Zdálo se, že jsou nedotknutelní. Farmaceutický gigant Novo Nordisk se svými léky na hubnutí a světový lídr ve výstavbě větrných elektráren na moři Orsted se v posledních letech stali symbolem dánské prosperity. Nyní se ale karta obrátila. Obě společnosti zažívají strmý pád a negativní důsledky pociťuje celá dánská ekonomika.
Ve středu Novo Nordisk v rámci restrukturalizace nutné k tomu, aby se společnost znovu vrátila do vedení na trhu s léky proti obezitě, oznámil propuštění 9 000 pracovníků, z toho více než polovinu v Dánsku. Orsted si zase musel půjčit miliardy dolarů od investorů, a především od dánské vlády, aby se vyrovnal s vysokými náklady na výrobu, a navíc bojuje proti americkému prezidentovi Donaldu Trumpovi, který brojí proti obnovitelným zdrojům energie.
Špatné zprávy od obou společností „přicházejí v době, kdy je spotřebitelská důvěra již velmi nízká a mnoho Dánů je hluboce znepokojeno vývojem ekonomiky. Tento velmi pochmurný sentiment by se mohl snadno zhoršit a oslabit spotřebu“, řekl Las Olsen, hlavní ekonom Danske Bank.
Žádné místo v Dánsku není větším seismografem pro osudy Novo Nordisku než Kalundborg – průmyslové město, kde se nachází hlavní výrobní závod společnosti. Místní obyvatelé nejenže plní její továrny, ale také silně investují do jejich akcií. „V tuto chvíli si to opravdu vybírá psychologickou daň. To samozřejmě ovlivňuje některé lidi, pokud jde o okamžitá rozhodnutí, jako je koupě nové kuchyně, nového auta nebo jiného velkého spotřebního zboží,“ přiznal Michael Rasmussen, který ve městě provozuje supermarket.
Dominance Novo Nordisku a Orstedu – stejně jako A. P. Moller – Maersk, Lego a Carlsberg – svědčí o roli Dánska jako živné půdy pro společnosti se silnou značkou. Zatímco tržby 10 největších společností v zemi v 80. letech 20. století odpovídaly přibližně 20 procentům jejího HDP, nyní je toto číslo kolem 45 procent, uvádí Martin Jes Iversen, výzkumník v oblasti obchodní historie na Copenhagen Business School.
Díky tomu se Dánsko stalo jednou z nejbohatších zemí světa co do HDP na obyvatele. Dánský ekonomický vliv nejen zvýšil životní úroveň Dánů, ale také nenápadně proměnil jejich mentalitu. „V dánské mentalitě nebo ve veřejném povědomí se zakořenilo, že základem naší vysoké úrovně prosperity a naší sociální společnosti je naše schopnost budovat vysoce úspěšné nadnárodní společnosti,“ poznamenal Jeppe Nevers, historik z Univerzity jižního Dánska specializující se na moderní dánské politické a ekonomické dějiny.
Riziko, které je v této dynamice obsaženo, je však stále viditelnější. Problémy Novo a Orstedu na americkém trhu se staly přítěží jak pro ně samotné, tak pro Dánsko. I když je severská ekonomika v zásadě silná a rozmanitá a její veřejné finance jsou v solidním stavu, tak problémy těchto korporátních gigantů hrozí podkopáním vládních výdajů.
Nižší daně a štědřejší sociální programy
Koncem srpna v Kodani dánský ministr financí vyjmenoval výhody, z kterých se Dánové mohou brzy těšit: levnější čokoládu a knihy díky snížení daní, nižší účty za elektřinu a lépe financované sociální programy. To vše umožnila rekordní úroveň zaměstnanosti a daně z příjmu právnických osob, z nichž 15 procent pocházelo právě od Novo Nordisku.
Ač je přehnané říci, že dánská ekonomika je na Novo Nordisku závislá, tak úspěch léků Ozempic a Wegovy jednoznačně pomohl zvýšit růst HDP výrazně nad rámec evropských zemí. Vláda díky tomu od roku 2022 několikrát zvýšila odhady budoucích příjmů, což vedlo k více než 100 miliardám dánských korun v dodatečných dostupných finančních prostředcích do konce desetiletí. To se promítlo do snížení daně z příjmu, vyšších výdajů na zdravotnictví, iniciativy v oblasti zelené energie a podpory Ukrajiny.
V Dánsku byl Novo loni přímo zodpovědný za pětinu růstu zaměstnanosti v soukromém sektoru, zatímco jeho miliardové investice do expanzních projektů a nových továren ve městech včetně Kalundborgu, Hillerodu a Odense oživily tamní sektory bydlení, infrastruktury a služeb. Mateřská nadace společnosti také část zisků poslala do grantů na výzkumné a sociální projekty v Dánsku: první superpočítač s umělou inteligencí v zemi a podpora ambiciózní iniciativy kvantových výpočtů.
Přirovnání k
Dánský osud je tak úzce spjat s farmaceutickým gigantem, že i mírné posuny v jeho byznysových vyhlídkách se mohou dotknout růstových čísel země a trhu práce. V tomto směru někteří ekonomové slyší ozvěny finské společnosti , která přibližně před třemi dekádami dovedla Finsko k nebývalému růstu a daňovým příjmům. Její následný kolaps způsobený nástupem iPhonů a globální finanční krizí ale stáhl dolů celou ekonomiku.
Novo Nordisk navíc může ve skutečnosti hrát v Dánsku ještě větší roli, protože tvoří odhadem pět procent HDP země a má větší podíl přímé zaměstnanosti, míní Jyrki Ali-Yrkko z Výzkumného ústavu finské ekonomiky ETLA, který strávil desítky let studiem ekonomického dopadu .
Vrátíme-li se ale k srpnovému vystoupení ministra financí, který prezentoval rozpočet, tak jsou signály varovné. Dánský přebytek byl poháněn prudce rostoucí zaměstnaností, podporovanou pracovníky přivedenými ze zahraničí, a daňovými příjmy ze zahraniční produkce. Novo Nordisk je přitom klíčovým zdrojem obojího. Problém je v tom, že tato dynamika se může rychle změnit a je těžké ji předvídat, varoval Carl-Johan Dalgaard, šéf fiskálního dozorčího orgánu země. Ve stejný den vládní úředníci snížili prognózu růstu země na polovinu a předpověděli, že poptávka po pracovní síle se zmírní, přičemž jako hlavní důvod uvedli právě zaostávající tržby Novo Nordisku.
Farmaceutický gigant se nyní chystá zrušit v Dánsku přibližně 5 000 pracovních míst, podle Olsena z Danske Bank to v nejhorším případě zvýší míru nezaměstnanosti v Dánsku o přibližně 0,2 procentního bodu, ačkoli očekává, že mnoho z propuštěných si najde novou práci.
Chlouba dánské zelené energie
Orsted nemá na dánskou ekonomiku tak silný vliv jako Novo Nordisk, nicméně jeho krize sahá hlouběji a přímo zasahuje do obrazu země jakožto globálního lídra v oblasti zelené energie. Dodávky větrné energie tvoří zhruba 60 procent dánské elektřiny, což je nejvyšší podíl na světě, a Orsted je hlavní tváří tohoto úsilí.
V srpnu akcie společnosti klesly o třetinu, když společnost oznámila navýšení kapitálu o 9,4 miliardy dolarů, což bylo nejvíce pro evropskou energetickou společnost za více než deset let. Polovina peněz pocházela od dánského státu. O necelé dva týdny později firma utrpěla další ránu, když Trumpova administrativa vydala příkaz k zastavení prací na téměř dokončeném projektu větrné farmy na moři v hodnotě 6,3 miliardy dolarů, který Orsted rozvíjel u pobřeží Rhode Islandu.
„Pro Dánsko je to, jako by země dostala ránu. Toto je její vlastní národníenergetická společnost, která je nyní v hledáčku Trumpovy administrativy,“ řekla Carolyn Kissane, proděkanka na Newyorské univerzitě, kde vyučuje energetiku a klimatické změny.
Vláda ujistila Dány, že si může jednorázovou kapitálovou injekci do Orstedu dovolit. Ostatně tento krok se setkal i se souhlasem ekonomů. Nicméně vzhledem k tomu, že akcie na papíře ztratily miliardy – oproti svému ocenění z roku 2021 klesly o více než 80 procent – tak tento krok vyvolal debatu o tom, jak daleko by měli daňoví poplatníci zajít, aby podpořili národní velikány, a zda úzké vazby státu na společnost dávají USA politickou páku nad Dánskem.
Potíže Orstedu také urychlily narativ, že energetická budoucnost Dánska nemusí spočívat pouze ve větrnících. Do popředí se znovu dostává jaderná energie, jež byla kdysi tabu. Teď si ale u veřejnosti získává čím dál větší podporu vláda už provádí revizi svého 30 let starého zákazu.
Optimismus přetrvává
Shaun Gamble, bývalý skladník Novo Nordisku, si v Kalundborgu otevřel v roce 2020 kavárnu potom, co prodával pražená kávová zrna svým kolegům v továrně. Jeho byznys od té doby stále roste a expanzivní plány Novo mu dodaly sebevědomí k dalším investicím v naději, že stálá pracovní místa přivedou do města více obyvatel.
Propouštění ve společnosti tak pochopitelně neslyší rád „Možná se věci v Kalundborgu zpomalí, takže je to škoda,“ přiznal. Jeho plány se ale nemění, protože v případě dlouhodobých vyhlídek Novo i své kavárny zůstává optimistický.
Rasmussen, majitel supermarketu, tvrdí totéž. Ačkoliv sám počítá velké ztráty v akciích Novo, tak je podle něj těžké nebýt optimistický, když se rozhlédne kolem. Jeřáby a nákladní auta jsou všude, čekací listiny na nové bytové developerské projekty jsou již plné a plány na nový hotel se připravují. On sám prodává rekordní množství dánských masových kuliček a bramborových salátů tisícům stavebních dělníků, kteří rozšiřují továrnu Novo.
Firma sice stále neuvedla, kolik pracovních míst bude v Kalundborgu zrušeno, zatím ale neexistují žádné známky zpomalení, řekl starosta města Martin Damm. Ve skutečnosti se „věci hýbou neobvykle rychle“. Poté, co městská rada za pouhé čtyři roky vyčerpala svůj 12letý územní plán, se nyní zabývá vyčleňováním většího prostoru pro podniky a bydlení. Nižší růst Novo by mohl městu spíše umožnit dohnat rostoucí poptávku, dodal.
Zdroj: Bloomberg, zdroj foto: Novo Nordisk