To v co doufali ti nejpřesvědčenější akciový býci se včera splnilo: americká centrální banka hodila ekonomice silné záchranné lano v podobě padesátibodového snížení základní (Fed Fund) a diskontní úrokové sazby. Bernankem vedený Fed tak popřel dosavadní velmi obezřetný přístup a jednohlasně rozhodl o agresivním uvolnění měnové politiky. Co nám však básník (Bernanke) tímto krokem říká?
Tou první možnou interpretací je to, že se Fed obává skutečně citelného zpomalení ekonomiky a proto je potřeba, aby se sazby dostaly zpět „před křivku“. Druhou možností je, že Fed chce agresivní redukcí sazeb rychle (na jeden zásah) normalizovat situaci na peněžních trzích a pak zaujmout neutrální pozici. Odpověď na to, která z možností je blíže pravdě, je třeba hledat v komentáři Fedu k rozhodnutí o sazbách. Velmi holubičí tón komentáře (a to i ve srovnání s komentářem z neplánovaného zasedání FOMC ze 7. srpna) zdůrazňující potřebu podpořit růst dává tušit, že spíše „A“ bude správně. Fed si nechává otevřená vrátka k dalším snížením sazeb, a to přesto, že jistý odkaz na inflační rizika z komentáře nezmizel.
Jaká byla a je reakce trhů na snížení sazeb o 50 bodů? Kromě očekávané akciové euforie a kolapsu eurodolaru k hranici 1,40 byla asi nejzajímavější změna americké výnosové křivky. Ta sice podle očekávání prudce zestrměla avšak dokonce tak, že výnosy na dlouhém konci rostly. To svědčí o tom, že trh nebere Bernankeho zásah za příliš inflačně kredibilní. Konec konců ve stejném duchu reagovaly i trhy komodit, když se ropa a zlato okamžitě ocitly na nových maximech. Čtete také zde.
Analýzu KBC/Patrie ke snížení amerických sazeb naleznete v sekci Ekonomika - Flash Analýzy - Měnová politika ZDE.
(ČSOB - Denní finanční zpravodaj)