Případná transformace ČEZ, která zahrnuje možnost rozdělení na novou energetiku a tradiční výrobu, může dávat smysl sama o sobě. Debaty o financování jádra nejsou nutně podmínkou, říká v  rozhovoru s Patria.cz místopředseda představenstva energetického podniku a ředitel divize finance Martin Novák. V době, kdy se ceny elektřiny po dlouholetém poklesu vydávají nahoru, má pro tento rok prodánu již téměř všechnu elektřinu. Zároveň se podnik nadále přizpůsobuje trendům v energetice. Všechny naše nové investice směřují v současnosti do nových oblastí, podotkl v rozhovoru nad loňskými hospodářskými výsledky ČEZ pro Patria.cz dále finanční ředitel Novák.

Patria.cz: Jak hodnotíte výsledky hospodaření skupiny ČEZ za rok 2017 z pohledu toho, jak se transformuje trh s elektřinou jako takový. Je možné to nějak v číslech reflektovat?

Myslím si, že celoevropská transformace trhu s elektřinou tam vidět je, protože se promítá do cen elektřiny prostřednictvím cen povolenek CO2, ale samozřejmě také skrze masivní nástup obnovitelných zdrojů v Německu, které mají jinou nákladovou strukturu a jiný mechanismus tvorby ceny.

Naše výsledky hodnotím velmi pozitivně. Došlo k poklesu mezi rokem 2016 až 2017, ale ne tak zásadnímu, rozhodně menšímu, než jaký byl pokles cen elektřiny a dodatečných nákladů na nákup povolenek CO2. To se nám na provozním zisku dařilo částečně kompenzovat několika pozitivními faktory. Jedním z nich byla výroba našich jaderných elektráren. Ta byla v případě Temelína rekordní. V součtu to tak nebylo, protože Dukovany procházely procesem licencování druhého, třetího a čtvrtého bloku. Všechny tři bloky Dukovan dosáhly prodloužení licence na dobu neurčitou s tím, že musíme plnit řadu podmínek. První blok získal prodloužení licence k provozování již v roce 2016.  Také jsme zprovoznili elektrárnu v Ledvicích a paroplynová elektrárna v Počeradech vyráběla více elektřiny, než jsme plánovali.

Když se podíváme na novou energetiku, tak se dařilo jak sektoru distribuce, prodeje, tak i ostatním složkám, včetně obnovitelných zdrojů. U těch jsme viděli nárůst výroby asi o 25 % a EBITDA skoro 50 %. I my se přizpůsobujeme měnícímu se světu a všechny naše nové investice dnes směřují primárně do těchto nových oblastí. To znamená do obnovitelných zdrojů jako takových, hlavně pak do větrných parků a do ESCO služeb (komplexních energetických služeb pro obce a firmy, pozn. red.). Tady může být dobrým příkladem nákup německé společnosti Elevion, jedné z velkých společností, která se na německých trzích v oblasti služeb pro firemní zákazníky pohybuje desítky let.

Patria.cz: Generální ředitel ČEZ Daniel Beneš, a i vy sám, jste při představování výsledků za rok 2017 upozorňoval na to, že ceny elektřiny po několika letech poklesu rostou. Zajímalo by nás tedy, jak jste na tom s předprodeji a očekáváte jejich pozitivní, nebo negativní vliv na hospodaření ČEZ.

My prodáváme elektřinu na 3 roky dopředu. Na rok 2018 už máme prodáno asi 95 %, takže vlastně skoro všechnu. Na další rok to je lehce pod 70 % a na následující léta už je to samozřejmě méně. V tuto chvíli prodáváme elektřinu na léta 2019/20/21, což nám umožňuje nastavení trhů pražské energetické burzy a německé energetické burzy, kde se při prodeji elektřiny pohybujeme. Prodáváme elektřinu za vyšší ceny než v minulosti, což je skvělá zpráva. Po deseti letech tak poprvé vidíme efekt toho, že ceny elektřiny začaly stoupat. To je určitě dobrá zpráva pro všechny energetiky. Na trzích s elektřinou se projevuje hned několik faktorů. Těmi hlavními, které tlačí ceny nahoru, jsou nárůst cen uhlí a nárůst cen povolenek CO2.

Patria.cz: Co se týče vyhlídek na příští rok, očekáváte očištěný čistý zisk v rozmezí 12-14 miliard korun. Počítáte v tomto čísle také s nějakými jednorázovými nebo mimořádnými vlivy, např. s výsledkem prodeje aktiv v Bulharsku?

Nepočítáme, tento zisk by měl odrážet všechny naše běžné aktivity. Rozpětí 12-14 miliard Kč reflektuje rozpětí na provozním zisku 51-53 mld. Kč. To znamená, že pokud se budeme držet té konzervativní částky, tak bude čistý zisk spíše 12 miliard. Když se v rámci běžného provozu podaří řada věcí, které by se podařit měly, tak se přiblížíme k těm 14 miliardám. Pokud se vyskytnou nějaké jednorázové položky, ať už pozitivní nebo negativní, tak samozřejmě čistý zisk ovlivní. Naši „očekávku“ upravujeme vždy po kvartálních výsledcích. Pokud by tedy byl nějaký signál, že bychom ji měli upravit směrem nahoru nebo dolů, nebo to číslo zpřesnit, tak to v květnu, srpnu nebo listopadu uděláme.

Patria.cz: Jaká jsou rizika, že „očekávka“ zamíří spíše k té konzervativní hranici?

Největší riziko, že se „očekávka“ u energetické firmy, která se živí i výrobou elektřiny, stočí k té nižší hranici, je výpadek výrobních zdrojů. Pokud by došlo k nějakému zásadnímu výpadku jaderné elektrárny nebo velkých uhelných elektráren, tak by to vliv mělo. Naopak cen elektřiny se to netýká. Jak jsem uvedl dříve, tak máme prodáno 95 % elektřiny a víme za jakou cenu. Teď je důležité tu elektřinu vyrobit a dodat. Když se nám to povede, měli bychom být schopni dostat se do uvedeného pásma, které jsme oznámili.

Foto: Patria.cz, David Jestřabík. ČEZ představuje výsledky, 20. 3. 2018

Patria.cz: Podívejme se ještě na výhled provozního zisku EBITDA na letošní rok. Vodítko představené skupinou opět počítá s konzervativní a ambicióznější hranicí rozmezí (51 – 53 mld. Kč). Pokud se budeme bavit o konzervativnější vrstvě prognózy, jaká na této úrovni vnímáte rizika?

Domnívám se, že nelze úplně říci, že tam jsou nějaká zásadní rizika. Některá rizika jsem už zmínil, je to disponibilita zdrojů. Pokud tedy některá elektrárna vypadne, tak to samozřejmě bude mít dopad do našeho zisku. Pak to mohou být například nové akvizice v ESCO službách, rychlost náběhu EBITDA z těchto akvizic nebo z nových obnovitelných zdrojů. Takže to jsou spíše rozvojové věci, ty provozní ale samozřejmě také. 

Patria.cz: Jaké vy sám, jako finanční ředitel ČEZ, očekáváte hlavní „drivery“, hlavní faktory, které budou pomáhat hospodaření v letošním roce?

Hlavních „driverů“ hospodaření ČEZ je mnoho, firma je hodně diverzifikovaná. To znamená, že abychom cíle splnili, musí se materializovat naše plány v mnoha oblastech, počínaje těžbou. Musíme být schopni vytěžit uhlí, které pálíme za náklady, jež předpokládáme. Následně, jak jsem zmiňoval, musí běžet všechny jak uhelné, tak jaderné zdroje. Musí nám také pomoci příroda, například větrný faktor u větrných elektráren je důležitý. Musí tedy dostatečně foukat, alespoň tak, jak odhadujeme v našich plánech.

Na frontě prodeje budeme samozřejmě potřebovat splnit plány v oblasti akvizice nových klientů jak v elektřině, tak v plynu. Dále pak nabízení produktů a uskutečnění plánů, které máme v ESCO službách.

To vše se musí sejít pro to, abychom dosáhli našeho cíle. Takže to není bohužel jedna jediná věc. Možná je naopak dobře, že jde o soubor mnoha a mnoha doplňujících se efektů.

Patria.cz: Podívejme se nyní na diskutovanou otázku případné transformace ČEZ. K jejímu uskutečnění dojít může, ale také nemusí. Jak v tuto chvíli vypadá načasování dalších kroků? Mohou investoři pořád očekávat, že do konce března dojde k vyjádření o financování dostavby jádra?

Tuto informaci teď nemohu potvrdit. Debata o financování jádra probíhá. Je to věc, která má určitě vliv na možnou transformaci. Není to ale nutně podmínkou. Transformace může dávat smysl sama o sobě, protože se nám může podařit zvýšit efektivitu dvou částí více, než jednoho celku.

Konec konců máme dobrý příklad u kolegů v zahraničí, především v Německu. Viděli jsme transformace jak v případě E.ON, tak RWE a vznik Uniperu a innogy. Vzpomeňme také v těchto dnech oznámenou směnu aktiv mezi E.ON a innogy, tedy spojení prodejních a distribučních částí. Toto probíhá v zahraničí. My se na to díváme i pohledem ČR a našeho portfolia a snažíme se najít maximální hodnotu pro naše akcionáře.

Patria.cz: Uniper i innogy po oddělení vstoupily samostatně na burzu. Domníváte se, že by něco takového bylo možné i v případě „nového ČEZ“?

I to je samozřejmě možné. To by byla druhá fáze transformace. Zatím se bavíme spíše o té první, to znamená o tom, jakým způsobem by se aktiva mohla transformovat. Zatím ale není nic rozhodnuto. Jsou to všechno jenom debaty a úvahy.

Patria.cz: Zůstaňme ještě u možné transformace ČEZ: Kde byste očekával největší zádrhele z finančního hlediska?

Prošel jsem už několika transakcemi tohoto typu. Proces bývá samozřejmě organizačně velmi složitý. Je tu velká skupina firem. Pokaždé, když se takový kolos transformuje, vyžaduje to spoustu detailních kroků, které se musí promyslet, dobře naplánovat, načasovat. Určitě to není jednoduchá věc.

Patria.cz: Podívejme se ještě na zamýšlený prodej distribučních aktiv ČEZ bulharské společnosti Inercom. Transakce vyvolává hodně pozornosti. Když jste transakci projednávali na dozorčí radě ČEZ a v představenstvu, neobjevila se otázka týkající se velikosti této bulharské firmy a zda to z tohoto hlediska nevyvolá pochybnosti na veřejnosti?

Otázku Inercomu jsme probírali opravdu podrobně ve všech orgánech ČEZ. Inercom nabídl nejvyšší cenu, což je hlavní kritérium, pokud prodáváte nějaká aktiva.  Pokud bude schopen získat financování, a my věříme, že ano, tak nás jeho současná velikost nemusí zajímat. Když se podíváte třeba do světa energetiky, za posledních deset let vyrostla spousta malých firem do velkých firem, a naopak spousta velkých firem přestala existovat. Pro Inercom by to byl určitě velký krok.  Je to pro ně zvládnutelná transakce.

Patria.cz: Vnímám to tak, že předpokládáte pozitivní verdikt bulharského antimonopolního úřadu, který se již zamýšleným prodejem začal zabývat. Nebo jsou možné nějaké překážky?

To samozřejmě nedokáže nikdo předpovědět. Pokud se na to však díváte čistě z energetického hlediska, tak Inercom určitě není zásadní hráč na bulharském energetickém trhu, který by mohl spojením s aktivy ČEZ vyvolat nějaký antimonopolní problém. Samozřejmě tam ale může být spousta dalších věcí.

Martin Novák vystudoval VŠE v Praze, fakultu mezinárodních vztahů. Absolvoval také Executive Master of Business Administration Program (MBA) na KATZ School of Business, University of Pittsburgh se zaměřením na energetiku. Svou kariéru začal jako daňový poradce v Price Waterhouse v roce 1994. Odtud přešel do České rafinérské, kde pracoval v letech 1996 - 2001. Následujících 5 let působil ve společnostech Conoco v Houstonu, ConocoPhillips v Londýně a ConocoPhillips v Praze. Ve Skupině ČEZ působí od roku 2006. Od 1. ledna 2008 je ředitelem divize finance Skupiny ČEZ a od října 2011 i místopředsedou představenstva ČEZ, a. s.

Rozhovor vedli Jana Knechtlová a David Jestřabík.