Investoři v Česku jsou z hlediska schopnosti diverzifikovat svoje portfolio otevřenější, než tomu může být jinde ve střední a východní Evropě, říká ředitel Franklin Templeton pro oblast CEEMEA Sandeep Singh. Na masový trh tu jeho společnost ale zatím nedosáhla, připouští. Veřejnost je třeba neustále vzdělávat o výhodách investování. Je to běh na dlouhou trať a jediný hráč svět nezmění, podotýká v rozhovoru pro Patria.cz.
Patria.cz: Jaké příležitosti vidí Franklin Templeton v oblasti CEE, Blízkého východu a Afriky, nebo konkrétněji ve střední a východní Evropě?
Ve střední a východní Evropě pokrýváme zhruba osm trhů. Mezi ty nejvýznamnější patří Polsko, Česká republika, Slovensko a Maďarsko. Jsou to v tuto chvíli klíčové trhy. Příležitostí vidíme vícero. S tím, jak se hráči přesouvají do otevřenějších architektur, bychom rádi vybudovali vztahy s bankami a s nezávislými finančními poradci (IFA). Ve světě, kde se organizace stále více otevírají, vidíme příležitosti i proto, že jsme nezávislý správce aktiv, jinými slovy nejsme ve střetu zájmů.
Za druhé, míra penetrace investic na rozvíjejících se trzích je velmi nízká. Na příklad Polsko má zhruba 38 milionů obyvatel, ale jenom 2 miliony lidí investují. Je tu ještě dlouhá cesta. A podobně je na tom Česko, Slovensko nebo Rumunsko, kde také máme velmi solidní investiční základnu. Každopádně penetrace je pořád nízká, protože povědomí a vzdělávání pokračují pozvolna. S tím, jak se budou lidé více dozvídat o výhodách investování, tu podle mě budeme mít velkou příležitost k růstu.
Za třetí, na mnoha trzích platí, že investoři mají tendenci jít nejdříve na domácí trh, protože mu lépe rozumí. Velmi silně upřednostňují domácí prostředí a znervózní, když mají jít na zahraniční trhy. Děje se to na každém trhu.
Nejde jen o růst na lokálních trzích, ale jako mezinárodní hráč dokážeme nabídnout velkou škálu produktů. Protože investoři chtějí diverzifikovat portfolio, jsme stále více schopni nabízet i svoje mezinárodní produkty. Konkrétně to mohou být i třídy fondů zajištěné v místní měně (local currency shared class). V Česku máme třídu zajištěnou do české koruny pro 7 našich fondů. Produkt je tedy globální, ale v lokální měně.
Vnímáme také, že mnoho partnerů se soustředí na vysokou špičku trhu, kde se vyskytuje více lidí s vysokou měrou investovatelných aktiv (high-net-worth individual). Já se domnívám, že příležitosti jsou i v retailu, například v pravidelných spořicích plánech. Ale do retailu je potřeba vložit více snahy a výsledky se dostaví později. Chce to více trpělivosti.
Připravujeme se samozřejmě na regulatorní změny, nastávají čím dál významnější změny v digitálním prostředí. A nakonec bych podotkl, že s některými velmi sofistikovanými investičními klienty máme příležitost dělat více produktů na míru jako na Blízkém východě a v Asii.
Patria.cz: Jaké další kroky chystáte v tomto regionu?
Chtěli bychom posílit naše partnerství v rámci čtyř našich největších regionálních trhů, což je Česko, Slovensko, Maďarsko a Polsko. Prohloubit vazbu s našimi partnery. Zjistit, jestli retailovým investorům dokážeme nabídnout vícero pravidelných spořicích plánů. A za třetí, plánujeme posílit svou digitální přítomnost a poskytnout tuto možnost našim investorům.
Patria.cz: Když hovoříte o řešeních na míru, máte na mysli také retail, nebo pouze institucionální investory?
Jsou to převážně institucionálové. Pokud jde o retail, úspěch jsme měli na Blízkém východě s některými produkty typu „koupit a držet“, kde jde o čtyř-, pětiletý horizont. Nedávno jsme vytvořili velmi úspěšný produkt k držení pro Evropu, do kterého se zapojilo i mnoho zemí z východní Evropy.
Na Blízkém východě nicméně vidíme, že přijde velká banka nebo partner a řekne: „Můžete to udělat jenom pro nás?“ A vyžaduje změny a má své směrnice. Pak se dohodneme na individuálních poplatcích kvůli zachování konkurenceschopnosti. Předpokládáme, že právě toto uvedeme do pohybu. Těchto řešení na míru narůstá.
Zde musím podotknout, že pojem retail používáme v poněkud širším významu. Retail jsou pro nás neinstitucionální investoři. Takže i lidé s miliony dolarů, nejen se stovkami.
Je tu ještě jedna záležitost, na které pracujeme s bankami po celém světě. Vytvořili jsme balík produktů pod hlavičkami „konzervativnější“, „vyvážený“ nebo „mírně agresivní“. Klientům, jejichž investiční profil spadá do některé z této kategorií, banky nabídnou tento produkt, který zahrnuje 20 až 30 podkladových produktů. Ty jsou zabalené do jednoho balíčku podle výnosového parametru. Mohou zahrnovat i produkty třetích stran nebo burzovně obchodované fondy ( ETF). Pozorovali jsme tedy i takovouto kustomizaci. Trendem podle mě bude to, že banky budou chtít pro svoje klienty něco jiného, šitého více na míru svým investorům. A tento trend bude zesilovat.
Možná, že kustomizaci budou o trochu víc propagovat právě banky než jednotlivé finančně zprostředkovatelské společnosti (IFAs), protože ty pravděpodobně nejsou schopné dát dohromady dostatečný objem peněz vyžadovaný pro individuální řešení. Proto se domnívám, že produkty na přání, jejichž směrem podle mě trend půjde, nebudou jádrem byznysu, nýbrž doplňkem běžné produktové škály.
Patria.cz: Když hovoříte o trendu, vnímáte ho na globální úrovni, nebo pouze na té lokální?
Domnívám se, že se to zřejmě děje více v jiných částech světa a méně ve východní Evropě. Ale bude se to zvedat. V posledních letech jsme přišli s produkty Buy & Hold a ty byly všechny na míru konkrétní bance nebo distributorovi.
Patria.cz: Který produkt je nejvíce trendy, nejvíce žádaný?
To je zajímavá otázka. Musím ovšem poznamenat, že každý investor má vlastní parametr výnos/riziko. Co je relevantní pro mě, nemusí být pro vás. Vždycky budete brát větší zřetel na vlastní zemi. Když budete mít 100 dolarů, asi je nepošlete do celého světa, ale velkou část dáte do domácího trhu. Tento trend je podle mě univerzální. Ale lidé jsou čím dál otevřenější. Jednak díky výhodám diverzifikace, ale také vzhledem k tomu, jaký rozdíl dokážou způsobit měnové kurzy.
Pozorujeme nicméně zájem o naše klíčové produkty - globální dluhopisy, investice na rozvíjejících se trzích, globální akcie a některé tématické investice jako technologické akcie. Globální strategie pořád přitahují peníze. Pozorujeme ale také zájem o strategie specifické pro konkrétní země. Například Indie je jedním z našich populárních fondů, které si vedou dobře. Přesto bych nečekal, že investor bude investovat 99 % peněz z Česka rovnou do Indie.
Pak tu jsou americké akcie. To je velký trh, na kterém jsou zastoupeny jedny z největších společností globálně. Americké akcie jsou oblíbenou strategií.
Dále bych řekl, že některé z kustomizovaných strategií, jako „koupit a držet“, měly velmi úspěšný vstup na trh. Kromě toho tu jsou trendy v institucionálním prostoru, jako je třeba private equity a private debt. To je tedy prostor, o kterém se domníváme, že by mohl být vhodný pro institucionální investory, pojišťovny a penzijní fondy, kteří jsou pro naše odvětví extrémně důležití.
Dalším trendem, který pozorujeme velmi výrazně na Blízkém východě a který je naší další strategií pro příští roky, je posílit svou přítomnost v prostoru family office. Zatím jsme se na ně možná tolik nesoustředili. Podle některých našich interních studií by ve family office a neziskových organizacích, jako jsou trusty a další charitativní organizace, mohlo být uzamčeno 6, 7 bilionů dolarů, a zejména na Blízkém východě
Patria.cz: Jaká je celková hodnota investic spravovaných společností FT zde v tomto regionu?
Regionálně to příliš nespecifikujeme. Globálně jsme však ke konci března měli 712 miliard dolarů ve spravovaných aktivech (AUM). Začali jsme v USA a byli jsme tudíž více zaměření na Ameriku. Během let jsme se otevřeli dalším trhům a značně se rozrostli. Mezinárodní příležitosti k růstu jsou obrovské.
Jak už jsem říkal, hodně peněz se investuje v domácím prostředí do bankovních depozit a nemovitostí. Naše expertízy na některých trzích jsou zaměřené globálněji. Ale na některých trzích jsme se dostali hluboko do lokálních produktů. Třeba v Indii říkáme některým operacím správa lokálních aktiv. To znamená, že nabízíme také lokální produkty, dluhopisy i akcie. Podobné týmy máme i v Polsku. Ale jen na lokálních trzích, které jsou podle našeho přesvědčení dost velké na to, aby sloužily domácím investicím, a jsou vhodné pro globální investice.
Patria.cz: Jaké klíčové hodnoty zastává Franklin Templeton ve správě aktiv?
Franklin Templeton je fond se sídlem v Kalifornii, který má za sebou více než 70 let existence. Zažil tudíž mnoho tržních cyklů, což je podle mě důležité. Za druhé, jsme nezávislý hráč zaměřující se výhradně jen na správu aktiv. Na světě je málo globálních hráčů, kteří se soustřeďují jenom na správu aktiv. Více než 9000 zaměstnanců, kteří se zaměřující jenom na jednu věc - jak zlepšit klientskou zkušenost nebo jak zvýšit hodnotu investičního portfolia.
Naše ústřední hodnoty jsou pořád stejné. Mít na prvním místě klienta. Vcítit se do jeho potřeb.
Druhou věcí je pěstovat vztahy. Vztahy s klienty, distributory, obchodními partnery. Pak je tu kvalita výsledků. Udržování dobré výkonnosti je důležitější než být hvězdou na šest měsíců.
A nakonec, a to je možná to nejdůležitější, je poctivost. Náš byznys je o důvěře. Trvá roky, než ji získáte, a ztratit ji můžete během chvíle. Myslím si, že více než 70 let se na trzích vyskytujeme proto, a aktiva za více než 700 miliard dolarů spravujeme proto, že máme důvěru investorů.
Do budoucna chceme nabízet kompletní menu produktů, které by byly vhodné pro různé investiční profily klientů, produkty pro různé skupiny klientů. Do velké míry jsme známí díky aktivní správě aktiv. V posledních několika letech jsme ale uvedli i celou škálu smart beta ETF, aktivně řízená ETF a ETF.
Patria.cz: Čím se odlišuje trh v České republice, nebo obecněji v regionu CEE, od jiných regionů?
Vypozoroval jsem několik věcí. Česko je pro nás velmi důležitá země, pokud jde o aktiva ve východní Evropě. Je to jedna z prominentních zemí. Není to o tom, že „jsme i zde“. Je to jeden z těch významnějších vztahů, které za určitou dobu máme.
Za druhé, podařilo se nám nabídnout několik našich klíčových globálních produktů. Určitým způsobem to ukazuje, že investoři jsou tu otevření, pokud jde o diverzifikování portfolia. Tento trend možná ukazuje větší otevřenost, než je tomu u jiných zemí ve východní Evropě. Česko je podle mě tedy ve vyšších patrech tabulky.
Za třetí, některé naše produkty jsou ze třídy fondů zajištěných v místní měně. To znamená, že zdejší investoři chtějí produkt v místní měně. Ale i v euru nebo v dolarech. Naši partneři se navíc nebrání tomu nabízet zákazníkům i některé z našich sofistikovanějších produktů, což znamená, že mezi místními investory existuje velmi obstojná míra určitě sofistikovanosti. Ze setkání s místními bankéři jsem byl nadšený. Jsou to chytří lidé, vědí, co dělají, a jsou otevření novým věcem.
Zároveň bych ale řekl, že na masový trh jsme zatím nedosáhli. Stále jsme u horního konce, což podle mě ukazuje na obrovský potenciál. Někteří distributoři cílí na klienty s jedním milionem, ale pro podílové fondy jsou klienty lidé s 20.000. Tohle je podle mě potenciál.
Dále tu je otázka, jak budete dělat osvětu, abyste do toho pronikli. Toto nějaký čas potrvá. Jeden hráč trh změnit nedokáže, ani svět. Stále více hráčů, tedy správců aktiv, bankéřů, organizací jako Patria musí pokračovat v osvětě, aby se zlepšila důvěryhodnost.
Možná se tolik neví, že jednou z iniciativ, které máme, je akademie Franklin Templeton s certifikovanými školiteli, kteří cestují a školí naše partnery. Když budou lepšími poradci, zvětší se celé odvětví a i my si snad také přijdeme na nějaký podíl podle našich zásluh. Je lepší naučit lidi rybařit než jim rozdat ryby. A zkoumat, jak zajistit rozvoj na celém trhu, je jedním z našich závazků.
Patria.cz: Jak silnou vazbu má Franklin Templeton na region střední a východní Evropy?
Na trhu jsme dlouho. V Polsku jsme začali působit v roce 1997, v Poznani máme centrum s tisícovkou lidí, což je počet, který zahrnuje také administrativu, HR, marketing. V Polsku je kromě toho také lokální Asset Management. Evropské dluhopisové fondy mohou investovat i do polských dluhopisů. Rozhodnutí o nákupu ale padne v Londýně, kde sedí manažer evropského fondu. Ten se se ale před investicí poradí s lidmi, kteří působí na místě, tedy v Polsku.
Zleva doprava: Tomáš Jaroš, CEO Patria Finance; Ludovít Javorský, Sales Executive Franklin Tempeton Slovakia; Sandeep Singh, Regional Head Central & Eastern Europe, Middle East & Africa (CEEMEA)
Sandeep Singh
Sandeep Singh má na starosti rozvoj a řízení retailových a institucionálních aktivit Franklin Templeton ve střední a východní Evropě, na Blízkém východě a v Africe. Kromě toho nese zodpovědnost za rozvoj kampaní v podnikatelských aktivitách podle islámského práva.
Do společnosti Franklin Templeton Investments nastoupil v roce 1998 jako regionální manažer prodeje pro Franklin Templeton Asset Management v indické Kalkatě. Posléze se stal senior viceprezidentem a celostátním ředitelem prodeje, kdy měl na starosti šíření retailového a institucionálního byznysu v 33 pobočkách v Indii. Zastával také post regionálního šéfa pro Malajsii.
Sandeep Singh získal bakalářský titul ze strojírenství na Punjab Engineering College v Indii a titul MBA na The University of Western Australia v australském Perthu. Kromě toho drží titul Certified Financial Planner.
Rozhovor byl uskutečněn 12. dubna 2019. Vedly ho Jana Knechtlová a Gabriela Žáková.