Praha - Čeští politici by měli ve vztahu k Rakousku přátelsky, ale rezolutně vysvětlovat, že Česko jadernou energetiku potřebuje. V projevu při příležitosti výročí vzniku Československa to dnes na Pražském hradě řekl prezident Václav Klaus. Směrem k některým politickým kruhům v Německu je pak podle něj třeba čelit snahám o opakované nastolování otázek poválečného uspořádání střední Evropy.
Prezident sice projev věnoval hlavně mezinárodním vztahům, předtím ale řekl, že zakotvení v domácím prostředí je nenahraditelné. Varoval před "prázdným vlastenčením", ale také před "stejně prázdným kosmopolitismem".
Hovořil mimo jiné o vztahu s USA i aktuálním tématu případného umístění amerického radaru na českém území. "Je v našem vlastním zájmu o toto spojenectví usilovat a dávat mu konkrétní náplň. Příkladem může být naše dnešní debata o americké radarové základně na našem území," uvedl. Jde podle něj o to najít vhodný "tmel" česko-amerického spojenectví. "Zamýšlíme se přitom nad tím, kde jsou - i nás se dotýkající - hrozby současného světa. Obojí si musíme u nás doma zcela otevřeně 'vyříkat', neboť u nikoho nesmí zůstat pachuť manipulace či absence dialogu," řekl v této souvislosti.
Mluvil opět také o Evropě a EU. Přechod od dominance národních struktur ke strukturám nadnárodním znamená podle něj změnu. Nejde podle něj o "zcela samozřejmou etapu na cestě co největšího prohlubování demokracie". Evropa byla, je a bude nejpřirozenějším kulturně-civilizačním zázemím ČR, uvedl mimo jiné Klaus, který se dlouhodobě netají tím, že k některým aspektům nynější podoby a tempa evropské integrace má výhrady.
Další rovinu mezinárodních vazeb českého státu tvoří podle prezidenta vztahy s jinými světovými velmocemi, jako jsou Čína, Indie, Rusko a další země, které rychle zvyšují svůj význam. Podle Klause by byla chyba podceňovat jejich rozvoj. "Hledejme proto cesty jak vztahy s těmito zeměmi posilovat a jak přitom prosazovat naše zájmy a jak uplatňovat námi zastávané hodnoty, aniž by utrpělo jedno či druhé," poznamenal.
Předtím, než hovořil o Evropě a vztahu s USA a dalšími státy, ale prezident zdůraznil roli vztahů se sousedními zeměmi. Dnes jsou podle něj velmi dobré a je to považováno za samozřejmost, ačkoli v dlouhodobém historickém kontextu jde o něco unikátního. Příkladné a skutečně nadstandardní jsou vztahy se Slovenskem a tradičně pevné a přátelské vztahy s Polskem, uvedl.
Přesto vidí dva problémy. "Jsou jimi nesouhlas našeho jižního souseda s naší jadernou energetikou a opakující se nastolování otázek poválečného uspořádání střední Evropy v nikoli nevýznamných politických kruzích u našeho souseda západního," prohlásil. V souvislosti s druhým uvedeným problémem poznamenal, že v historii všech zemí se staly "pěkné i nepěkné věci". Také v české historii jsou podle něj "věci, na které můžeme být s odstupem času hrdí, i věci, které se nikdy stát neměly". "Víme ale i to, že historie je a musí zůstat historií," dodal.
K problematice jaderné energetiky a rakouským výhradám k ní uvedl, že Česká republika může elektřinu vyrábět jen s těmi zdroji, které má k dispozici a které jsou pro ni ekonomicky únosné. "Jaderná energetika mezi ně patří," soudí Klaus, který se bude příští rok ucházet o znovuzvolení českým prezidentem.
Téma jaderné energetiky v uplynulých týdnech vyvolávalo napětí ve vládní koalici. Někteří poslanci ODS nejsou totiž spokojeni s tím, že se kabinet na přání Strany zelených zavázal výstavbu dalších jaderných bloků zmrazit. Sociální demokraté debatu o energetice otevřeli i ve sněmovně. Poslance ODS ale nakonec uspokojilo usnesení, podle nějž má kabinet dolní komoře do konce příštího roku předložit novou energetickou koncepci.