Další rekord u cen ropy byl dosažen minulý týden. V souvislosti se současným výročím krachu akciových trhů v roce 1987 není bez zajímavosti, že od té doby měly hlavní indexy ve Spojených státech průměrný roční výnos (CAGR) na úrovni 8-9 %, ceny ropy rostly za toto období ročně průměrně o necelých 8 %. Cílem akciového investora by pak v souvislosti s pohybem cen ropy mělo být odhadnout, nakolik takový růst ovlivní ekonomiku a akciový trh jako celek a jeho segmenty – jednotlivá odvětví.
Základní mechanismus funguje tak, že rostoucí ceny ropy (respektive to, nakolik se skutečně promítnou do konečné ceny paliv) mohou snížit růst ekonomiky přes nabídkovou stranu (rostoucí náklady produkce) i přes stranu poptávkovou (investiční a spotřebitelská důvěra, nižší reálná residuální kupní síla, možná reakce centrální banky v podobě zvýšení úrokových měr …). Význam cen ropy dokazuje např. to, že téměř všechny recese ve Spojených státech od druhé světové války byly předcházeny jejich výrazným růstem. Podotknout ovšem nutno také to, že to byly většinou nabídkové šoky (problémy s dodávkami/těžbou ropy), ne cenový růst ropy zapříčiněný rostoucí poptávkou, jak to do značné míry vidíme dnes (a významnou roli dnes hraje i pokles energetické náročnosti).
Akciový trh obvykle reaguje na růst cen ropy negativně, soudě podle dat ale tato reakce není dlouhodobě silná. Např. podle studie The Stock Market Reaction to Oil Price Changes od Sridhara Gogineniho tato citlivost byla v USA v období 1983 – 2005 na úrovni 0,2% poklesu trhu při 10% růstu ceny ropy. Jasné důkazy o tom, že trh reaguje stejným mechanismem i na pokles ceny ropy, už ale nejsou. Tj. je tu určitá asymetrie a nemůžeme s takovou jistotou čekat růst trhu vyvolaný poklesem ceny ropy (tento vztah nás ale možná nemusí v současné době trápit).
Významné je pak to, že trh reaguje obvykle s výrazně vyšší citlivostí na růst ceny ropy, která je spojena s hrozbou ozbrojeného konfliktu, či významným problémům s dodávkami (včetně regulace jejího množství OPEC). Možná tak má význam si pohyb ceny ropy rozdělit do tří oblastí – krátkodobý fundamentální výkyv, dlouhodobý fundamentální trend a krátkodobější spekulativní tlaky. Pokud se ceny ropy pohybuje díky poslednímu, nemusí se akcioví investoři vzrušovat tak, jako v prvním případě. Velký otazník je pak u toho, jaký dlouhodobý trend je zabudován v cenách akcií (ropné futures toho moc o dlouhodobému trendu neřeknou).
Druhou oblastí úvah je vliv růstu ceny ropy na jednotlivá odvětví. Na trhu obchodované firmy lze rozdělit na: (i) těžící a prodávající ropu a její deriváty (tzv. oil majors, jako je , RD , atd.; a menší firmy), (ii) odvětvích na ropě silně závislé a (iii) odvětví na ní málo závislé. První skupina těží z rostoucích cen ropy, celkový efekt je ale dán i tím, jak se vyvíjí rafinérské marže (jak se cena ropy promítne do konečných cen paliv). Do druhé skupiny patří zejména výroba elektrické energie, chemický a gumárenský průmysl, letecká doprava, pozemní doprava a těžební průmysl. Do poslední skupiny patří zejména pojišťovny, telekomunikační firmy, zdravotnictví, velkoobchodní a maloobchodní prodej.
Že akcie druhé skupiny jsou skutečně více závislé na ceně ropy asi nepřekvapí, zajímavou výjimkou jsou ale producenti elektrické energie a těžební firmy. Přestože ropa u nich představuje významný vstup (hovořím teď o trzích ve Spojených státech), jejich akcie jsou obvykle méně sensitivní na růst její ceny, než odvětví, kde ropa nepředstavuje významný vstup. I u těchto málo ropu využívajících odvětvích se ale projevuje negativní efekt její rostoucí ceny. To dokumentuje význam zmiňovaných poptávkových faktorů (menší poptávka po jejich produktech díky větším výdajům za ropné deriváty).
Na rostoucí ceny ropy se ale není nutno dívat jen negativně. Tím nemyslím, že bychom se měli nechat ukolébat tím, že se prozatím vždy našly další rezervy, že technologie umožňuje stále sofistikovanější způsob těžby, atd. Šeřit ropou musíme a nic jiného nás nedonutí v širším měřítku šetřit, než rostoucí cena toho, co má být šetřeno. Navíc její rostoucí ceny posílají do oblasti ziskovosti projekty alternativních energetických zdrojů, mnoho z nich obnovitelných (včetně zdánlivě exotických projektů jakými jsou např. tažní draci pro nákladní lodě). Že by toto byl ten pravý přínos ropných spekulantů lidstvu?