New York/Praha 16. října (ČTK) - Výběr nejvýznamnějších světových hospodářských krizí:
24. října 1929 - "Černý pátek" na newyorské burze odstartoval světovou hospodářskou krizi; 28. října oslabil klíčový Dow-Jonesův index (DJIA) o rekordních 38,33 bodu, což znamenalo přibližně 13 procent. Ceny akcií dále rychle poklesly až o dvě pětiny hodnoty. Pokles cen amerických akcií pokračoval do roku 1932, kdy jejich cena dosáhla v průměru jedné šestiny úrovně roku 1929. Evropa byla postižena podobným způsobem.
1982 - Vysoká zadluženost části latinskoamerických zemí vedla k jejich platební neschopnosti. Mexiko, později také Brazílie a Argentina vyhlásily neschopnost dostát svým mezinárodním závazkům. Spojené státy, jejichž banky byly hlavními věřiteli, a Mezinárodní měnový fond nejhorší krizi zažehnaly. Ovšem v některých zemích, jako například v Brazílii, trvá hospodářská stagnace celé desetiletí.
19. října 1987 - "Černé pondělí" na newyorské burze; DJIA oslabil o 508 bodů (rekordních 22,61 procenta). Příští dny následoval propad také na evropských burzách. Důvodem byly vysoké ceny akcií, vysoká likvidita a krize v Perském zálivu. Americkému Federálnímu rezervnímu systému se podařilo uhasit krizi poskytnutím krátkodobých půjček a během roku a půl byly ztráty vyrovnány a akciové indexy opět stoupaly.
1997 - Vlnu pádů asijských měn a akcií odstartoval 2. července thajský bát, který byl po prudkém poklesu převeden na plovoucí kurz. Následoval odliv spekulativního kapitálu a mnoho bank a podniků se dostalo do problémů, někdy i bankrotů. Krize zasáhla i další "asijské tygry" (Malajsii, Filipíny, Indonésii, Hongkong) a zpochybnila hodnocení jejich ekonomik jako hospodářský zázrak. Též Japonsko zažilo velký otřes, když v listopadu zbankrotovaly čtyři významné finanční instituce. "Černý čtvrtek" 23. října na hongkongské burze a následný pád na burzách Evropy a Ameriky rozšířil krizi i na další světové měny.
17. srpna 1998 - Ruská vláda a centrální banka oznámily změnu politiky směnného kurzu rublu, spočívající ve výrazném uvolnění kurzu rublu a vzdání se tlaků na jeho devalvaci. Součástí protikrizových opatření bylo i 90denní moratorium na splácení zahraničního dluhu, a země se tak dostala do finanční krize. Otřesy byly prohloubeny i asijskou krizí, poklesem cen ropy na světových trzích a klesající důvěrou zahraničních investorů. Kurz kurz rublu vůči dolaru klesl z původních přibližně 7:1 až na 20:1 na počátku září.
12. ledna 1999 - Během "černého úterka" na brazilské burze propadla jinak stabilní brazilská měna real proti dolaru o více než osm procent na maximálně povolenou hranici 1,32 realu za dolar. Napětí spustil stabilní brazilský stát Minais Gerais, jenž 6. ledna vyhlásil 90denní moratorium na splátky svého dluhu vůči federální vládě. Jedním z důvodů recese byla politika vysokých úvěrových sazeb na podporu realu. Brazilské devizové rezervy se za šest měsíců scvrkly z 75 na méně než 35 miliard dolarů, platební schopnost země byla zpochybněna.
11. září 2001 - V souvislosti s teroristickými útoky na USA uzavřela newyorská burza (NYSE) obchodování, přední newyorské komoditní burzy CSCE a NYBOT byly pohřbeny pod zřícenými budovami Světového obchodního střediska. Obchodování bylo zahájeno 17. září a DJIA ztratil 659,62 bodu (6,9 procenta).
2007 - Ekonomika byla od jara pod tlakem krize amerických rizikových hypoték, která se postupně přelila do světa. V Evropě začal propad v srpnu po zprávě největší francouzské banky o zmrazení tří fondů, které investovaly na trhu rizikových hypoték v USA. Následoval prudký růst úroků na evropském peněžním trhu a propad akcií i cen komodit. Centrální banky proti krizi úspěšně bojovaly pumpováním zvýšeného objemu krátkodobých úvěrů na trhy.