Hledat v komentářích

Investiční doporučení

Výsledky společností - ČR

Výsledky společností - Svět

IPO, M&A

Týdenní přehledy

 

Detail - rozhovor
Petr Koblic: V Patrii jsem vychodil školu investičního bankovnictví. Přeji jí kouzlo pružného mistra

Petr Koblic: V Patrii jsem vychodil školu investičního bankovnictví. Přeji jí kouzlo pružného mistra

21.05.2019 6:31
Autor: Redakce

Petr Koblic, dnes šéf pražské burzy cenných papírů i předseda Federace evropských burz cenných papírů (FESE), je výraznou osobností nejen tuzemského kapitálového trhu. První zkušenosti s investičním bankovnictvím sbíral v Patria Finance, která si přesně 23. května připomíná své 25. narozeniny. Jak Petr Koblic vzpomíná na průkopnické období, nahlíží na vývoj trhů i vztahů Čechů – investorů k přímému investování? Do čeho sám investuje a jaký přístup radí? Za co nejen v rámci FESE bojuje? Jak se aktuálně daří pražské burze i jejím projektům v podobě například trhu START, který v květnu slaví rok od spuštění? 

Patria.cz: Jste osobností kapitálového trhu, v Patrii Vaše působení na něm začínalo. Jak na toto období vzpomínáte, co jste si z něj odnesl do dalšího nejen profesního života? 

Do Patrie jsem přišel jako pětadvacetiletý. Byla to moje první opravdová práce v investičním bankovnictví. Ve firmě jsem se propracoval na určitou manažerskou úroveň. Všichni jsme se učili, intenzivně i jeden od druhého. Patria byla v tu dobu exponenciálně rostoucí investiční bankou s úžasnými lidmi, kteří měli obrovské zkušenosti ze zahraničí. Celé to zastřešoval charizmatický Zdeněk Bakala, od kterého jsme se všichni učili. Díky Patrii a nesmírně inspirativní, ale i turbulentní době, jsme si vychodili školu toho, jak se dělá opravdové investiční bankovnictví a nemuseli jsme kvůli tomu jezdit do Londýna nebo do New Yorku. 

Tehdy jsem nechápal tu vlastnost, kdy jsme odcházeli za klientem, měli powerpointovou prezentaci v ruce a Zdeněk si ji vzal do ruky, kdekoli ji otevřel a okamžitě našel nějakou chybu – nebo něco, co se mu nelíbilo. Bylo strašně těžké držet krok s jeho zkušenostmi. 

Je úžasné, že momentálně si moji podřízení myslí, že tuhle vlastnost – otevřít prezentaci přesně na tom místě, kde je něco špatně – mám já (smích). Ale asi to přichází s věkem a dobou, kterou na trhu strávíte a po které umíte jinak vyhodnocovat priority.

V Patrii jsem potkal spoustu výborných kolegů, se kterými jsem v obchodním nebo osobním styku doteď. Většinou to byli lidé zdravě ambiciózní, chytří, milí, vzdělaní. Takový David Kučera, který se mnou teď dlouhodobě spolupracuje, je šéfem energetické burzy, je v představenstvu burzy cenných papírů. I on je jedním z těch, se kterými jsem se viděl hned první den v Patrii. Byla to krásná doba a vzpomínám na ni rád, a to nejen proto, že mi v té době bylo pětadvacet let.

Patria.cz: Co popřejete u příležitosti 25. výročí Patrii do dalších let jejího rozvoje? 

Na Patrii jsem vždy obdivoval její flexibilitu. Relativně malá instituce, ale s komplexním záběrem, byla vždy velmi inovativní a rychlá v řešení problémů. Od konce 90-tých let byla sice dceřinou firmou větší finanční instituce, ale stále si zachovávala kouzlo specializovaného hráče v určité oblasti. Určitě Patrii přeji, aby jí tohle vydrželo - myslím, že to je ta správná cesta. Oddělení investiční bankovnictví a kapitálových trhů ve velkých komerčních bankách nefungují zdaleka tak dobře. Komerční bankéři by moc rádi realizovali synergie mezi komerčním a investičním bankovnictví, ale je hrozně těžké takovou symbiózu řídit, aby to zároveň investiční bankovnictví nezabíjelo. A takových případů z ostatních bank je tady spousta. Model fungování Patrie je mýma očima a mou zkušeností unikátní a je správný. 

Patria.cz: Na tuzemském kapitálovém trhu (a postupem času nejen tuzemském) se pohybujete – jako Patria – od jeho zrodu, byl jste součástí průkopnické éry kapitálového trhu v Česku. Jak se dle Vaší dlouhodobé zkušenosti vyvíjí investor? Mentalita českého investora směrem přímého investování? 

Byla a je řada společností a institucí, včetně nás jako burzy i Patrie, které se v tomto směru snažily a i dnes snaží. Český kapitálový trh si prošel několika těžkými obdobími. První těžké z nich bylo v 90. letech, kdy došlo k fatálnímu a dlouhodobému narušení vztahů mezi minoritními a majoritními akcionáři obecně. Většinou se spíše ti majoritní chovali velmi problematicky k minoritním, což mnoho investorů od kapitálového trhu odradilo. Docházelo ale i k opačným negativním jevům. 

Když se dnes bavíme s firmami, u kterých bychom chtěli, aby uvažovaly o vstupu na kapitálový trh v roli emitentů, musíme bojovat s obrovskou silou předsudků. Majitelé, manažeři potenciálních emitentů, se bojí situace, kdy budou mít minoritní akcionáře. Bojí se toho, že přijde, objeví se nějaký majoritní, a převezme je. 

Zatímco zde je tento vztah obrovsky narušen, v anglosaském světě někomu jen obtížně vysvětlíte - protože to vůbec nechápe - o čem mluvíte. Tam je vztah minoritního a majoritní akcionáře rovnocenný. Je to o tom, že všichni jsou akcionáři a mají najatý management, který by měl pracovat pro podnik a zhodnocovat investice akcionářů. U nás jsme viděli obrovské množství problematických situací: Nepřátelská převzetí, aniž by někdo udělal odkup. Přátelská převzetí s podivným odkupem. Různé hrozby nepřátelskými převzetími. Vztah je značně narušen a bohužel i po těch 25 letech se s tím stále ve velkém setkáváme.

Ale abych se dostal k investorům. Problematickou věcí je, že český trh je trh prodejců. Ve chvíli, kdy najmete dostatečné množství lidí, kteří obvolávají občany dostatečně agresivně a za velké poplatky do nich produkty tlačí, tak se vám podaří prodat leccos, aniž by to mělo kvalitu. Je tady málo finanční gramotnosti a málo skutečně profesionálního poradenství fyzickým osobám, které by správně zacílilo na to, aby investoři dostali to, co je pro ně nejlepší.

Tady trochu navážu na předešlou otázku. Pro kapitálový trh je doslova existenčně důležité, aby na trhu existovaly firmy s business modelem, který měla a má Patrie – s výborným, individualizovaným poradenstvím. Pokud by totiž v bankách zvítězil přístup „vše do fondů“ tak, jak to nyní mnohde vidíme, mohlo by to pro burzu a český kapitálový trh znamenat konec. Ještě tady musím poznamenat, že nemám nic proti kolektivnímu investování, naopak, jsou to naši největší investoři, ale to musí žít v symbióze s ostatními typy investování, zejména přímými investicemi.

Patria.cz: Vidíte na dnešním kapitálovém trhu ještě nějaké další komplikace či brzdy?

Třetí věc je bohužel záležitostí globální a týká se to změn mezi institucionálními investory. Kapitálové trhy se nesmírně zužují a mezinárodní investory začínají zajímat prakticky jen největší blue-chips tituly. Čím dál více portfolií po celém světě je spravováno pouze pasivní metodou a to znamená de facto mechanické následování indexů. V našem případě je to zejména jeden mezinárodní index, který má prakticky monopol na benchmarkování aktiv rozvíjejících se trhů. V tomto indexu jsou většinou tři až čtyři české firmy. Pokud tedy v tom indexu jste, pak vás investoři v zahraničí kupují a v zásadě tolik nezáleží na tom, jaká je vaše výkonnost. Když v tom indexu nejste, tak vás nekupují a vaše výkonnost s tím nic neudělá. 

To je tendence, která se děje na všech kapitálových trzích, není specifická pro Českou republiku. Pokud by měla ve velké míře převážit, pak bude fatálním ohrožením speciálně menších kapitálových trhů a to nejprve, později ale i středních a větších. Moc se neví, co s tím dělat, jak vrátit do hry aktivní portfoliové investory, kteří si vybírají i menší a střední firmy. Ty firmy, které nejsou v onom jediném klíčovém indexu. Ty investory, kteří vybírají podle hodnoty.

Čtvrtá věc je naopak specifická pro Českou republiku, a to v posledních, řekněme, pěti letech. Máme nesmírné množství peněz ve family officech, které se trochu chovají jako private equity fondy, ale nejsou to private equity fondy. Existuje poptávka těchto opravdu velkých balíků peněz, snažících se koupit cokoliv, co na trhu jde, klidně za velmi agresivní ceny. Zasahuje to kapitálový trh i méně viditelně, a to tak, že se některé firmy na trh nikdy nedostanou, protože jsou před případným IPO skoupeny.

Patria.cz: Když se bavíme o komplikacích pro tuzemský kapitálový trh, nahlédněme na některá aktuální témata. Jedním z nich jsou vysoce výnosové dluhopisy a možný otřes, který by z tohoto segmentu vyvstal. 

Vnímám to spíše jako reputační riziko. Objem tohoto problému nepovažuji za tak závažný, aby to mělo fatální efekt. Je ale velký potenciální reputační problém v tom směru, že lidé budou tento segment mikrodluhopisů házet do jednoho pytle se zbytkem kapitálového trhu.

Patria.cz: Ze strany politiky vyvstávají další témata. Nedávno oživeným z nich je téma sektorového zdanění bank, případně telekomunikací. Téma, které zasahuje nejsilnější emise na tuzemském kapitálovém trhu. 

Sektorové zdanění je něco, co investoři velmi nelibě nesou. Reakce jsme viděli na ceně patřičných aktiv. Nemyslím si, že je to příliš šťastné řešení, s tématem by se mělo nakládat velmi opatrně.

Petr Koblic 

Foto: Petr Koblic, generální ředitel Burzy cenných papírů Praha

Patria.cz: Dalším z témat je budování nových jaderných kapacit v Česku a potenciální rozdělení energetiky ČEZ jako vůbec nejsilnějšího titulu pražské burzy.

Ohledně ČEZ a jeho potenciálního rozdělení: to nemusí být pro kapitálový trh nutně špatná zpráva. Může to být vlastně i dobrá zpráva, mohou tu nakonec být emise dvě. V tomto považuji za důležité zejména rozhodovat se po poradě s profesionály a udělat kroky správně časově, ekonomicky i právně. 

Patria.cz: Podobné transakce vidíme na dalších energetikách v regionu i jinde ve světě.

Myslím si, že tady je celosvětový tlak čistých byznysů energetických firem a takzvaných špinavých byznysů energetických firem. V momentě, kdy jsou ty byznysy smíchané dohromady, tak se zdá, že celá valuace smíchaného celku je valuována podle špinavé části. Investoři, kteří tu špinavou část držet nechtějí, pak neinvestují vůbec. Ve chvíli, kdy energetiku dobře rozdělíte, špinavá část by teoreticky mohla mít stejnou hodnotu a ta čistá by mohla být hodnotnější právě proto, že je čistá. Jinými slovy, je to metoda, jak rozdělit 2 na 2 + 1. Ale má jednu zásadní podmínku: musí to být uděláno perfektně, profesionálně, po uvážlivém rozhodnutí, rychle a transparentně. Pevně věřím, že pokud to bude dělat nynější management ČEZ, tak to udělané dobře bude. Důležité je, aby akcionáři dali zadání managementu a pak už do toho nezasahovali a nechali management konat. Samozřejmě je právem akcionářů učinit pak na valných hromadách důležitá rozhodnutí, třeba o valuacích, ale krajně nešťastné by bylo vysílat nějaké divoké signály přes média nebo přímo zasahovat do procesu transakce. Z pohledu kapitálového trhu jsme připraveni danou věc konzultovat, bude-li potřeba nebo bude-li zájem.

Patria.cz: Jedna věc je pozitivní efekt pro kapitálový trh, druhá motiv v podobě výstavby nového jádra…

Jestli to nějakým způsobem umožní profinancovat výstavbu jaderného zdroje, vidím jako záležitost vedlejší. Já osobně, kdybych o tom měl šanci rozhodovat, v životě jaderný zdroj ve střední Evropě nestavím. Snažím se co nejvíce prodloužit životnost těch existujících. Myslím si, že z geopolitických, ale i ekonomických důvodů se žádný další jaderný zdroj efektivně postavit nedá. Pokud ale padne politické rozhodnutí, že je třeba to profinancovat ze státních peněz, pak je rozdělení ČEZ jedním z prostředků, jak se o to pokusit. 

Patria.cz: Pojďme k vývoji tuzemského akciového trhu, který je příznivý. Letošní zhodnocení pražské burzy je atraktivní bez započtení dividend, o to více s nimi. 

Jsme jistě rádi, že se náš index velmi pěkně zhodnocuje. Speciálně doporučujeme dívat se PX Total return index (PX TR), který zahrnuje dividendy. To dělá v České republice velký rozdíl. Někdy šílíme z toho, když je náš základní PX index bez dividend porovnáván s nějakými jinými investicemi. Rozdíly mohou být až 5 procent, což je na roční bázi opravdu hodně.

Dle toho, co slýchávám od mezinárodních investorů i velkých regionálních fondů, jsou tito investoři spokojeni s tím, jak český kapitálový trh funguje. To znamená - jak je transparentní, jak většina firem reportuje, jak se chová. Všichni české akcie drží. Chybí nám ale mnoho těch, kteří by aktivně obchodovali. Objemy na tom trpí.

Patria.cz: Tedy strategie kup a drž?

Například od amerických penzijních fondů často slyším, že už jsou 25 let zainvestováni. Pamatuju si některé investory ještě z dob, kdy jsem s nimi sám obchodoval – třeba v dresu Patrie, a oni některé pozice stále drží. Na jednu stranu je to prima, na druhou stranu je to pro mě jako šéfa burzy strašná zpráva. Za těch 25 let udělali de facto jen velmi málo objemu. Stará poučka zní, že objem generuje objem, a proto to není úplně optimální situace. Potřebovali bychom i investory, kteří více obchodují, ne jen ty, co drží. 

Možná je to zčásti proto, že velká část titulů je relativně konzervativní a dividendová. A to je možná i osud českého trhu. Důležité je to vysvětlovat investorům, ať se neděsí, že obchody nejsou tak obrovské, jako na jiných trzích, kde ceny lítají nahoru dolů. Zkrátka a dobře náš trh nebude v tomto složení indexu tak aktivně obchodován a bude spíše o dlouhodobém růstu a výnosu.

Petr Koblic 

Foto: Petr Koblic, generální ředitel Burzy cenných papírů Praha

Patria.cz: Jak se díváte na vývoj na globálních trzích? Téma brexitu je pouze odsunuto do pozadí…

Brexit se nám nevyřešil, pouze oddálil. Teď si všichni oddechli, že jej nemusí řešit jako první prioritu, tak, jak si to všichni mysleli do konce března, kdy se o ničem jiném nedebatovalo. Teď jsou od tohoto tématu tak trochu „prázdniny“, nikdo ale neví, jak dlouhé. Všichni už brexitu měli dost, a věděli, že se stihnout nedá. Byla proto potřeba jej odsunout a nabrat dech. Nicméně brexit zůstává velkým problémem a rizikem.

Dalším je fiskální situace v některých zemích. Z několika evropských zemí si nyní odnášíme zkušenost, že volby může vyhrát leckdo, klidně s bláznivým ekonomickým plánem. Pokud volby vyhraje nějaký takový kovboj v důležité zemi, začíná opravdu velký problém. Investoři by na to nepochybně reagovali a musíme mít v povědomí, že Evropa jako investiční prostor soupeří s Amerikou a Asií o globální peníze, globální fondy. Pro japonský penzijní fond, pro americký penzijní fond, pro německou životní pojišťovnu je vždy nějaký „home bias“, třeba z pohledu měnového rizika. Ale v principu je pro ně uvažování z pohledu dvaceti, třiceti let takové, že si vybírají ten investiční prostor, kde vidí větší stabilitu a růst na mnoho let dopředu. To pak v případě nějakého divokého vývoje v jednotlivých evropských zemích nemusí být Evropa. 

Patria.cz: Vývoj ve Spojených státech se vám jeví stabilnější? 

Ano, americká situace se mi určitě jeví stabilnější. V Americe proběhl výsledek voleb takový, jaký proběhl. Myslím si ale, že ekonomické dopady nebudou zdaleka takové, jako kdyby v nějaké evropské zemi vyhrál někdo, kdo se rozhodne odejít z eura, odejít z Evropské unie a/nebo nezaplatit dluhy. Ten dopad by byl nesrovnatelný. Podívejme se na americký trh a na to, jak velmi se mu daří. 

I já mám v určité malé části svého portfolia expozici na americký trh. Musím říci, že jsem ji neprodal. Držel jsem ji přes určité oslabení a pravděpodobně ji budu držet dál. Protože a) toho nemám moc a b) myslím si, že investování by mělo být diverzifikováno do různých aktiv a různých regionů. Americké ekonomice poměrně věřím.

Patria.cz: Děkujeme za ochotu sdílet vaše osobní investiční rozhodnutí. Jaký je Váš názor na to, jak se na současných trzích nebo chcete-li trzích obecně chovat?

Vždy zmiňuji, že důležitá je diverzifikace. Nejen v rámci aktiv nebo měn, ale i časová. Investování není o tom, že mám na účtu 7 milionů a jednoho krásného dne v pátek se rozhodnu, že si za 6,5 milionu koupím jednu akcii. To je špatně. Nejen proto, že jsem nediverzifikoval mezi různými druhy aktiv, ale také proto, že jsem pozici koupil onoho „jednoho dne v pátek“. Portfolio je třeba budovat po delší dobu, abychom se vyhnuli situaci, kdy třeba trefíme vrchol trhu. 

Takže k mému portfoliu: jako každý správný člověk v Praze mám také investice do pražských nemovitostí. Předesílám ale, že nejsem jedním z těch, kteří vlastní byty po Praze a pronajímají je přes Airbnb. V tomhle vlaku nejedu. Ale nějaké nemovitostní investice jsou vždycky fajn. Mám také investice do venture fondů, mám i zahraniční akcie. Do akcií z hlavního českého trhu investovat nemohu z titulu své funkce, ale mám nějaké emise z našeho nového trhu START.

Patria.cz: Segment pražského trhu START pro rostoucí firmy byl spuštěn loni v květnu, tedy právě před rokem. Jak na tento první rok nahlížíte?

Kdyby mi někdo před rokem řekl, že budeme v pozici, kdy budeme mít 5 úspěšných emisí, tak si budu říkat: „To je úžasný, kam jsme to dotáhli“. Ovšem s jídlem roste chuť a teď mě trochu mrzí, že letos na jaře se žádnou z dalších plánových emisí nepodařilo dotáhnout, a to jsme měli dvě až tři rozpracované. Takový je ale život. Nikdy jsme si nedávali čísla typu, že bude úspěch, pokud bude trh START mít více než 2 nebo 3 emise za rok. Vždy jsme říkali, že nehoníme čísla na počet, spíš řešíme kvalitu.

Jsme velmi spokojeni s technickým fungováním STARTu a tím, co nám říkají emitenti. Kdykoliv se setkáme s těmi stávajícími, kteří například přednáší pro potenciální budoucí adepty na vstup na trh START, vždy říkají: „Bylo to náročné. Byli jsme na to ale upozorněni, takže nás to sice zatížilo, ale ne šokovalo. Nicméně bylo to správné rozhodnutí!“ To je výborné slyšet. Když mluvíme s investory, tak ty reakce jsou v zásadě podobné: „Udělali bychom to znovu. Ukažte nám další investice, my se na ně opět rádi podíváme.“

 

Takže: první rok nebyl jednoduchý, trh byl vydupán z ničeho. START se ukázal jako životaschopný a doufejme, že bude dále růst. Ale opakuji, neděláme si ambice mít desítky firem, důležitá je pro nás kvalita. 

Patria.cz: V našich rozhovorech s emitenty trhu START jsme více než jednou slyšeli úvahu o přestupu na hlavní trh burzy s dalším růstem firmy.

To nám řekli v zásadě všichni ze stávajících emitentů na STARTu. Některé firmy jsou zatím řádově menší, než by bylo potřeba, ale idea přesunu ze STARTu na hlavní trh jasně žije. Jestli to udělají za dva roky, za tři nebo čtyři je jenom otázkou času, nikoliv otázkou, zda ano či ne.

Patria.cz: Od letoška jste nabídli obchodování na STARTu jednou měsíčně. Jaká je odezva a možné další úpravy režimu trhu?

Máme dva základní parametry, na které má každý člověk jiný názor. První parametr je velikost minimálního lotu a ten druhý parametr je pravidelnost obchodování. 

Všichni s námi a priori souhlasí, že četnost obchodování, která není v kontinuálním režimu, ale méně četném obchodování, je naprosto správně. Pak máme paletu názorů na to, kde je ta ideální četnost. Den, týden, měsíc, čtvrtletí? Momentálně jsme na měsíci. Vidíme, že se nám stane, že se v některém měsíci na některém titulu nesejdou žádné objednávky. Od začátku jsme ale říkali, že nelze čekat, že se každý obchodní den bude obchodovat. Investorů jsou zatím řádově desítky a jsou spokojeni, že investici mají, při roční existenci trhu mnohdy necelý rok. Když jsou spokojeni, proč by zatím prodávali… 

Investice na STARTu je investicí na pomezí klasického akciového trhu, který je likvidní každou minutu obchodního dne, a investování do venture fondu, tedy situace, kdy máte investici likvidní jednou za třeba pět let. START je někde mezi. Ten rozdíl mezi jednou minutou a pěti lety může být čtvrtletí, týden, den. Nepovažujeme to za až tak zásadní faktor, který by dramaticky měnil fungování a úspěch trhu.

Úplně stejné je to s minimální investicí. Shodli jsme se, že to má to být někde v desítkách až stovkách tisíc. Jestli to budou nízké desítky tisíc, vyšší desítky tisíc nebo stovky je opět otázkou debaty. Ale není to něco, co by zásadně změnilo výsledek fungování.

 

Daleko větší problém vidíme v tom, že aktivita a chuť některých, podtrhuji některých, našich členů nabízet a ukazovat svým klientům možnost takových investic je nízká. A to i a právě těm klientům, kterým by se to do portfolia hodilo – klientům, kteří obchodují již mnoho let, mají venture fondy, private equity nebo realitní projekty. Ochota jim to nabízet je nízká, protože daní členové mají finanční cíle nebo úkoly od akcionáře nabízet jiné typy investic, například fondy, za pěkný vstupní poplatek. Nic proti fondům, pro drobné klienty je to fajn investice. Mně přijde absurdní nabízet stejný produkt někomu, kdo přijde na pobočku nějaké instituce investovat 20 tisíc korun a někomu, o kom privátní bankéř ví, že má desítky, stovky milionů, přímé investice, angel investice, venture capital, akcie, možná deriváty. Pro tohoto klienta je zejména vhodný START a ne si na něm chtít splnit budget a nacpat mu retailový fond. Bohužel tohle na trhu vidím. 

Patria.cz: „Zkouškou“ mimo hlavní trh je také duální listing. 

Cílem zalistování některých zahraničních firem bylo nabídnutí dodatečné služby, která na některých kapitálových trzích funguje docela dobře, na některých kapitálových trzích méně dobře. Nešli jsme tou nejvyšší variantou, kdy bychom zalistovali několik stovek firem. To velmi dobře funguje například na burze ve Stuttgartu a za poslední rok a půl na naší sesterské burze ve Vídni. Hovořili jsme s našimi obchodníky a ptali se, co si o projektu duálních listingů myslí a shodli se, že to vyzkoušíme. Ze zhruba tří desítek listingů, které jsme s podporou členů burzy, včetně Patrie, zkusili, je objem někde zajímavý, někde nízký. To je v pořádku, protože dokud apetit po tomto trhu reálně nevyzkoušíte, tak se odezvu nedozvíte. 

Chci připomenout, že co se týče duálních listingů obecně, jsme velmi úspěšným trhem. Duální listing Erste Bank v České republice dělá 25 % objemu v Praze a 75 % ve Vídni prakticky stabilně. Na pojišťovací skupině VIG jsou čísla obdobná. Je to obrovsky úspěšný duální listing, který z evropského kontextu vykazuje obdivuhodně stabilní čísla. Někteří investoři dokupují v Čechách, někteří v Rakousku. Je to duální listing s podporou příběhu. Erste ovládá Českou spořitelnu, je to náhrada za listing České spořitelny. To samé platí pro VIG a českou Kooperativu. 

Patria.cz: V říjnu loňského roku bylo oznámeno vaše tříleté vedení Federace evropských burz cenných papírů (FESE). Ta zastřešuje mezi třemi a čtyřmi desítkami burz, na kterých jsou obchodovány akcie, dluhopisy, komodity i termínové kontrakty. Co je hlavní téma tam?

V červnu za FESE zveřejníme strategii na další období. Bude se shodovat s funkčním obdobím nového Evropského parlamentu. Jsou tam samozřejmě naše dlouhodobá témata zejména „level playing field“, nebo prodeje dat, což jsou oblasti, kde jsou evropské burzy pod obrovským regulatorním tlakem. Co mě však velmi těší a řekl bych, že je to i můj rukopis, jsou tam kapitoly o nutnosti vytváření kvalitních lokálních ekosystémů kapitálového trhu. Mezi některými evropskými úředníky v posledních letech je velmi populární idea, že jeden kapitálový trh bude pro Evropu spásou a že čím více to sloučí do jednoho trhu, tím lépe. My celkem důrazně připomínáme, že základ financování minimálně těch středních, ale i těch větších firem, je v kvalitě lokálního trhu. 

Nejsme USA, které by měly jeden účetní systém, jeden jazyk, jeden právní systém, v zásadě harmonizovaný daňový systém. Nejsme jedna země. Nechci se pouštět do politických úvah, ale asi ještě dlouho to tak nebude, jestli tomu tak vůbec někdy bude. V tuto chvíli je tady zájem polských investorů investovat do polských firem, českých investorů investovat do českých firem, francouzských investovat do francouzských firem. Rozumí tomu, umí lépe číst jejich účetnictví, rozumí managementu, mluví jejich jazykem. 

Lokální ekosystémy jsou a budou důležité a násilná snaha nahradit je nadnárodními by měla katastrofální výsledek: z těch lokálních ekosystémů by zmizely velké transakce, které přinesou poplatky lokálním hráčům. A lokální hráči by se pak na těch malých transakcích neuživili a zmizeli by úplně. To by byl velký problém pro lokální kapitálové trhy. V naší nové strategii je to výrazně zmíněno. Je to jedna z našich velkých agend při jednání s Evropskou unií. Témat je tam víc, ale jen některá jsou relevantní pro Českou republiku.

Petr Koblic

Petr Koblic působí na Burze cenných papírů Praha od roku 2004. Rovněž je členem představenstva Wiener Börse, předsedou představenstva společnosti Centrální depozitář cenných papírů a předsedou burzovní komory společnosti POWER EXCHANGE CENTRAL EUROPE. V roce 2018 byl zvolen prezidentem Federace evropských burz cenných papírů (FESE), která zastupuje 36 burz v oblasti akcií, dluhopisů, derivátů a komodit. Před příchodem na Burzu cenných papírů Praha působil v řadě finančních společností. V letech 1997 – 1998 byla mezi nimi také společnost Patria Finance, a.s.

Rozhovor vedli Josef Němeček a Gabriela Žáková a byl uskutečněn v pondělí 13. května 2019.

 
 
 
 
 
 

Čtěte více:

Petr Koblic: Regulace je zločin. Vraťme trhům jejich logiku
18.12.2018 11:18
Z kapitálových trhů se vytrácí původní logika. Stále větší prim hrají ...

    Offline rozhovory
    Martin Kupka: V Patrii jsme posouvali vzhůru kvalitu služeb i podnikatelského prostředí. Přeji jí štěstí na lidi i na trh
    10.06.2019 15:26
    Patria Finance dokázala ve svých počátcích spojit americkou podnikatel...
    Michal Šnobr: Navrhuji dividendu 35 korun na akcii. Toto jsou mé argumenty, proč na to ČEZ má
    04.06.2019 13:53
    Energetický expert Michal Šnobr, menšinový kvalifikovaný akcionář ČEZ,...
    Jan Brožík: V Patrii jsem se učil, kde je sever, bojovat s trhem i napravovat chyby. Dividenda ČEZ mi nepřijde malá
    30.05.2019 14:24
    „Z Patrie jsem si odnesl, že když lidé dělají věci správně, tak to pak...
    Tomáš Jaroš: Na prvním místě je aktivní a spokojený klient. Věřím, že robo bude revoluční
    28.05.2019 17:31
    „Od svého prvopočátku je Patria postavena na silně proklientské DNA, k...
    Petr Koblic: V Patrii jsem vychodil školu investičního bankovnictví. Přeji jí kouzlo pružného mistra
    21.05.2019 6:31
    Petr Koblic, dnes šéf pražské burzy cenných papírů i předseda Federace...
    Martin Novák: Výplata 100 % zisku ČEZ není konzervativní
    17.05.2019 7:08
    Těžíme z vyšších realizačních cen elektřiny, které se promítají do výs...

    Online rozhovory

    Váš názor
    • Pamětník historie x rozpaky
      27.05.2019 18:08

      "Potřebovali bychom i investory, kteří více obchodují, ne jen ty, co drží." - to je výhodné, ale jen pro burzu a její strašidelné poplatky. Pan Koblic asi zapomněl, že v rámci těch poplatků burza není schopna ani poskytovat to, co je všude jinde naprosto běžné, např. zdarma ke stažení OHLC ceny a množství pro svíčkové grafy v nějakém normálním tvaru (např. *.txt nebo *.csv). Od roku 2010, kdy měl PX hodnotu 1200 bodů máme rok 2019 a hodnota PX je 1050 bodů. Fakt výkon :-( A ještě si připomeňme některé "úspěšné tituly": AAA, Orco, NWR, KITD, … Vznik CDCP či transformace z SCP a poplatky už asi nebude také nikdo řešit. Je fakt, že ČNB se na tomto stavu také podílela a podílí. Změna časového testu z 6 měsíců na 3 roky to celé jen dorazila. Zbytek nebudu raději komentovat. Slovy klasika: "Chce se mi zvracet."
      oh171

    Nejčtenější zprávy týdne

    Jsme také na sociálních sítích

    Facebook Twitter Youtube RSS Slideshare

    Právě diskutujete

    Nejčtenější zprávy dne

    Nejdiskutovanější zprávy týdne

    Analýza dne

    Ropa v těžké defenzivě. Spasí ji OPEC?
    14.06.2019 10:58
    Ropa Brent si v posledních týdnech připisuje těžké ztráty, ...více