Představuje stálou splátku hrazenou v pravidelných intervalech pro dané období sloužící k úhradě dlouhodobého dluhu (typicky úvěru), která se skládá z pevně stanovené vlastní splátky dluhu (úmoru) a úroků.
Mění se pouze její vnitřní struktura (poměr úmoru a úroků) a v průběhu splácení klesá v anuitní splátce podíl úhrady úroků a roste podíl úhrady jistiny.
Původně se jednalo o roční splátky, proto i slovo anuita má svůj základ v latinském slovo "annuus", tedy "rok", ale v současnosti se tímto termínem běžně označují i měsíční splátky. Často se s pojmem anuita setkáte při prodeji bytů, kdy se tento pojem používal pro zůstatkovou hodnotu členského podílu družstva. Ve skutečnosti se tedy nejedná o žádnou anuitu, ale o nesplacenou výši jistiny původního dluhu.