Ekonom Noah Smith poukazuje na to, že v USA dochází k určitému obratu ohledně rétoriky spojené s umělou inteligencí. Zatímco dříve se hojně hovořilo o možnosti jejího negativního vlivu na trh práce, nyní někteří zástupci velkých technologických společností mluví více o vytváření nových pracovních míst. Obavy z AI vedou ale i k tomu, že se uvažuje o znárodnění firem, které by díky ní mohly získat velký vliv na ekonomiku (viz včerejší Víkendář). Smith téma dále rozebírá:
Podle některých tezí by nejpravděpodobnějším osudem amerických společností zabývajících se umělou inteligencí bylo „měkké znárodnění“. Tedy posun ke světu, ve kterém „vláda plně nekontroluje laboratoře umělé inteligence a AI modely, ale místo toho zavádí stupňující se řadu pravidel a navazuje úzká partnerství se soukromými společnostmi s cílem utvářet tuto technologii.“
Různí lidé takové „kvaziznárodnění“ alespoň do nějaké míry podporují. Jensen Huang je podle Smithe „pravděpodobně spíše proti nacionalizaci, stejně jako třeba investor Marc Andreessen.“ Ten se „živí financováním startupů, a proto by pravděpodobně nerad viděl, jak vládní vliv upevňuje tržní postavení stávajících hráčů.“ Lidé jako Sam Altman by se zase „mohli přiklonit ke kvaziznárodnění, ale rádi by vyjednali příznivé podmínky takového partnerství.“ Proto považují za užitečné, když vláda nevnímá jejich odvětví a AI jako nebezpečného ničitele pracovních míst.
Ekonom se tak vrací k tématu měnící se komunikace kolem AI: „V Altmanově případě by zde mohl být i určitý prvek konkurence. Nejhlasitějším hlasem předpovídajícím ničení hodnoty lidské práce byl totiž bezesporu zakladatel a generální ředitel společnosti Anthropic Dario Amodei. Ten neustále hovořil o blížící se pracovní apokalypse… V podstatě si myslí, že pokrok v oblasti umělé inteligence je nevyhnutelný a že všeobecná AI nakonec pošle většinu lidských bytostí na seznam sociálních dávek. Proto Anthropic varuje společnost, aby posílila svůj sociální stát a jeho přerozdělovací mechanismy předtím, než dorazí ničení pracovních míst.“
Průměrný člověk ale podle ekonoma taková varování vnímá tak, že Dario v podstatě říká následující: Nazdar, moji kolegové a já usilovně pracujeme na tom, abyste už nikdy nebyl zaměstnán. A to v lidech pravděpodobně vyvolává poměrně negativní pocity vůči společnosti Anthropic. Pak je „možné, že Altman a OpenAI zde vidí příležitost. Anthropic nedávno předběhl OpenAI v tržbách a tržní hodnotě. Pokud se OpenAI prezentuje národu jako firma, která nakonec zvýší hodnotu lidské práce, pak se může nabízet jako lidsky přívětivá alternativa… Toto je alespoň jedna z teorií, které jsem viděl kolem sebe,“ píše ekonom.
Jaký nakonec bude reálný vývoj? Podle Smithe záleží zejména na tom, zda AI vytvoří nové druhy lidské činnosti a práce. Například zjednodušený proces programování stojící na AI může vést k tomu, že „budeme vytvářet automatizaci a software pro věci, které by dříve nedávaly smysl… Společnosti budou nyní dělat 10krát více s videem a grafikou a budou potřebovat lidi, kteří tuto práci budou řídit.“ K tomu ekonom dodává: „Technologie vždycky některá povolání zničily, ale obvykle vytvořily větší poptávku po lidské práci, než jakou nahradily. Alespoň v tuto chvíli se zdá zřejmé, že umělá inteligence se bude chovat podobně.“
Zdroj: Noahpinion