsou v hodnotě cca 800-1000 mld. Kč (po odečtení zajišťovacích transakcí firem, dlouhodobých investic a a EU fondů). Poptávka exportérů po CZK je odhadována na cca 150 mld. Kč/rok. Výsledkem je cca 6x násobný převis spekulačních pozic nad poptávkou z reálné ekonomiky. Což ovšem v titulku nevypadá tak bombasticky jako Vámi uváděných nesmyslných 30 let..
      helpisontheway
      • Re: Hodnoty
        20.4.2017 14:52

        Dobrý den, v obou případech je to v eur. Formulaci jsme zároveň upravili na jasnější: "Nakoupeno bylo řádově 80 miliard eur. Reálná potřeba eur v české ekonomice se přitom pohybuje řádově kolem 3 miliard eur. Jinými slovy: ČNB vykoupila veškerou potřebu české ekonomiky na zhruba 30 let dopředu." Proti sobě stojí nakoupené devizové rezervy (87,836 mld. euro, v přepočtu řádově 2,5 bilionu korun), z nichž řádově 60 mld. euro připadá na spekulaci (portfoliové a ostatní investice), a příliv peněz ze zahraničí generovaný reálnou ekonomikou (běžný účet, přímé investice), který počítejme řádově v jednotkách miliard eur ročně. Z toho vychází onen 30násobek - rozpouštění spekulativních peněz do reálné ekonomiky by teoreticky vyšlo na 30 let.
        Online
        •  
          20.4.2017 15:02

          Děkujeme, to už se čte lépe.
          Slavista
      • Re: Hodnoty
        20.4.2017 13:52

        Něco jim tam hapruje to bezesporu. Mně by to dávalo smysl, když by to bylo nakoupena/prodána byla koruna za 80 miliard euro, reálná potřeba je 3 mld. euro. Ale jak to myslel ví jen expert sám.
        ..

    Nejčtenější zprávy týdne

    Jsme také na sociálních sítích

    Facebook Twitter Youtube RSS Slideshare

    Právě diskutujete

    Nejčtenější zprávy dne

    Nejdiskutovanější zprávy týdne

    Analýza dne

    Česká ekonomika nabrala téměř neskutečné tempo
    16.8.2017 9:15, aktualizováno: 16.8. 9:47
    Podle bleskového odhadu statistického úřadu se české ekonomi...více