Běžný účet se po několika měsících opět vynořil ze záporných čísel a dosáhl mírného přebytku 1,2 miliardy korun, když kladné saldo zahraničního obchodu a bilance služeb převážily nad odlivem z bilance výnosů.
Listopadové údaje plně potvrzují základní tendenci vývoje platební bilance: na jedné straně se zvyšuje přebytek zahraničního obchodu i kladné saldo bilance služeb, na straně druhé se prohlubuje odliv dividend a reinvestované zisky. Naštěstí se loni otočil poměr v bilanci výnosů a větší část tvoří pouze virtuální odliv prostředků v podobě reinvestic a nikoli skutečný odliv prostředků v podobě dividend.
Finanční účet platební bilance dosáhl přebytku 4,3 miliardy korun. Příliv přímých zahraničních investic činil 12,1 miliardy korun, z toho ovšem více než 90 procent činí reinvestované zisky zahraničních investorů vytvořené jejich podnikatelskými aktivitami v ČR. V rámci portfoliových investic do ČR přitekl kapitál v objemu 6,7 miliardy korun. Podílely se na tom především obchody s dluhopisy.
Celoroční deficit běžného účtu se v loňském roce patrně opět snížil pod 100miliardovou hranici. Do hry v loňském roce výrazně zasáhl kurz koruny, resp. vývoj dovozních a vývozních cen. Kvůli posilování kurzu po většinu roku klesaly dovozní ceny, zatímco ceny vývozu mírně stoupaly. Tyto cenové pohyby zlepšily saldo zahraničního obchodu o více než 50 miliard korun. V podstatě jde o typický vývoj po J-křivce: posilování kurzu měny v první fázi vylepšuje saldo běžného účtu, nadměrné posílení kurzu ovšem negativně ovlivňuje konkurenceschopnost domácích firem a může vést ke zhoršování vnější nerovnováhy.
V relaci k HDP by měl schodek běžného účtu v loňském roce klesnout na 2,8 procenta z předloňských 3,1 procenta. Vnější nerovnováha by tak měla být dostatečně vzdálena prahu citlivosti finančních trhů.