Evropský průmysl v srpnu neoslnil. Průmyslová výroba v eurozóně klesla meziměsíčně o 1,2 %, nehledě na zlepšující se náladu uvnitř zpracovatelského sektoru. Fakticky je však výsledek ještě horší, neboť jej zkresluje skokový nárůst výroby v Irsku (+9,8 %), jehož statistiky jsou dlouhodobě extrémně volatilní kvůli přítomnosti nadnárodních korporací, jež sice přímo v Irsku nevyrábějí, ale drží zde například práva duševního vlastnictví.
V klíčových zemích eurozóny průmyslová výroba viditelně klesla. Nechvalným premiantem je Německo, kde činil pokles silných 5,2 %, částečně ale z důvodu posunu termínu letních odstávek. V Itálii pak došlo k 2,4% sešupu. Se záporným znaménkem zakončili měsíc také výrobci ve Francii a Španělsku. Tvrdá data tak prozatím nesignalizují žádné viditelné oživení – na vině je nadále slabá poptávka po průmyslovém zboží a vyčerpání efektu předzásobení vývozu do Spojených států ze startu letošního roku.
Mizerná čísla z Německa znamenají, že od vrcholu z roku 2017 propadla průmyslová produkce o více než 18 %! Nejde se tak příliš divit pasti nerůstu, do které se největší evropská ekonomika dostala, když již šestým rokem v řadě stagnuje. A z obdivované růstové mašiny se stal opětovně nemocný muž Evropy. To by se mělo alespoň částečně změnit v příštím roce díky fiskálnímu balíčku nové vlády a masivním investicím do infrastruktury a obrany. Bude to stačit? Na cyklické oživení pravděpodobně ano, ale řešení hlubokých strukturálních problémů v čele s drahými energiemi, technologickým zaostáváním nebo ostrou čínskou konkurencí v automotivu je spíše během na dlouhou trať s nejistými výsledky.
S ohledem na růst HDP v eurozóně je slabý srpnový průmysl důvodem k větší opatrnosti. Pokud v září došlo k alespoň částečné korekci výroby, náš nowcast indikuje pro třetí čtvrtletí růst ekonomiky na úrovni černé nuly, konkrétně 0,1 % mezikvartálně. To rozhodně není žádná hitparáda a pro ECB spíše argument, proč ještě zcela neodpískat debatu o jemném ladění sazeb směrem dolů, byť se tento krok nyní zdá relativně málo pravděpodobný. Trhy i my máme za to, že úrokové sazby v eurozóně zůstanou po delší dobu zaparkovány na 2 %.
*** TRHY ***
Koruna
Koruna během včerejší obchodní seance velmi zlehka posílila, když úspěšně otestovala hranici 24,30 EUR/CZK. Žádná výraznější rozkolísanost však v tomto týdnu není na stole a nic na tom nezmění ani dnešní data k cenám producentů (průmysl zůstane v mírné deflaci, svižné zdražování v zemědělství dále zvolní). V centru pozornosti tak zůstává dění na hlavních trzích, které je ale také relativně mdlé, i proto krátkodobě počítáme se zhruba stagnujícím kurzem EUR/CZK.
Eurodolar
Americký dolar včera dále oslabil, když mu ubližuje holubičí rétorika Fedu. Včera to byl nedávno Donaldem Trumpem jmenovaný guvernér Fedu Stephen Miran, který uvedl, že tento týden jsou rizika pro růst vyšší než před týdnem, a proto je třeba se dostat rychle na neutrální sazbu (2,75 %).
Dnes by se přeci jenom mohla dostat výjimečně hry americká data, když bude zveřejněný regionální index podnikatelské nálady – Philly Fed. Jinak ovšem platí, že americké statistiky stále nejsou publikovány, takže hlavním hybatelem trhu jsou centrální bankéři (dnes další pestrá série vystoupení).
Akcie
Americké akcie včera zažily výraznou volatilitu, když investoři reagovali na obnovené obchodní napětí mezi USA a Čínou. Index S&P 500 nejprve posílil až o 1,2 %, následně ztráty smazal, a nakonec opět rostl, podpořen pozitivními výsledky bank a optimismem ohledně začínající výsledkové sezóny. Akcie bank, včetně Morgan Stanley a Bank of America, posílily po zveřejnění lepších než očekávaných výsledků. Hlavní akciové indexy uzavřely včerejší den následovně: S&P 500: +0,40 %, Nasdaq 100: +0,68 % a Dow Jones : -0,04 %.