V rámci diskusí o tom, zda je nyní na trhu bublina, či nikoliv, můžeme také narazit na argument ve stylu „nyní jsou společnosti lepší“. A proto u nich nejsou vysoké valuace excesem. Něco na tom je, něco ne.
Nyní se poukazuje na to, že současné valuace mohou být podobné, jako ty z pozdější fáze internetové bubliny. Nicméně podle některých názorů by neměly budit takové obavy, protože firmy jsou nyní „lepší“. Záleží ale konkrétně na tom, co toto „lepší“ znamená. Firmy mohou mít totiž nyní v průměru silnější pozici na trhu a vyšší marže. Nicméně to se vše promítá do jejich zisků. A samo o sobě nejde o důvod, proč by současné valuace (poměry cen k ziskům PE) měly být ve srovnání se stejnou úrovní bublinových valuací z minulosti nějak rozumnější.
Jinak řečeno, firmy díky tržní pozici či silné značce mohou nyní vydělávat více než dříve. Ale poměr cen k tomu, co vydělají, tím nemusí být ovlivněn. Firmy mohou generovat více zisků z dolaru tržeb, na trhu je jich více ziskových, mohou mít celkově vyšší návratnost vlastního jmění. Ale to opět neznamená, že by měli investoři platit na ceně akcie více za každý dolar vydělaných zisků. Něco jiného by bylo, pokud by tržní síla, pozice na trhu, značka, menší finanční riziko a podobně snižovaly rizikovost firem. Pak by společnosti nejen dosahovaly vyšší ziskovosti, ale investoři by za generovaný dolar zisků byli racionálně ochotni platit více na cenách. Zisky by totiž byly nejen vyšší, ale i „kvalitnější“ – byly by méně rizikové.
Tento koncept kvality zisků pak můžeme obecně použít pro celé téma – nejde o to, zda jsou nyní firmy ziskovější, ale o to, zda jsou jejich zisky kvalitnější. Pokud by nyní byla tato kvalita byla skutečně vyšší, současné valuace by mohly být podobné, jako během internetové bubliny, ale byly by přesto rozumnější. Výše uvedené ukazuje, že tato kvalita současných zisků je dána rizikem. Ale k tomu ještě dvěma dalšími oblastmi – budoucím očekávaným růstem zisků a tím, kolik volného toku hotovosti FCF a dividend tyto zisky přinesou.
Jinak řečeno, kvalitu současných zisků a ochotu investorů za ně platit určuje, řekněme, rozmnožovací schopnost současných zisků (očekávaný růst). Jejich riziko a nejistota pojící se s touto schopností. A to, kolik toho firmy relativně k ziskům skutečně vydělá (tedy poměr FCF a následně dividend k ziskům).
Co by se nyní mohlo konkrétně dít? Podle mne je dost dobře možné, že firmy a jejich zisky jsou dnes v průměru kvalitnější než během internetové bubliny na straně rizika. Proč? Menší finanční riziko, menší počet neziskových firem, vyšší tržní síla snižující volatilitu tržeb a zisků ... Fakticky by to znamenalo, že na trhu by nyní v celku měla být nižší „racionální“ prémie za riziko než v druhé polovině devadesátých let. A to by samo o sobě zase znamenalo, že současné valuace by byly rozumnější (při stejných velikostech).
Občas tu také poukazuji na to, že firmy dnes pravděpodobně vydělávají více dolarů na toku hotovosti z každého dolaru zisků. Zdá se, že příčinou jsou hlavně nižší ceny investičního zboží. Technicky tak klesá poměr odpisů k investicím. Zisky, jako účetní ukazatel, jsou tak kvalitnější nejen ve smyslu rizika (viz výše), ale i co se týče jejich skutečného přínosu pro akcionáře. Tedy další celkem jasný faktor, který by znamenal že současná PE kolem 23/24 stojí na pevnějších nohou, než to samé PE z doby před rokem 2000.
Co se týče třetího faktoru - očekávaného růstu zisků (jejich rozmnožovací schopnosti), si pak můžeme myslet v podstatě co chceme. V tom smyslu, že je zřejmé, že na očekávání držená během dot.com bubliny se zdaleka nedosáhlo, ale co přinese AI a spol. nevíme. Nevíme, jak racionální a naplnitelná jsou současná růstová očekávání. Kdyby byla plně realistická, nemá smysl vůbec hovořit o porovnávání současných valuací s těmi minulými, protože ty současné by stály na nezviklatelném základě. Pokud jsou současná očekávání naopak hodně mimo, platí opak. Podobně, jako tomu bylo před více než 25 lety.
Suma sumárum: Společnosti mohou nyní být lepší, ale část z toho se projevuje už v současné ziskovosti. A není moc důvod, aby sama o sobě zvedala férové valuace. Část tak může činit, zřejmě to platí u rizika a kvality zisků v jejich poměru ke skutečně vydělávané hotovosti. U růstových očekávání můžeme mít ale maximálně názor.