Evropská centrální banka si na svém červencovém zasedání poprvé v tomto cyklu vybrala pauzu. A podle včera zveřejněného zápisu se zdá, že stabilita sazeb je nejpravděpodobnějším scénářem také v září, přičemž existuje nemalá šance, že by ECB mohla zaparkovat depozitní sazbu na aktuálních 2,0 % po delší dobu.
Jak zdůraznila šéfka ECB Ch. Lagarde už na tiskové konferenci, centrální banka je nyní v komfortní situaci a se současným nastavením sazeb spokojená. Do dalšího snižování sazeb se tedy rozhodně nežene, přestože nadále spatřuje negativní rizika pro růst. Jedno z těch nejvýznamnějších ale v mezičase polevilo – americko-evropská obchodní dohoda je sice výrazně asymetrická v neprospěch EU, výsledek však není obávaným armagedonem. Nijak tragicky přitom nedopadl ani HDP za druhý kvartál. Ten sice přinesl zpomalení, ale stále na relativně přijatelnou úroveň vzhledem k turbulentnímu vývoji.
Inflační rizika jsou podle většiny členů Rady guvernérů zhruba vyrovnaná. Ve střednědobém horizontu by se měla dle prognózy interního aparátu inflace setrvale dostat na cíl, třebaže nejistota zůstává stále významná. Několik členů Rady guvernérů nicméně vyjádřilo obavy o podstřelení inflačního cíle – nemusí jít přitom jen o efekt slabší poptávky, ale také svižného posílení eura vůči dolaru, které tlumí dovezené cenové tlaky.
Shrnuto, podtrženo, ECB volí vyčkávací přístup a laťka pro další snížení sazeb je postavena relativně vysoko. Podobně to ostatně vidí i trhy, které dávají zářijové stabilitě sazeb téměř stoprocentní pravděpodobnost. My se k tomuto scénáři rovněž kloníme, nicméně jemné ladění úrokových sazeb směrem dolů v příštích měsících ještě zcela nevylučujeme.
Stalo by se tak, pokud by došlo k rychlejšímu ústupu inflace a/nebo negativnímu překvapení na straně růstu ekonomiky eurozóny. Ani v jednom případě nejde o nepředstavitelný scénář, zvláště pokud v září začne s agresivním snižováním sazeb americký Fed. ECB sice ráda tvrdí, že při kalibraci měnové politiky postupuje bez ohledu na ostatní centrální banky, pokles úrokových sazeb ze strany Fedu by ale zvyšoval riziko podstřelení jejího inflačního cíle.
TRHY
Koruna
Koruna zakončuje nezajímavý týden z pohledu volatility na úrovni 24,50 EUR/CZK. Dnes dopoledne bude zveřejněn zpřesněný odhad tuzemského HDP za druhý kvartál - očekáváme potvrzení na úrovni 0,2 % mezikvartálně. Zároveň statistický úřad zveřejnění detailní strukturu růstu HDP. Ta by měla potvrdit solidní kondici spotřebitelské poptávky, jakožto hlavního motoru ekonomiky, a naopak záporný příspěvek čistých exportů v důsledku vyčerpání efektu dovozního předzásobení amerických firem a spotřebitelů.
Eurodolar
Eurodolar se včera posunul zpět nad hladinu 1,16 a postupoval dále k hranici 1,17. Ten pohyb byl v průběhu seance lehce zbrzděn pozitivní revizí amerického HDP (růst ve druhém čtvrtletí zvýšen na 3,3 %).
Mezitím blížící se statistiky z amerického trhu práce (za týden) nabývají na důležitosti. Hlavní kandidát na příštího šéfa Fedu Ch. Waller řekl, že pokud trh práce ukáže, že americká ekonomika zásadně zpomaluje, tak podpoří velké snížení sazeb. Neboli, v září zřejmě o 50 bazických bodů (či možná více). Aneb pro dolar to nejsou povzbudivé vyhlídky, byť v paritě s eurem mohou hrát roli i aktuální politické hrátky ve Francii, kdy by mělo dojít k hlasování o důvěře vlády, jehož výsledek je krajně nejistý.
Dnes další sada důležitých amerických dat (spotřebitelské výdaje a deflátor za červenec), která by však měla působit přesně opačným směrem, než zněla holubičí slova z úst Ch. Wallera.
Regionální Forex
Dnes dopoledne budou zveřejněna polská inflační data za srpen, která by měla přinést další pokles meziroční míry inflace (potenciálně pod 3,0 %). Pokud se tak stane, tak se otevře cesta k snížení oficiálních úrokových sazeb NBP, k němuž by mělo dojít na zasedání vedení centrální banky již příští středu.